|
|
Luigi Angiolini - Život ve službách Toskánska
Prokopová, Oldřiška ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Tato bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750-1821) - toskánského cestovatele, spisovatele a diplomata působícího v období habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády a restaurace v Itálii. Na základě dostupné literatury a pramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie a Skotska, diplomatickou kariéru v Paříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. a poslední životní etapu strávenou s rodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život a otevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby a na základě jeho zájmů a činnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období v širším kontextu.
|
|
|
Představy migrantů z bývalé Jugoslávie v západní Evropĕ (Francie a Rakousko)
Daniel, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mayer, Francoise (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na představy migrantů z bývalé Jugoslávie kontextualizované v jejich vztahu k historii, prostoru a kultuře. Z velké části je práce založena na empirických datech vycházejících ze současných dějin migrací z prostoru bývalé Jugoslávie. Její první část se zabývá představením metodologických a teoretických konceptů, které jsou relevantní pro případové studie i konstrukci dějinného příběhu migrací z bývalé Jugoslávie. Ten pak tvoří páteř třetího oddílu této práce. Pod vlivem dosud vydané literatury, která se tématem migrací z bývalé Jugoslávie zabývá, rozděluje autor v této práci migrační pohyby na politickou emigraci, ekonomickou migraci a migraci související s rozpadem komunistické federace a následnými válkami. I v této nejvíce historické části jsou jako jeden z pramenů analýzy používány výpovědi, které autor sesbíral při svém terénním výzkumu ve dvou hostitelských zemích, ve Francii a v Rakousku, i v kyberprostoru. Nejrozsáhlejší kapitolu této práce představují případové studie věnované postupně vztahu migrantů k historii, žitému prostoru a populární kultuře.
|
|
|
The image of rural france in the travel diary of Arthur Young
Borodáčová, Jana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Autorka v práci analyzuje cestopis Arthura Younga, ktorý z pozície fyziokrata primárne pozoroval a skúmal hospodársku situáciu francúzskeho vidieka v priebehu svojich troch ciest v rokoch 1787, 1788, 1789/90. Cestovateľ sa pri tom opieral o vlastné skúsenosti agronóma a svoje pozorovania dopĺňal informáciami od miestnych vlastníkov pôdy, ktorí javili záujem o otázku agronómie a svoj obzor si rozširoval i prostredníctvom rozhovorov so svojimi francúzskymi priateľmi. Pri mapovaní stavu francúzskeho vidieka využíval svoju metódu štatistiky, ktorú zaviedol už pri predchádzajúcich výskumných cestách po Anglicku a Írsku. Cestovateľ však pri tejto metóde prehliadal sociálnu stránku života na vidieku, ktorej charakteristika sa zostručnila na všeobecný názor vzdelaných osvietenských vrstiev. Dielo Arthura Younga je tiež klasickým osvietenským cestopisom i keď cieľom cesty sa autor vymaňoval z tradičných destinácií. Cestovateľ sa vo francúzskom prostredí výrazne národnostne vymedzoval a svoje posudky tak formuloval z pozície Angličana. Tento rys je charakteristický pre celý obsah cestopisu, či už sa jednalo o poľnohospodárstvo, chovanie a zvyky francúzskej spoločnosti, alebo o popis revolučných udalostí. Kľúčové slová Arthur Young, Francúzsko, vidiek, poľnohospodárstvo, 18. storočie, cestovanie, cestopis
|
|
|
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
|
Edvard Beneš ve veřejném diskursu na přelomu 20. a 21. století (příklad historické osobnosti při utváření národní/státní identity)
Literová, Gabriela ; Pullmann, Michal (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
V bakalářské práci se autorka věnuje rozboru užívání příkladů historických osobností při utváření národních/státních identit. Pro tuto případovou studii si zvolila osobnost druhého prezidenta ČSR Edvarda Beneše a na tomto příkladě zkoumala, zda obraz určité historické osobnosti je součástí české národní / státní identity. Názory na politiku i osobnost Edvarda Beneše byly vždy rozporné a rovněž dnes je E. Beneš velmi diskutovanou osobností, důkazem je i hlasování v Senátu ČR v roce 2004 o zásluhách E. Beneše. Názor na politiku a rozhodování Edvarda Beneše autorka sleduje jako součást pohledu na národní dějiny a součást kolektivní identity i při různosti názorů a přístupů. Autorka se ve své práci zaměřila na rozbor výpovědí dvou skupin respondentů, které na jedné straně tvoří současníci E. Beneše, pamětníci z 2. světové války a na druhé straně politická reprezentace tvořena senátory, kteří hlasovali o zákoně "Edvard Beneš se zasloužil o stát" a část politických respondentů jsou významní politici, kteří mají určité postavení ve vztahu k veřejnému mínění, protože jsou často dotazováni medii. Obě skupiny respondentů si autorka sestavila s použitím metody sondy. Rozhovory s pamětníky vedla dle metody orální historie. Výpovědi politiků podrobila obsahové analýze a rozhovory s pamětníky interpretovala s cílem...
|
|
|
Proměny vnímání životního stylu evropské městské společnosti v první polovině 20. století. Na příkladu Československa v letech 1925-34
Socha, Jan ; Randák, Jan (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá otázkou, jak se promítalo bohatnutí a chudnutí československé společnosti v letech konjunktury a krize za První republiky v publicistice, která ovlivňovala, respektive vytvářela životní styl určitých vrstev. Ve zvoleném období zažilo Československo dvě hospodářské etapy, přičemž první z nich datována lety 1925-1929/30 znamenala nebývalou konjunkturu, zatímco léta 1929/30-1933/34 představovala pravý opak. Tato teze pracuje s představou odlišného étosu dvou období a právě jejich odraz a případnou proměnu v životním stylu předkládaná práce na základě dobové publicistiky, konkrétně čtyř ročníků ženského časopisu o životním stylu, sleduje.
|
|
| |
host ::
RSS.