|
|
Charakterizace různých druhů otrub z hlediska obsahu kyseliny ferulové
Nábělek, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá alkalickou extrakcí kyseliny ferulové z vybraných druhů obilných otrub a jejich následným zhodnocením potenciálu využití tohoto odpadního materiálu. Další zkoumanou problematikou bylo nutriční zastoupení vyluhovatelných prvků získaných z otrub a vzniklého odpadu po hydrolýze pro zjištění jeho možného využití jako minerální hnojivo. V teoretické části se tato práce zabývá pěstovanými obilovinami, složením a rozdíly obilného zrna v závislosti na druhu pěstované obiloviny a podmínek při jejich pěstování. Jsou popsány fenolické kyseliny. Dále jsou popisovány způsoby hydrolýzy tohoto materiálu s popisem jejich výhod a nedostatků. V experimentální části je popsán postup alkalické hydrolýzy vzorků a extrakce minerálních prvků. Stanovení obsahu kyseliny ferulové proběhlo za použití metody HPLC s UV/VIS detektorem při vlnové délce 330 nm za použití mobilní fáze směsi methanolu a 0,5% roztoku kyseliny mravenčí. V prvkovém extraktu byl metodou ICP-OES, s detektorem fotonásobičem, stanoven obsah nutričně významných prvků (Cu, Fe, Zn, Mn, P, Ca, K, Mg). Bylo zjištěno, mezi obsahem kyseliny ferulové v jednotlivých druzích otrub existují statisticky významné rozdíly. Největší výtěžek byl získán ve vzorku pšenice špalda. Obsah mikro a makro prvků a vykazovaly významné statistické rozdíly mezi jednotlivými druhy otrub a jejich hydrolyzovanými zbytky. Nejvyšší výtěžnost prvků byla docílena u vzorku rýžových otrub, u hydrolyzátů obsahoval nejvyšší zastoupení vzorek špalda. Nejnižší výtěžnost byla získána u vzorku z ovsa a to v otrubách i hydrolyzátu.
|
|
|
Studium autenticity kávy různého geografického původu
Flegr, Šimon ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce rozebírá problematiku autenticity kávy, s důrazem na autenticitu geografického původu a její aspekty. V teoretické části je rozebrán botanický původ kávy, technologie zpracování, chemický obsah hlavních komponent a jejich změny v průběhu pražení, dále jsou rozebírány světové produkční oblasti a specifika produkce kávy v jednotlivých regionech. Je nastíněna problematika kontroly kávy a jejího falšování s možnostmi odhalení. Je provedena geologická klasifikace půdních typů produkčních oblastí v 17 studovaných pěstitelských regionech. Experimentální část je zaměřena na analýzu prvkového složení vybraných stopových prvků, jako dodatečný faktor je přidán profil těkavých látek. Prvková analýza byla provedena pomocí hmotnostní spektrometrie a optické emisní spektrometrie, těkavé látky byly stanovovány pomocí plynové chromatografie kombinované s hmotnostně-spektrometrickým detektorem. Výsledná dat byla statisticky zpracovávána za účelem oddělení produkčních makroregionů, k čemuž byla využita kombinace naměřených dat a vytvořeno několik modelů.
|
|
|
Studium vlivu způsobu chovu slepic na obsah vybraných chemických složek vajec
Michalec, Adam ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na analýzu žĺtkov a bielkov zo slepačích vajec pochádzajúcich z rozdielnych druhov chovov v Českej republike za pomoci troch analytických metód. Na určenie bielkovín bola použitá Kjeldahlova metóda, na stanovenie tukov zas poslúžila Soxhletova metóda a na prvkovú analýzu optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou ICP-OES. V teoretickej časti je popísaná história chovu sliepok, označovanie a rozdeľovanie vajec a zloženie vajec na základe rôznych aspektov. Hlavným bodom bolo rozdelenie vajca na žĺtok a bielok a jeho následné popísanie po chemickej a fyziologickej stránke. Uvedený je tiež princíp použitých metód. Experimentálna časť sa zaoberá prípravou vzoriek, kalibračných roztokov a postupom analýzy. Vo výsledkoch a diskusii sú spracované všetky výsledky, štatisticky vyhodnotené a porovnané s literatúrou. Na analýzu bolo použitých jedenásť rôznych druhov vajec z Českej republiky patriacich do šiestich rôznych kategórii.
|
|
|
Studium možnosti využití pevného odpadu z biorafinace kávové sedliny pro zemedělské účely
Slavíková, Zuzana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím kávové sedliny a produktů její biorafinace v zemědělství, konkrétně jako potenciálního organického hnojiva. Byl prověřen vliv přídavku jak nativní kávové sedliny, tak kysele hydrolyzované, odtučněné a oxidované kávové sedliny do experimentální jílovité půdy na chemické a fyzikální vlastnosti, konkrétně pH a vodivost a obsah minerálních látek. Byly také provedeny růstové experimenty na rostlinách Lactuca sativa s cílem vyhodnotit potenciálně pozitivní nebo negativní růstové účinky. Jako reference k naměřeným hodnotám sloužily vzorky neobohacené půdy a půdy s přídavky komerčního hnojiva NPK. Měřením bylo zjištěno, že přidáním nativní kávové sedliny a produktů její biorafinace do jílovité půdy chudé na minerální látky došlo k poklesu pH, a naopak zvýšení vodivosti půdních vzorků. Došlo také k významnému zvýšení obsahu přístupného vápníku, hořčíku a manganu, mírný nárůst byl zaznamenán také u draslíku. 2 hm. % přídavek nativní sedliny do půdy se na růstu rostlin významně neprojevil, počet i vzhled rostlin byl srovnatelný se saláty na neobohacené půdě. Na kysele hydrolyzovaných půdních vzorcích nedošlo k vyklíčení žádných rostlin salátů, což bylo způsobeno velkým nárůstem vodivosti půdního roztoku a koncentrace síranů. U odtučněných a oxidovaných půdních vzorků naopak došlo k rychlejšímu nástupu klíčení semínek a byl evidován i vyšší počet vyrostlých rostlin. Příčinou mohlo být snížení obsahu fenolických látek v procesu biorafinace kávové sedliny. Na vzhled rostlin v půdních vzorcích měla významný vliv nízká koncentrace fosforu, který kávová sedlina ani produkty její biorafinace nebyly schopny do půdy dodat v potřebném množství. Při porovnání s rostlinami ve vzorcích půdy s obsahem NPK, měly saláty narůžovělý nádech a menší vzrůst.
|
|
|
Využití analytických technik a chemometrie k autentifikaci vín
Pořízka, Jaromír ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá využitím analytických technik ke stanovení prvkového profilu vín doplněné o analýzu vybraných polyfenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byly použity dvě spektrometrické techniky a to Hmotnostní a Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS a ICP-OES). Analýza organických konstituentů ve víně byla provedena kapalinovém chromatografu s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Na základě znalostí o chemickém složení známých vzorků vín byly z těchto dat pomocí vícerozměrných statistických metod (shluková analýza, analýza hlavních komponent a kanonická diskriminační analýza) sestaveny matematické modely ke klasifikaci moravských vín dle geografického původu a odrůdy. Pro diskriminaci a klasifikaci moravských vín do 4 moravských vinařských podoblastí byly vytvořeny dva separátní modely pro bílá a červená vína. Úspěšnost klasifikace známých vzorků bílých vín byla 100% a u červených model pracoval s 96,43% úspěšností. Křížový validační test poté pomocí vytvořených modelů vykazoval 95% úspěšnost klasifikace neznámých vzorků bílých vín a 82,15% vzorků červených. Dále byl vytvořen matematický model pro odrůdovou klasifikaci vín, založený na prvkovém profilu zdrojových vzorků vín. Odrůdy vín Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené byly od sebe diskriminovány na základě 8 prvkových parametrů. Bylo dosaženo 95,83% diskriminace vstupních vzorků a 70,83% úspěšné klasifikace neznámých vzorků. Poslední oblast, do které byl směřován výzkum, se zabývala vyhodnocením možností využití prvkové analýzy a analýzy celkové antioxidační aktivity k určení agrotechnického systému produkce hroznů. Bylo zjištěno, že prvky jako je Cu, Zn a Mn mohou sloužit jako diskriminační parametry pro rozdělování vín dle systému produkce hroznů. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny tím, že každá agrotechnika využívá k ochraně rozdílných přístupů v aplikaci ochranných látek. Rozdíly v antioxidační aktivitě biovín a vín z hroznů z integrované produkce nevykazovaly statisticky významné rozdíly.
|
|
| |
|
|
Výroba a charakterizace biouhlu ze směsného rostlinného odpadu
Bureš, Vojtěch ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce byla zaměřená na výrobu biouhlu ze směsného rostlinného odpadu v kontextu domácích zahrad a malých farem. Cílem práce bylo z běžného směsného zahradního odpadního materiálu vyrobit různé typy biouhlu a následně jej charakterizovat podle klasifikace Evropského biouhelného certifikátu (EBC), dále také vytvořit metodiku pro domácí výrobu biouhlu dle současných poznatků. Čtyři z pěti vyrobených biouhlů splnily všechna kritéria pro kategorii EBC-Feed a jsou proto vhodné pro jakoukoliv formu využití včetně výroby krmiv. Poslední vzorek z důvodu nadlimitních obsahů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) nesplnil parametry EBC pro využitelné biouhly, ale podle soudobých studií a nových limitních hodnot Evropské unie pro hnojiva a hnojivé výrobky zjištěné koncentrace PAU nebrání jeho aplikaci do zemědělské půdy. Na základě poznatků této práce proto lze doporučit domácí výrobu biouhlu a jeho aplikaci do zemědělské půdy pro dlouhodobé zlepšení její kvality.
|
|
|
Monitoring anorganických kontaminantů v moravských bílých vínech
Šebek, Richard ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných anorganických kontaminantů, zejména kovových prvků a makroprvků, v moravských bílých vínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení vín podle původu geografického, rozdílného produkčního systému a odrůdy révy vinné. Pro prvkovou analýzu vzorků byly využity dvě spektrometrické techniky: Indukčně vázané plazma s hmotnostním spektrometrem a indukčně vázané plazma s optickým spektrometrem (ICP–MS a ICP–OES). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí statistické metody analýzy rozptylu (ANOVA). Statisticky významné odchylky byly nalezeny při porovnání moravských podoblastí. Jako statisticky významné alespoň v jedné moravské podoblasti byly vyhodnoceny prvky vanad, měď, olovo a hořčík. Dle dalších porovnání nebyly nalezeny žádné statisticky významné výsledky.
|
|
|
Studium stravitelnosti proteinových izolátů
Čulíková, Andrea ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bílkoviny jsou základní stavební složkou všech tkání lidského organismu. Jedná se o biopolymery, které se skládají z aminokyselin. Dle původu rozdělujeme bílkoviny na rostlinné a živočišné proteiny. V bakalářské práci jsou diskutovány vlastnosti proteinů izolovaných z pšeničných otrub a komerčních proteinových izolátů z různých rostlinných i živočišných zdrojů. Z rostlinných byl studován sójový, mandlový, slunečnicový, chia a rýžový protein. Z živočišných proteinů byly zkoumány hovězí a syrovátkový protein řadící se k nejpopulárnějším na trhu. Konkrétně se bakalářská práce zabývá proteinovými izoláty, jejich složením, způsoby extrakce, jakými mohou být proteinové izoláty získány ze zdrojů a následně jejich stravitelností. Stravitelnost proteinových izolátů je jedním z nutričních parametrů, který určuje, jak dobře náš organismus dokáže danou bílkovinu využít. V experimentální části byly popsány metody pro stanovení obsahu bílkovin a jejich stravitelnosti ve vzorcích proteinových izolátů. Pomocí Kjeldahlovy metody byly stanoveny obsahy bílkovin ve zkoumaných vzorcích, dané výsledky byly následně porovnány s obsahem bílkovin uvedeným na obale. Enzymatickým štěpením byl simulován proces trávení bílkovin, residuum bylo následně zlyofilizováno a gravimetricky byla učena stravitelnost vzorků proteinových izolátů. Výsledky ukázaly, že nejlepším zdrojem proteinů vzhledem k jejich stravitelností se ukázal syrovátkový protein, jehož stravitelnost dosahovala hodnoty 96,8 % a PDCAAS hodnota dosahovala 0,94.
|
|
|
Bioflavouring nízkoalkoholických piv pomocí studeného chmelení
Dušánek, Václav ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem studeného chmelení nízkoalkoholických piv na analytické vlastnosti a senzorický profil piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití odrůdy Kazbek, Jazz, Mimosa a Uran. V experimentální části je popsán výrobní postup nízkoalkoholického piva za použití kvasinek SafBrew LA-01 od firmy Fermentis, které neasimilují maltózu a maltotriózu, ale jsou schopny asimilovat jednoduché cukry. Nízkoalkoholické pivo bylo po hlavním kvašení sudováno do pěti kyvet a po 20 dnech studeně chmeleno dávkou 3g/l jednotlivými odrůdami. Byl pozorován vliv studeného chmelení jednotlivými odrůdami na organoleptické vlastnosti piva. Byla stanovena hořkost, kdy studeně chmelená piva vykazovala její nárůst o 17- 24 %. Dále byl stanoven pomocí HPLC obsah ethanolu na 2,14 % obj. Metodou GC-MS byl u studeně chmelených piv zjištěn signifikantní nárůst obsahu všech těkavých látek, zejména pak -myrcenu a linaloolu. Ze senzorické analýzy vyplývá, že studené chmelení pozitivně ovlivnilo celkový dojem a maskovalo chuťové vady referenčního nízkoalkoholického piva. Nejlépe hodnoceným chmelem pro použití metody studeného chmelení se stala odrůda Kazbek. Relativně pozitivně byly hodnotiteli vnímány i odrůdy Jazz a Mimosa. Naopak horším celkovým dojmem než referenční pivo byl ohodnocen vzorek piva studeně chmelený odrůdou Uran.
|
host ::
RSS.