Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  předchozí6 - 15dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Molecular adaptations of adipose tissue in relation to dietary treatment of obesity in human
Tencerová, Michaela ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Kunešová, Marie (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo sledování molekulární adaptace lidské tukové tkáně během dietní intervence se zaměřením na jeho sekreční aktivitu i buněčné složení, hlavně na populaci makrofágů. Konkrétně jsme studovali roli nově objevených adipokinu visfatinu a RBP4 vůči inzulinové rezistenci a metabolizmu tukové tkáně. Dále jsme chtěli charakterizovat vliv změn navozených dietou na zastoupení tkáňových makrofágů s návazností na metabolické zlepšení organismu. Z našich studií jsme zjistili, že změna životního stylu měla pozitivní efekt na metabolické a biochemické parametry v závislosti na délce a typu dietní intervence. U obou vyšetřovaných adipokinů jsme zjistili modifikaci na úrovni mRNA a plazmatických hladin během diety. Avšak nenašli jsme žádnou asociaci s inzulínovou rezistencí. Naše výsledky nepodporují hypotézu o úloze těchto adipokinů při zlepšení inzulínové senzitivity a jiných metabolických komplikací vlivem dietní intervence. Co se týče počtu tkáňových makrofágů během dietní intervence, zjistili jsme pomocí průtokové cytometrie, že buněčné složení tukové tkáně se změnilo v důsledku úbytku váhy (na konci celé dietní intervence, ve fázi udržení váhy). Tato dietou navozená remodelace tukové tkáně byla vyjádřena snížením počtu makrofágů bez vlivu na jejich fenotyp. Na rozdíl od tohoto, většina...
Vliv mastných kyselin na lipidový metabolismus a redukci tělesné hmotnosti
Hlavatý, Petr ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Flachs, Pavel (oponent)
Tuková tkáň hraje ústřední roli ve vývoji metabolického syndromu. Řada složek metabolického syndromu může být zlepšena dietními opatřeními, včetně zvýšeného příjmu PUFA řady n-3. Vedle efektu PUFA řady n-3 se již dlouhou dobu diskutuje i o možném vlivu vyššího příjmu vápníku na ovlivnění redukce hmotnosti a energetického metabolismu. Vedle nutričních faktorů se však na ovlivnění hmotnosti a lipidového a glukózového metabolismu významnou měrou podílejí i genetické faktory. Ve studii A bylo sledováno 40 obézních žen během 3týdenního redukčního režimu. Sledované ženy byly náhodně rozděleny do 2 skupin. První skupina dostávala jogurty obohacené PUFA řady n-3, druhá konzumovala jogurty bez suplementace. Výsledky ukazují, že suplementace nízkou dávkou PUFA řady n-3 v jogurtu v kombinaci s nízkokalorickou dietou zvyšuje podíl PUFA řady n-3 v sérových lipidech a zabraňuje nepříznivým změnám ve složení FA v séru po krátkodobé nízkokalorické dietě. Ve studii B jsme sledovali vliv suplementace PUFA řady n-3 při krátkodobém redukčním režimu s VLCD u dvaceti žen s těžkou obezitou, které byly náhodně rozděleny do dvou skupin. První skupina dostávala VLCD obohacenou o PUFA řady n-3, druhá skupina VLCD s placebem. Přidání PUFA řady n-3 rybího původu k velmi přísné nízkoenergetické dietě mělo za následek větší redukci BMI a...
Vývoj podváhy u populace českých sedmiletých dětí - srovnání s vývojem nadváhy a obezity
Malechová, Anežka ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Pařízková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce vyhází z 5. kola projektu Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI). Tato studie je vedena Světovou zdravotnickou organizací (WHO Europe) a podílí se na ní evropské státy včetně České republiky. V České republice probíhá na Endokrinologickém ústavu v Praze ve spolupráci s Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost od roku 2008. V roce 2019 proběhlo 5. kolo monitorování. Od 2289 dětí ve věku 6,5-7,99 let byly získány antropometrické údaje a charakteristiky rodinného a školního prostředí. Byla vyhodnocena prevalence podváhy podle nejčastěji používaných referenčních metod: 5.Celostátního antropologického výzkumu (5.CAV), World Health Organization (WHO) a International Obesity Task Force (IOTF). Prevalence podváhy podle 5.CAV byla 2,27% (1,84-2,7), podle WHO byla 2,88% (2,74-3,02) a podle IOTF byla 1,35% (1,13-1,57). Prevalence podváhy v tomto kole studie byla porovnána s její prevalencí v minulých kolech studie a srovnána s prevalencí nadváhy a obezity. Pokles prevalence podváhy (dle WHO) oproti minulému kolu (2016) byl signifikantní u chlapců. U dívek byl zaznamenán mírný vzestup, který nebyl signifikantní. U všech dětí dohromady byl zaznamenán mírný pokles prevalence, který nebyl signifikantní. Prevalence nadváhy a obezity v tomto kole studie byla stanovena...
Souvislost cirkadiánních rytmů a vybraných biopsychosociálních jevů u zdravé a klinické populace
Fárková, Eva ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Sumová, Alena (oponent)
Úvod: Cirkadiánní rytmy vykazují interindividuální variabilitu, která se typicky projevuje individuálním načasováním cyklu spánku a bdění a definuje tzv. chronotyp. S tímto nastavením pak v kontextu života ve společnosti souvisí sociální jet-lag (SJL) odrážející fázový nesoulad mezi vnitřními biologickými rytmy člověka (především chronotypem) a rytmy sociálními. SJL vzniká v případě, kdy člověk nemá možnost uléhat ke spánku a vstávat v souladu se svým chronotypem. Chronotyp a SJL jsou fenomény, které jsou v poslední době hojně asociovány s patogenezí spánkových poruch a mnoha civilizačních onemocnění, zejména metabolického systému. Cíle práce: Cílem této práce bylo: 1/ Stanovit chronotyp a míru sociálního jet-lagu u vybraného vzorku české populace a sledovat souvislosti s pohlavím, věkem, BMI a dalšími parametry napříč sociodemografickými kategoriemi. 2/ Zjistit, zda chronotyp a míra SJL hraje roli v léčbě obezity. 3/ Revidovat běžně užívané metody stanovení chronotypu (dotazníky a aktigrafie) pro budoucí užití v českém prostředí. Materiál a metody: Práce sestává ze tří navazujících studií (dotazníková, aktigrafická a kombinovaná), v nichž byly postupně použity jak subjektivní metody stanovení chronotypu a SJL, tak objektivní metody reprezentované aktigrafií. 1) První studie byla dotazníková a sběr...
Latentní forma obezity v předškolním věku, sekulární změny v tělesném složení
Samešová, Daniela ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit vztah hmotnostní proporcionality a adipozity v kontextu sekulárních změn v tělesném složení u českých předškolních dětí za posledních 25 let. Studie probíhala formou transverzálního výzkumu mezi lety 2016-2018 na sedmi mateřských školách z Prahy a okolí a jedné z Ústí nad Labem. Vyšetřeno bylo 551 dětí (271 chlapců, 280 dívek), ve věku od 4 do 6 let. Data byla doplněna o soubor 208 dětí (101 chlapců a 107 dívek), které byly součástí pilotní studie v letech 2013-2014. Celkově soubor čítal 759 dětí. Aktuální soubor jedinců byl porovnán s reprezentativní databází českých předškolních dětí z 90. let minulého století. U současných předškolních dětí nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v parametrech popisující hmotnostní proporcionalitu, nicméně podíl jednotlivých komponent tělesného složení se změnil. Tuková komponenta signifikantně narostla u šestiletých chlapců, pětiletých a šestiletých dívek. Zároveň jsme ve vztahu k referenčnímu souboru zaznamenali nedostatečný rozvoj aktivní tělesné hmoty. Zmíněné trendy dokládá i nárůst procentuálního zastoupení latentní formy obezity za posledních 25 let. Nedostatek aktivního pohybu současných předškolních dětí se odráží v poklesu vybraných obvodových parametrů končetin a nárůstu tloušťky kožních řas, zejména v oblasti...
Nadváha a obezita u sedmiletých dětí: vliv faktorů zevního prostředí, změny od roku 2008
Metelcová, Tereza ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Vignerová, Jana (oponent)
Obezita je definována jako nadměrné hromadění tukové tkáně v těle. Obezita se zjišťuje pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI=Body Mass Index). U dětí je BMI adjustováno na věk. Prostá obezita je multifaktoriální onemocnění. Cílem mé práce je zjistit vliv environmentálních faktorů (stravovací návyky, doba spánku, vzdělání rodičů, nedostatek fyzické aktivity) na vznik nadváhy a obezity u sedmiletých dětí v České republice, prevalenci nadváhy a obezity sedmiletých dětí v České republice podle různých referenčních metod (WHO, CAV, IOTF, CDC). Diplomová práce vychází z projektu COSI (Childhood Obesity Surveillance Initiative). V roce 2016 probíhalo čtvrté kolo projektu COSI v ČR. Měření sedmiletých dětí probíhalo v rámci preventivní prohlídky u praktických lékařů. Součástí projektu bylo vyplňování dotazníků rodinou a školou. Ve čtvrtém kole byla získána data od 1718 dětí (824 chlapců, 894 dívek) ve věkové kategorii 6,5 až 7,99 let. Mezi roky 2013 a 2016 prevalence nadváhy u chlapců vzrostla o 2,16 % (z 11,78 % na 13,94) a u dívek vzrostla o 0,9 % (z 12,75 % na 13,65 %). Prevalence obezity mezi roky 2013 a 2016 u chlapců vzrostla o 0,79 % (z 8,54 % na 9,33 %) a u dívek klesla o 0,49 % (z 6,42 % na 5,93 %). Prevalence byla hodnocena podle referenční metody WHO. Podle našich výsledků není signifikantní...
Nadváha a obezita u sedmiletých dětí a distribuce tukové tkáně
Vodrážková, Nicole ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Vignerová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce vychází ze čtvrtého kola Evropské iniciativy monitorování růstu u dětí. Od 1718 dětí ve věku 6,5 - 7,99 roku byly nasbírány antropometrické údaje a charakteristiky rodinného i školního prostředí. Byla vyhodnocena prevalence nadváhy a obezity, rizikové distribuce tukové tkáně a zhodnocení faktorů ovlivňujících abdominální obezitu. U chlapců byl zjištěn mírný nárůst nadváhy i obezity, u dívek vzrostla nadváha a poklesla obezita. Zvýšené hodnoty obvodu pasu a WHtR byly vyhodnoceny u obou pohlaví. Meziroční změny nejsou statisticky významné, celkově byl vyhodnocen stagnujicí trend dětské nadváhy a obezity. Vysoké WHtR vykazovali i jedinci v normální hmotnostní kategorii. Z hodnocených rodinných charakteristik se na rizikové distribuci tukové tkáně podílí především rodinná anamnéza obezity, hmotnost rodičů, čas strávený u televize / počítače a vzdělání matky. Klíčová slova nadváha, obezita, prevalence, výživa, fyzická aktivita, WHtR, obvod pasu
Vliv redukční diety a farmakologických intervencí na metabolizmus tukové tkáně u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a obezitou.
Gregová, Monika ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Žourek, Michal (oponent)
Obezita a diabetes mellitus 2. typu (DM 2. typu) patří mezi metabolická onemocnění se stále vzrůstající incidencí a prevalencí. V soustředěný na objasnění patofyziologických mechanizmů vedoucích k rozvoji těch onemocnění. Vedle faktorů vnějších, jakými jsou životní styl a skladba a množství přijímané klíčovou roli v včetně inzulínové rezistence (IR) a DM 2. typu tuková tkáň Cílem naší práce bylo hlouběji prozkoumat možnou úlohu recentně popsaného adipokinu omentinu a dále zhodnotit úlohu podkožní tukové tkáni (SCAT) a periferních monocytech (PM) při rozvoji inzulínové rezistence a diabetu u pacientů s Do studie bylo celkem zařazeno 118 jedinců rozdělených do 3 skupin: pacienti s diabetes mellitus 2. typu (T2DM), skupina pacientů s prostou obezitou (OB) a zdravé štíhlé stoupily několik typů intervencí - 2 až 3 týdny nízkokalorické diety (VLCD, denní příjem 600 kcal), program pravidelné fyzické aktivity nebo bariatrický výkon (laparoskopická tubulizace žaludku, laparoscopic sleeve gastrectomy, LSG). Dosažené výsledky poukazují na možnou spoluúčast nízkých sérových tělesnou hmotnost a metabolický profil pacientů může být částečně zprostředkován e ukázali, že pacienti s mají mitochondriální dysfunkci ve SCAT a částečně i v PM, přičemž VLCD nevedla zásadnímu zlepšení této dysfunkce. Intervence vedoucí ke zvýšení...
Inzulínová rezistence a postprandiální stav u diabetu 2. typu. Vliv frekvence a složení jídel na metabolismus glukózy a další projevy metabolického syndromu
Thieme, Lenka ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Projekt se zabývá možnostmi nutričního ovlivnění diabetu 2. typu (DM2). Cílem projektu bylo zkoumat a) vliv složení jídel a b) vliv frekvence jídel na metabolismus glukózy a další projevy inzulínové rezistence; a charakterizovat vybrané mechanismy účinku dietní intervence u nemocných s DM2. Projekt byl řešen ve dvou samostatných studiích: A. Vliv složení jídel byl testován v rámci randomizované studie, která testovala akutní podání tří jídel se stejným kalorickým obsahem a různým složením makronutrientů na glukózovou toleranci, sekreci inzulínu, GIH a markerů oxidačního stresu v plazmě. Zařazeno bylo 50 nemocných s DM2 a 50 věkově odpovídajících zdravých osob (K). Účastníci konzumovali tři různé snídaně se stejným energetickým obsahem (veganský sandwich; V-meal, hamburger; M-meal, nebo sýrovou bagetu; S-meal). Vzorky krve pro analýzu byly odebrány v časech 0 a za 30, 60, 120 and 180 minut po jídle. Nemocní s DM2 měli ve srovnání s K významně vyšší bazální i postprandiální koncentrace glukózy a inzulínu v plasmě (p<0,001); bazální i postprandiální koncentrace téměř všech GIH (s výjimkou ghrelinu) (p<0,001) a látek reagujících s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) byly významně zvýšeny (p<0,001). Zatímco kyselina askorbová, redukovaný glutathion a aktivita superoxid dismutázy byly nižší u pacientů s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   předchozí6 - 15dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.