|
|
Úroveň základních čtenářských a pisatelských dovedností bilingvních dětí mladšího školního věku
Tyburcová, Tereza ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kacafírková, Petra (oponent)
Úroveň základních čtenářských a pisatelských dovedností bilingvních dětí mladšího školního věku Diplomová práce se zaměřuje na čtenářskou problematiku v českém jazyce u bilingvních dětí mladšího školního věku, které se už narodily nebo žijí v českém prostředí od předškolního věku a učí se na základních školách v České republice. Hlavním cílem práce je zmapování čtenářských a pisatelských dovedností v českém jazyce u bilingvních dětí žijících a vzdělávajících se na prvním stupni základní školy s jedním nebo oběma rodiči cizinci. Teoretická část práce definuje různé typy bilingvismu. Představuje současný stav poznání o jeho výhodách a nevýhodách, dále pak vymezuje specifika našeho jazykového i školského systému zaměřujícího se na problematiku cizinců a bilingvních dětí. Praktická část práce představuje výzkumnou studii, ve které autorka porovnává výkony monolingvních a bilingvních dětí v testech mapujících úroveň základních čtenářských a pisatelských dovedností v českém jazyce. Byly použity testy čtení s porozuměním, čtení pseudoslov, psaní diktátu a test čtenářské gramotnosti s odborným textem. KLÍČOVÁ SLOVA bilingvismus monolingvismus děti cizinců děti mladšího školního věku první stupeň základní školy český jazyk čtení psaní čtenářské dovednosti vyhledávání informací srovnávací metody
|
|
|
Proces osvojování psaného jazyka dítětem předškolního věku (případová studie)
Chalupová, Veronika ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Během dlouhodobého pozorování dítěte v průběhu předškolního období jsem se pokusila blíže nahlédnout na způsob, jakým dítě v tomto věku vstupuje do světa psané kultury. Ve své studii jsem se inspirovala přístupem E. Ferreirové a svou pozornost jsem zaměřila především na dítě samotné a jeho vlastní aktivity s písmem spojené. Empirickou část tvoří konkrétní případová studie procesu osvojování psaného jazyka v předškolním věku, kde průběh mého pozorování prezentuji. Následně pozorování i spontánní či evokované zápisy dítěte analyzuji a zasazuji je do teoretického rámce mé studie. Z výsledků studie je patrná potřeba věnovat procesu osvojování psaného jazyka v předškolním věku více pozornosti. Především v kontextu efektivní výuky čtení a psaní.
|
|
| |
|
|
Porozumění textu u žáků mladšího školního věku - hlasité čtení versus poslech
Kubíková, Adéla ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Mezi hlavní cíle předložené diplomové práce patří zmapování úrovně porozumění narativního textu u žáků čtvrtých ročníků ZŠ s typickým vývojem čtenářských dovedností. Práce se zabývá porozuměním textu v případě poslechu a hlasitého čtení. Diplomová práce je tradičně rozdělena na část teoretickou a empirickou. V první části práce jsou představena teoretická východiska výzkumné problematiky porozumění čtenému a naslouchanému textu. Pozornost je zaměřena především na oblast poslechu a hlasitého čtení s porozuměním včetně shrnutí současného stavu poznání o vzájemném vztahu mezi oběma dovednostmi v zahraničních i českých studiích, dále je pozornost věnovaná diagnostice čtení a předpokladům, které se do čtenářského porozumění promítají. V empirické části jsou porovnávány závěry z vlastního výzkumného šetření, kterého se účastnilo 40 žáků vyučovaných analyticko-syntetickou metodou čtení, s výsledky tříletého výzkumného projektu GAČR Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika kde jsou zohledněny výsledky 59 žáků ze čtvrtých tříd vyučovaných rovněž analyticko-syntetickou metodou. Kromě úrovně porozumění z hlediska poslechu a hlasitého čtení je sledována také úroveň základních jazykových dovedností.
|
|
|
Vliv aktivního způsobu vedení výuky hudební výchovy na vybrané cizojazyčné dovednosti žáků mladšího školního věku
Dvořáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Hudba je součástí našich životů, ať už se jedná o poslech, zpěv nebo hru na nástroj. Hudební trénink má navíc vliv na rozvoj mozku a učení jazyka. Cílem této diplomové práce je blíže prozkoumat vztah mezi rozvojem hudebních a cizojazyčných dovedností dětí mladšího školního věku. Konkrétně pak porovnat úroveň dovedností v cizím jazyce u žáků ze tříd s odlišným způsobem vedení hudební výchovy. Výzkumu se účastnili žáci 5. ročníků, kteří byli rozděleni do tří skupin. Ty se lišily intenzitou a přístupem k hudební výchově. U první skupiny byla intenzita 1 vyučovací hodina týdně a náplní této hodiny byl zpěv. U dalších dvou skupin byla náplní kromě zpěvu také například hra na flétnu, Orffovské nástroje či pohybová výchova. Lišily se ale v intenzitě. Jedna ze skupin měla 1 a druhá 3 vyučovací hodiny týdně. Většina žáků, která měla vyšší intenzitu hudební výchovy ve škole se jí věnovala také mimoškolně. Všechny tři skupiny měly shodnou časovou dotaci anglického jazyka v jednotlivých ročnících. Žáci byli testováni prostřednictvím Cambridge testu "Movers" v oblastech poslechu, čtení a psaní. Analýza dat ukázala, že žáci, kteří absolvují rozšířenou výuku hudební výchovy a ve většině případů také mimoškolní hudební výchovu, dosahují celkově lepších výsledků v testu z anglického jazyka. Pouze v případě...
|
|
| |
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Písemné projevy u žáků 3. a 5. ročníků v diagnostických diktátech
Dolníková, Věra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou písemného projevu žáků v návaznosti na jejich region a typ škol, ve kterém jsou vzděláváni. Zabývá se také pravopisnými schopnostmi žáků se specifickou vývojovou poruchou školních dovedností. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se vývoje psaní. Popisuje dva základní vývojové modely, ale i možnosti diagnostiky pravopisu. Výzkumná část pak pomocí kvantitativní metodologie, ale i kvalitativního posouzení, shrnuje úroveň pravopisných dovedností výzkumného vzorku ve dvou rozdílných diagnostických testech. Ukázalo se, že tyto testy jsou pro diagnostiku SPU spolehlivé a jejich výstupy srovnatelné. Zároveň byly zjištěny nižší výsledky u žáků sledovaného regionu v těchto testech. Tento výzkum pomohl definovat podobnosti a rozdíly v pravopisných schopnostech mezi žáky sociálně znevýhodněnými a žáky s SPU. Klíčová slova: specifické poruchy učení, dysortografie, vývoj pisatelských dovedností, diagnostika pravopisu, zkoušky psaní, sociální znevýhodnění
|
|
|
Vývoj řeči
Beránková, Eva ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem řeči u dětí do 3 - 4 let věku. Jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá vývoj řeči u dětí v současné době a porovnat ho s výzkumem prof. Václava Příhody. V teoretické části jsou definovány důležité termíny, popsán vývoj řeči podle prof. Václava Příhody, ale též podle dalších autorů. Zmíněny jsou i faktory ovlivňující vývoj řeči. Praktická část byla realizována pomocí elektronického dotazníku určeného rodičům dětí a prostřednictvím pozorování deseti vybraných dětí. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu. Výsledky práce shrnují, v jakém věku probíhají jednotlivá vývojová období vývoje řeči a vymezují rozdíly s výzkumem prof. Václava Příhody. Ve výzkumné části byly zjištěny některé rozdíly mezi mými a Příhodovými výsledky výzkumu. Mnoho současných dětí začíná správně používat podřadné souvětí až mezi třetím a čtvrtým rokem života, na rozdíl od dětí, které byly součástí Příhodova výzkumného souboru. Malá část dětí z výzkumného vzorku dokonce začíná se samotným souvětím až po třetím roce života. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, vývoj řeči, komunikace, odlišný vývoj řeči, vývojová stádia řeči
|
|
| |
host ::
RSS.