|
| |
|
|
Vliv rozšíření konsolidačního celku na jeho ekonomickou situaci
Suchá, Martina ; Langrová, Blanka (oponent) ; Rajchlová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku konsolidované účetní závěrky a zhodnocení vlivu rozšíření konsolidačního celku na jeho ekonomickou situaci. První část práce obsahuje teoretické poznatky, které jsou pro dané téma práce stěžejní. Následně je analyzována současná ekonomická situace koncernu spolu s oceněním nově pořízeného obchodního podílu. Na závěr je sestavena nová konsolidovaná účetní závěrka a poté je provedena komparace původního stavu s nově vzniklým rozšířeným konsolidačním celkem.
|
|
|
Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot
Suchá, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Fraňková, Eva (oponent)
Diplomová práce Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot zkoumá ve své empirické části fungování spolku KomPot a jeho vývoj od roku 2012, kdy spolek vznikl. Práce se také zabývá členy spolku, ptá se, jaké mají důvody pro vstup do spolku a jaké na něj mají názory. Teoretická část práce je věnována tématu Komunitou podporované zemědělství (KPZ), které se jako první objevilo v Japonsku po roce 1970 a v České republice se rapidně rozvíjí v posledních dvou letech. Téma KPZ je nejprve ukotveno v pojmech komunita a zemědělství. Následně je v práci vysvětleno, co je KPZ a jaké jsou jeho charakteristiky. Popsány jsou také pojmy potravinová suverenita, potravinová soběstačnost a potravinová bezpečnost, které s KPZ úzce souvisí.Pro zevrubné uchopení tématu KPZ se práce detailněji věnuje rešerši KPZ v různých zemích světa, na kterých je ukázána variabilita KPZ. Součástí výzkumu této práce je také otázka položená řešitelským týmem v rámci SVV UK, jež zkoumá, do jaké míry je KPZ rezistenční strategií vůči individualizaci a komodifikaci modernizované společnosti. Klíčová slova: komunitou podporované zemědělství, komunita, zemědělství, potravinová suverenita, potravinová soběstačnost, potravinová bezpečnost, individualizace, komodifikace, rezistenční strategie
|
|
|
Vliv rozšíření konsolidačního celku na jeho ekonomickou situaci
Suchá, Martina ; Langrová, Blanka (oponent) ; Rajchlová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku konsolidované účetní závěrky a zhodnocení vlivu rozšíření konsolidačního celku na jeho ekonomickou situaci. První část práce obsahuje teoretické poznatky, které jsou pro dané téma práce stěžejní. Následně je analyzována současná ekonomická situace koncernu spolu s oceněním nově pořízeného obchodního podílu. Na závěr je sestavena nová konsolidovaná účetní závěrka a poté je provedena komparace původního stavu s nově vzniklým rozšířeným konsolidačním celkem.
|
|
| |
|
|
Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot
Suchá, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Fraňková, Eva (oponent)
Diplomová práce Komunitou podporované zemědělství - případová studie KomPot zkoumá ve své empirické části fungování spolku KomPot a jeho vývoj od roku 2012, kdy spolek vznikl. Práce se také zabývá členy spolku, ptá se, jaké mají důvody pro vstup do spolku a jaké na něj mají názory. Teoretická část práce je věnována tématu Komunitou podporované zemědělství (KPZ), které se jako první objevilo v Japonsku po roce 1970 a v České republice se rapidně rozvíjí v posledních dvou letech. Téma KPZ je nejprve ukotveno v pojmech komunita a zemědělství. Následně je v práci vysvětleno, co je KPZ a jaké jsou jeho charakteristiky. Popsány jsou také pojmy potravinová suverenita, potravinová soběstačnost a potravinová bezpečnost, které s KPZ úzce souvisí.Pro zevrubné uchopení tématu KPZ se práce detailněji věnuje rešerši KPZ v různých zemích světa, na kterých je ukázána variabilita KPZ. Součástí výzkumu této práce je také otázka položená řešitelským týmem v rámci SVV UK, jež zkoumá, do jaké míry je KPZ rezistenční strategií vůči individualizaci a komodifikaci modernizované společnosti. Klíčová slova: komunitou podporované zemědělství, komunita, zemědělství, potravinová suverenita, potravinová soběstačnost, potravinová bezpečnost, individualizace, komodifikace, rezistenční strategie
|
|
|
Význam suchých skořápkových plodů ve výživě
Suchá, Martina ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Suché skořápkové plody neboli ořechy patří mezi ovoce. Nejvýznamnějšími zástupci této skupiny jsou vlašské a lískové ořechy, mandle, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, piniové oříšky a kešu oříšky.
Ořechy jsou nejvíce bohaté na tuky, průměrný podíl tuků tvoří asi 55 %. Významný je také podíl kvalitních bílkovin (20 %) a sacharidů, které jsou přítomny zejména ve formě vlákniny (12 %). Důležitá je také přítomnost vitaminu E, který představuje pro tělo důležitou antioxidační látku, která chrání tuky před žluknutím. Skořápkové ovoce je dále bohaté na vitaminy skupiny B a listovou kyselinu. Při pravidelné konzumaci i malého množství ořechů je zajištěn dostatečný přísun minerálních látek, které se v ořeších nachází ve velmi významném množství. Ořechy jsou důležitým zdrojem zejména hořčíku, draslíku, vápníku, železa, zinku, mědi a selenu.
Vysoký obsah tuků s sebou nese riziko kažení ořechů, které je obecně známo jako žluknutí. Žluknutí je způsobeno všudypřítomností vzdušného kyslíku, a proto je velmi obtížné tomuto procesu zabránit. Nižší teplota při skladování zpomaluje proces žluknutí ořechů, stejně jako vakuové balení, balení v ochranné atmosféře zabraňující přístupu kyslíku nebo balení do obalů propouštějící méně světla.
Pro kvalitu ořechů je velmi důležité jejich správné usušení a skladování. Při vyšším obsahu vody dochází pod skořápkou ořechů k rozvoji toxigenních plísní, které produkují mykotoxiny. Nejnebezpečnější plísní je Aspergillus flavus, který při svém růstu produkuje toxin aflatoxin. Suché skořápkové plody by se měly uchovávat na suchém a chladném místě. Po vyloupání plodů by měla následovat co nejrychlejší konzumace.
Tradičně jsou ořechy považovány za nezdravé, z důvodu jejich vysokého obsahu tuku. Avšak současné epidemiologické a klinické studie poskytly důkazy, že pravidelná konzumace ořechů souvisí se snižováním rizika ischemické choroby srdeční, kardiovaskulárních onemocnění, infarktu myokardu, aterosklerózy a dalších chronických poruch.
|
|
|
Ekonomická rentabilita veřejné zdravotní péče v ČR na příkladu porodnictví
Suchá, Martina ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Antonín, Pařízek (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza ekonomické rentability veřejné zdravotní péče v České republice na příkladu porodnictví. Teoretická část diplomové práce se zabývá definicí základních pojmů ve zdravotnictví, popisuje historii porodnictví a zdravotnictví a specifikuje rozdíly mezi klasickým trhem a trhem zdravotnickým. Dále je práce zaměřena na jednotlivé modely zdravotnických systémů a prozkoumává principy financování veřejného zdravotního systému a úhradové mechanismy zdravotní péče v České republice. V současném zdravotním systému jsou při široké garanci dostupnosti zdravotní péče zakomponovány liberální prvky silně decentralizovaného systému. Navzdory snahám o odstátnění a decentralizaci, poskytování zdravotní péče zůstává stále nejvýznamnější role státu. Ta vyplývá z Ústavy České republiky a její součásti, Listiny základních práv a svobod. Praktická část diplomové práce obsahuje provedení nákladové analýzy přímých a nepřímých nákladů na spontánní porod a porod císařským řezem ve zkoumaném zdravotnickém zařízení. Dlouhodobě je v České republice úroveň prenatální a neonatologické péče velmi vysoká. Úmrtnost kojenců je téměř minimální a naše země je řazena v tomto směru na jedno z předních míst v Evropě i ve světě. Tato část práce je zaměřena na porodnice, jejich počet v České republice a hranici počtu porodů, pod kterou by měly být porodnice uzavírány. V České republice se ročně z porodnice propustí do domácí péče zhruba 400 dětí s váhou pod jeden kilogram a v následné péči o novorozence jsou u nás velké rezervy. Proto se závěrečná část práce věnuje problematice nezralých novorozenců a péči o ně.
|
|
|
Šátkový zákon jako příklad řešení multikulturalismu ve Francii
Suchá, Martina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Bakalářská práce "Šátkový zákon jako příklad řešení multikulturalismu ve Francii" se zabývá současnou integrační a imigrační politikou jedné z nejpočetnějších náboženských menšin, menšiny muslimské. Dále je zde stručně charakterizován demografický vývoj a vysvětlení pojmu "laicité", který je pro Francouzskou republiku klíčovým. Jádrem bakalářské práce je rozbor problematiky islámského šátku a multikulturních konfliktů, které s jeho nošením souvisejí. Tato problematika je ve Francii natolik závažná, že bylo nutné v roce 2004 zavést legislativní úpravu Zákona o laicismu. Součástí práce je i názor současného prezidenta Sarkozyho na tento zákon a stručný pohled na problematiku výstavby modliteben na území Francie.
|
host ::
RSS.