|
|
Srovnávací analýza odtoku v experimentálních povodích horní Otavy
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Jan (oponent)
Tato práce shrnuje původní poznatky a přináší nové analýzy o odtokovém režimu třech zájmových toků v pramenné oblasti řeky Otavy. Hlavní pozornost je soustředěna na vzájemné porovnání mezi jednotlivými povodími z hlediska fyzickogeografických podmínek, klimatických charakteristik a režimu kulminačních průtoků. Práce vychází z dat získaných více než čtyřletým monitoringem, který v této oblasti realizovala Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze.
|
|
|
Tvorba odtoku a jeho dynamika v pramenné oblasti Otavy
Kocum, Jan ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Hladný, Josef (oponent) ; Kříž, Vladislav (oponent)
V souvislosti s výskytem katastrofálních povodní a extrémně suchých období v posledních letech se objevuje naléhavá potřeba řešení širokého komplexu otázek ochrany před hydrologickými extrémy, a to nejen klasickými inženýrskými metodami, ale i netradičními postupy. V popředí zájmu společnosti se objevuje nová strategie ochrany před těmito extrémy zaměřená na postupné zvyšování retenční kapacity povodí včetně jeho pramenných oblastí. Všechny otázky související s rozmanitými možnostmi a opatřeními vedoucími k dosažení tohoto cíle by měly být posouzeny na základě kvalifikované diskuze odborníků různého zaměření vzhledem k cílům a prioritám, které mají význam nadregionální, regionální či lokální. Přirozený odtokový proces je přitom ovlivňován člověkem již u samého jeho zrodu, tedy v pramenných oblastech toků, kde lze realizovat četné postupy související se zpomalováním odtoku a zvyšováním retence vody v území. Velmi dobré podmínky pro řešení takové otázky poskytuje pramenná část povodí Otavy (jz. Česko), která reprezentuje oblast s častým výskytem extrémních odtokových událostí a s vysokou heterogenitou ve smyslu fyzicko-geografických a socio-ekonomických aspektů. Pro pochopení a objasnění procesu tvorby odtoku a míry účinku jednotlivých fyzicko-geografických faktorů na jeho dynamiku bylo v roce 2005...
|
|
|
Specifické vlastnosti vody jezer vzniklých po těžbě nerostných surovin v ČR
Hrdinka, Tomáš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Herber, Vladimír (oponent)
Antropogenní jezera tvoří významnou součást vodní složky české krajiny, které nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Předkládaná práce se zabývá srovnáním a hodnocením variability fyzikálně-chemických vlastností vody 30 vybraných antropogenních jezer vzniklých po těžbě různých nerostných surovin na území ČR s cílem identifikovat specifika spojená s těžbou konkrétní nerostné suroviny, morfometrickými poměry jezerní pánve a trofií jezera, které ovlivňují kvalitu akumulované vody. Ve druhé části práce se autor věnuje komplexní limnologické studii Hromnického jezera s extrémním chemismem vody vzniklého po těžbě pyritických břidlic, kde se blíže zaměřuje na fenomén meromixie, který je pro tato jezera typický. Výsledky limnologického výzkumu jsou založeny na hodnocení fyzikálních vlastností vody ve vertikálním profilu (teplota vody, konduktivita, rozpuštěný kyslík, pH vody, průhlednost a barva) a chemických analýzách vzorků vody odebraných z hladiny a ze dna v průběhu čtyř ročních období v letech 2003-07 (stanovení Ca, Mg, Na, K, Namon., NO3 - , SO4 2- , Cl- a alkalita) včetně stanovení chlorofylu-a. V případě studie Hromnického jezera z let 2010-11 byla analýza doplněna o sledování hydrologického režimu jezera, stanovení PO4 3- , TOC, vybraných kovů (Fe, Mn, Al, Zn, Ni, Cu, Co, Cr), sulfidické...
|
|
|
Hydrografie a odtokový režim řeky Úpy
Vlčková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Kocum, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se ve své první části zabývá fyzicko-geografickou charakteristikou. Povodí Úpy je popsáno z hlediska geologických, geomorfologických a půdních poměrů, biogeografie, krajinného pokryvu a klimatických podmínek. Jednotlivé charakteristiky byly zpracovány na základě rešerše z odborné literatury. V další části práce, která se podrobně věnuje hydrografii, se objevují početní i popisné charakteristiky celého povodí a říční sítě. Třetí část je zaměřena na zhodnocení odtokového režimu řeky Úpy, které je založeno především na zpracování a vyhodnocení datových řad z období od 1988 do 2011, poskytnutých z dvou vodoměrných stanic - Česká Skalice a Zlíč. Analýza odtoku je prováděna prostřednictvím denních, měsíčních a ročních režimů průtoků. Klíčová slova: povodí Úpy, hydrografie, odtokový režim, průtok
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
|
Geografické členění světového oceánu
Kohoutková, Lucie ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Geografické členění světového oceánu Abstrakt Vymezení oceánských hranic je velmi důležité pro státy přímořské i vnitrozemní, ať už z hlediska politických, ekonomických či dalších zájmů. V minulosti se členění světového oceánu velmi měnilo a vytvořily se významné regionální rozdíly v jeho pojetí. Týkají se nejen průběhu hranic, ale i samotného počtu dílčích částí světového oceánu. V dnešní době stále existují oceánografické školy, které se neřídí mezinárodními smlouvami a vymezují vlastní hranice oceánů. Díky tomu je stále mnoho sporných oblastí, kde se okolní státy přou o část oceánu. Velice významná a mnohdy i kontroverzní je volba kritérií pro vymezení hranic. Tři hlavní oceány - Tichý, Atlantský a Indický oceán - jsou tradičně vyčleňovány samostatně a je pro to mnoho opodstatněných důvodů. O samostatnosti Jižního oceánu řada odborníků stále pochybuje. Zásadním bude v tomto směru vydání 4. edice Limits of Oceans and Seas, které by mělo oficiálně uznat Jižní oceán jako samostatný. Klíčová slova: členění světového oceánu, vymezení oceánských hranic, Jižní oceán
|
|
|
Risk analysis methods of natural catastrophic processes in high mountain areas
Falátková, Kristýna ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Glaciální rizika jako jsou laviny, kamenné a suťové proudy, výron vody z ledovce nebo povodeň z průvalového jezera ohrožují životy lidí i jejich obživu a majetek. Mohou se vyvinout do neočekávaných rozměrů a zasáhnout i vzdálená rozsáhlá území. Pro tyto regiony je nutné vypracovat rizikové analýzy, aby se zabránilo ztrátě života a škodě na majetku. Existují různé metody získávání informací o stabilitě svahu, vnitřním složení morénové hráze nebo dostupnosti uvolněné sutě. Lze je rozdělit na ty používané během terénního průzkumu a metody dálkového snímání. Na základě zpracovaných dat je vytvořena riziková analýza, z které případně vyplývá nutnost provést zmírňující opatření.
|
|
|
Chemismus vody a sedimentů fluviálních jezer Labe
Chalupová, Dagmar ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent) ; Benešová, Libuše (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku fluviálních jezer v Polabí, které bylo již od středověku značně ovlivňováno lidskou činností. Stará říční ramena, která jsou velice cennými ekosystémy přispívajícími ke stabilitě říčního ekosystému, dokladují nejen změny toku Labe, ale vzhledem k ukládání řady škodlivin vypovídají i o průmyslovém znečištění, kterému byla řeka především v 2. polovině 20. století z důvodu nedostatečných opatření na průmyslových zdrojích kontaminace vystavena. V rámci tohoto výzkumu bylo podrobně studováno 5 starých říčních ramen v úseku mezi Hradcem Králové a Mělníkem, která se vzájemně lišila intenzitou komunikace s řekou, vzdáleností od významných zdrojů průmyslového znečištění a využitím okolních pozemků. Výzkumné práce zahrnovaly morfometrická a batymetrická měření, sledování hydrologického režimu, sezónní měření ve vodním sloupci a pravidelné analýzy povrchových vzorků vody. Z důvodu zjištění starších antropogenních zátěží byly v jezerech odebrány profily sedimentu v délce, kterou použitá technika umožňovala. Kromě zrnitostních rozborů jednotlivých vrstev byl stanoven obsah organického uhlíku a koncentrace vybraných kovů a arzénu (Ag, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Pb a Zn). Hodnocení povrchových vzorků vody prokázalo podobnost starých ramen, která byla stále spojena s...
|
|
|
Srovnávací studie fluviálních jezer středního Polabí horní Lužnice a horní Svratky
Havlíková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pithart, David (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
SROVNÁVACÍ STUDIE FLUVIÁLNÍCH JEZER STŘEDNÍHO POLABÍ, HORNÍ LUŽNICE A HORNÍ SVRATKY Petra Havlíková ABSTRAKT Cílem práce bylo postihnout zásadní rozdíly v chemismu a oživení (zooplanktonním společenstvu) mezi fluviálními jezery tří regionů charakterizovaných různou mírou antropogenního ovlivnění - středního Polabí, Horní Lužnice a Svratky v Milovské kotlině. Pro sledování bylo vybráno deset slepých, mrtvých nebo odstavených ramen, která se liší velikostí, mírou napojení na tok, geologickým podložím, zastíněním, způsobem hospodaření v okolní nivě a dalšími charakteristikami. Výchozí hypotézy práce byly následující: 1) Chemismus fluviálních jezer se bude v jednotlivých oblastech (nivách) zásadně lišit. V Polabí budou nejvyšší hodnoty vodivosti a koncentrací organických látek a živin. Fluviální jezera v nivě Svratky u Milov budou mít tyto hodnoty nejnižší a jezera v nivě Lužnice se budou nacházet uprostřed mezi těmito dvěma oblastmi. 2) Chemismus fluviálních jezer komunikujících s řekou povrchovým spojením bude řekou zásadně ovlivněn, což se projeví odlišnými hodnotami koncentrací vybraných parametrů ve srovnání s fluviálními jezery bez přímého spojení. 3) Zooplankton jezer se bude lišit v důsledku různé nadmořské výšky lokalit, jejich chemismu a geografické vzdálenosti. V období od podzimu 2004 do zimy 2007...
|
|
| |
host ::
RSS.