Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Souvislost cirkadiánních rytmů a vybraných biopsychosociálních jevů u zdravé a klinické populace
Fárková, Eva
Úvod: Cirkadiánní rytmy vykazují interindividuální variabilitu, která se typicky projevuje individuálním načasováním cyklu spánku a bdění a definuje tzv. chronotyp. S tímto nastavením pak v kontextu života ve společnosti souvisí sociální jet-lag (SJL) odrážející fázový nesoulad mezi vnitřními biologickými rytmy člověka (především chronotypem) a rytmy sociálními. SJL vzniká v případě, kdy člověk nemá možnost uléhat ke spánku a vstávat v souladu se svým chronotypem. Chronotyp a SJL jsou fenomény, které jsou v poslední době hojně asociovány s patogenezí spánkových poruch a mnoha civilizačních onemocnění, zejména metabolického systému. Cíle práce: Cílem této práce bylo: 1/ Stanovit chronotyp a míru sociálního jet-lagu u vybraného vzorku české populace a sledovat souvislosti s pohlavím, věkem, BMI a dalšími parametry napříč sociodemografickými kategoriemi. 2/ Zjistit, zda chronotyp a míra SJL hraje roli v léčbě obezity. 3/ Revidovat běžně užívané metody stanovení chronotypu (dotazníky a aktigrafie) pro budoucí užití v českém prostředí. Materiál a metody: Práce sestává ze tří navazujících studií (dotazníková, aktigrafická a kombinovaná), v nichž byly postupně použity jak subjektivní metody stanovení chronotypu a SJL, tak objektivní metody reprezentované aktigrafií. 1) První studie byla dotazníková a sběr...
Souvislost cirkadiánních rytmů a vybraných biopsychosociálních jevů u zdravé a klinické populace
Fárková, Eva ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Sumová, Alena (oponent)
Úvod: Cirkadiánní rytmy vykazují interindividuální variabilitu, která se typicky projevuje individuálním načasováním cyklu spánku a bdění a definuje tzv. chronotyp. S tímto nastavením pak v kontextu života ve společnosti souvisí sociální jet-lag (SJL) odrážející fázový nesoulad mezi vnitřními biologickými rytmy člověka (především chronotypem) a rytmy sociálními. SJL vzniká v případě, kdy člověk nemá možnost uléhat ke spánku a vstávat v souladu se svým chronotypem. Chronotyp a SJL jsou fenomény, které jsou v poslední době hojně asociovány s patogenezí spánkových poruch a mnoha civilizačních onemocnění, zejména metabolického systému. Cíle práce: Cílem této práce bylo: 1/ Stanovit chronotyp a míru sociálního jet-lagu u vybraného vzorku české populace a sledovat souvislosti s pohlavím, věkem, BMI a dalšími parametry napříč sociodemografickými kategoriemi. 2/ Zjistit, zda chronotyp a míra SJL hraje roli v léčbě obezity. 3/ Revidovat běžně užívané metody stanovení chronotypu (dotazníky a aktigrafie) pro budoucí užití v českém prostředí. Materiál a metody: Práce sestává ze tří navazujících studií (dotazníková, aktigrafická a kombinovaná), v nichž byly postupně použity jak subjektivní metody stanovení chronotypu a SJL, tak objektivní metody reprezentované aktigrafií. 1) První studie byla dotazníková a sběr...
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
Vztah cirkadiánního systému a buněčného cyklu
Vrtílková, Andrea ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fárková, Eva (oponent)
Cirkadiánní systém je schopný samostatné oscilace díky translačně-transkripční smyčce. Komponenty této smyčky neovlivňují jen svůj vlastní chod, ale mají vliv i na další funkce buňky jako například buněčný cyklus. Tato interakce je zajištěna jak hodinovými proteiny (PER, CRY aj.), tak hodinami-kontrolovanými proteiny (WEE1, TIM, XPA aj.). Ty ovlivňují průchod fázemi buněčného cyklu a mají vliv na kontrolní body. Pokud jsou cirkadiánní rytmy narušeny, může to mít za následek nepřesnost kontrolních bodů buněčného cyklu, hromadění chyb vlákna DNA a zvýšenou apoptózu buněk či tvorbu nádorů. Klíčová slova: cirkadiánní systém, buněčný cyklus, WEE1, XPA, P21, C-Myc, TIM, PER
Role microRNA v patogenezi těhotenských komplikací souvisejících s placentární insuficiencí
Fárková, Eva ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MicroRNA (miRNA) patří do skupiny krátkých nekódujících RNA o rozsahu 18 - 25 nukleotidů, které regulují genovou expresi posttranskripčně. Některé z miRNA disponují tkáňově specifickou funkcí. Předpokladem práce je, že některé miRNA a rozdíly v míře jejich exprese mohou být charakteristické pro těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí a zároveň pro onemocnění kardiovaskulárního systému. Míra genové exprese 32 kardiovaskulárních miRNA byla sledována ve dvou typech biologického materiálu - placentární tkáni a periferní krvi matky, a to u pacientek s klinicky manifestovanou preeklampsií (PE), gestační hypertenzí (GH) a intrauterinní růstovou retardací (IUGR), které byly srovnávány se vzorky fyziologických gravidit (FG). Celkem bylo zpracováno 127 vzorků z placentárních tkání v zastoupení 20 FG, 20 GH, 20 IUGR, 67 PE a 80 vzorků z periferní krve, z toho 20 FG, 20 GH, 20 IUGR, 20 PE. Před samotným výzkumem proběhly dvě pilotní studie pro výběr endogenních kontrol pro normalizaci dat genové exprese v obou typech biologického materiálu. Detekce a kvantifikace probíhala prostřednictvím kvantitativní PCR v reálném čase. Na souboru placentárních tkání bylo identifikováno několik miRNA, které vykazovaly zvýšené hladiny u GH v porovnání s FG (miR-1, miR-16, miR-17, miR-20a, miR-21, miR-23a,...
Růžena Svobodová: Žena v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Kapitoly ze života a působení Růženy Svobodové.
Farková, Eva ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce nastiňuje obraz spisovatelky Růženy Svobodové jako příklad možnosti realizace ženy v české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Spisovatelka Růžena Svobodová je zde představena svou mnohostrannou činností: Pozornost je věnována její beletrii, ve které pohlíží na obraz soudobé ženy a její místo ve společnosti. Práce proniká také do oblasti literárního salonu spisovatelky a shrnuje jeho působení v pražské společnosti přelomu 19. a 20. století. Obsažen je též portrét Růženy Svobodové jako publicistky, což je kapitola v jejím životě dosud opomíjená. Součástí práce je rovněž pohled na činnost spisovatelky v charitativní organizaci České srdce působící za první světové války.

Viz též: podobná jména autorů
4 Farková, Eva
1 Fárková, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.