|
| |
|
|
Komparace projektů National Endowment for Democracy v České republice a na Slovensku v 90. letech a jejich vlivu na lokální dění
Vodáková, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá grantovými projekty financovanými americkou nevládní organizací National Endowment for Democracy (NED) v České republice a na Slovensku. Přesto, že tyto země byly ještě na začátku devadesátých let jedním státem, v polovině dekády již směřovala každá jiným směrem. Cílem práce je porovnat rozdílné strategie NED v těchto zemích v průběhu devadesátých let a prozkoumat její vliv na vývoj demokracie a občanské společnosti. Výzkumná metoda práce je založena na kategorizaci jednotlivých grantových projektů na základě informací z výročních zpráv NED a jejich následná konfrontace s vývojem souvisejících událostí. Pro konfrontaci je využita především sekundární literatura, mediální výstupy, dostupné rozhovory a informace od příjemců grantů. Z komparace pak vyplývá, že zatímco Česko již v polovině devadesátých let přestal NED pravidelně financovat, Slovensko se stalo jednou z jeho největších priorit v regionu. Slovensko je ukázkovým příkladem fungující podpory demokracie v zahraničí. Během pouhých několika let se zde podařilo napomoci k mobilizaci občanské společnosti a úspěšnému přechodu k liberální demokracii. Na českém příkladu lze naopak pozorovat, jak nerovnoměrně rozložené granty v jeho prospěch vedly k rychlému osamostatnění, ale také rychlému odmítnutí další zahraniční...
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
|
| |
|
|
Česká a americká podpora demokracie: případová studie Myanmar
Grmelová, Lucie ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Podpora demokracie má za cíl podpořit proces demokratizace nebo upevnit stávající demokratický systém v zahraničí. Způsob, jakým se demokracie dosáhne se povětšinou liší podle dárcovské země, která ve vybrané zemi působí. Stejně tak se liší přístup demokratické podpory České republiky a Spojených států. Diplomová práce Česká a americká podpora demokracie: případová studie Myanmar zkoumá rozdíly v přístupu demokratické podpory České republiky a Spojených států během politických změn v Myanmaru. Asijský stát prošel transformačním obdobím od roku 2011, kdy vojenský režim udělal reformní kroky, otevřel dialog s opozicí a uspořádal částečně svobodné parlamentní volby v roce 2015. Práce zkoumá přístup české a americké demokratické asistence a vývoj jejich podpory od předreformním období v roce 2007, přes vrchol reformních kroků až po převzetí většiny parlamentních křesel demokratickou NLD a jejich vlády do roku 2018. Česká podpora demokracie v Myanmaru je charakteristická svým důrazem na aktivizaci občanské společnosti a bottom-up přístupu. Naopak Spojené státy více než česká asistence zaměřují svou pozornost na programy politického přístupu, tedy zajištění svobodných a spravedlivých voleb a dalších demokratických institucí. Analýza případové studie Myanmar a české a americké podpory demokracie bude...
|
|
|
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
|
|
|
Důvěra v mezinárodních vztazích: Případová studie transatlantické spolupráce v oblasti bezpečnosti
Doleželová, Sabina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Oblast důvěry se poslední dobou stala předmětem nové agendy pro výzkum. Jak ukazuje tato práce, důvěra však byla vždy implicitně v jádru teorie mezinárodních vztahů. Předmětem výzkumu této diplomové práce je transatlantický vztah a role, kterou hraje důvěra v oblasti bezpečnosti - s využitím NATO jako platformy pro zkoumání. V této souvislosti autorka nejprve posuzuje kategorii důvěry v mezinárodních vztazích jako celku. Bude provedena podrobná analýza jevu důvěry, jeho principů a charakteristických znaků. Pro další aplikaci teoretických poznatků na případovou studii transatlantických vztahů je vypracována speciální metoda v rámci explorativního výzkumu, která se zaměřuje na rozpoznávání signálů důvěry ve vztahu, přičemž tak zdůrazňuje roli bezpečnostního dilematu, zajišťovacích strategií a ujišťování. Vybraná výzkumná metoda je podmíněna teoretickým základem a dostupnými daty pro výzkum. Na základě zkoumané literatury a pomocí výzkumných poznatků případové studie odhadne autorka míru důvěry mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO během krizových období. Cílem je odhalit příčiny tohoto stavu a vymezit předpoklady, které budou podporovat nebo bránit růstu důvěry. Diplomová práce přibližuje americko-evropské partnerství z pohledu asymetrické důvěry, která představuje trvalý faktor v bezpečnostních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.