|
|
Masaryk a filosofie
Namyslo, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je filosofie Tomáše Garrigue Masaryka. Tato práce si klade za cíl podat ucelený a přehledný vývoj Masarykova myšlení. Chce ukázat hlavní vlivy na Masaryka, jakožto filosofa. Práce zkoumá, čím byl Masaryk ovlivněn, kteří autoři nechali na Masarykovi největší stopy, které jednotlivé životní zkušenosti formovaly jeho celkovou filosofii. Práce postupuje chronologicky, tak jako se Masaryk vyvíjel ve svém životě, četl další autory a filozofy a kladl si nové a nové otázky a k nim hledal odpovědi. Jednotlivé etapy jeho myšlení, však nejsou striktně odděleny, proto se práce pokusí nalézt i průniky v jednotlivých vlivech. I témata, kterými se Masaryk zabývá, jsou mnohdy identická, ale již k nim přistupuje jinak a sám si o nich názor upravuje. Každý samotný vliv na Masaryka a jeho reflexe by vydaly samotnou práci, proto zůstáváme jen u těch nejzásadnějších filozofických bodů. Práce se pokouší o tři roviny. První rovina se nachází u Masarykova zdroje, tedy původního autora, který Masaryka inspiroval. Druhá rovina je samotná Masarykova interpretace a jeho pochopení. Třetí rovina pak odkazuje k Masarykovým komentátorům a autorům analyzující právě Masarykovu tvorbu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
|
Rodina očima dětí
Šlesingerová, Michaela ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce na téma Rodina očima dětí je založena na interpretaci výsledků kvalitativního výzkumu. Tento výzkum byl realizován ve výtvarném oboru základní umělecké školy. Komunikačními partnery ve výzkumu byli žáci a žákyně ve věku 6 - 15 let. Výzkum byl realizován specifickou metodou sběru dat. Žáci a žákyně měli za úkol malovat obrázky znázorňující jejich představy o dané problematice. Tyto obrázky byly poté interpretovány s pomocí rozhovorů vedených s žáky a žákyněmi při jejich práci či po jejím dokončení. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se žáci a žákyně dívají na proměny rodiny v průběhu dějin. Zkoumanými historickými obdobími byl pravěk, starověk, středověk a novověk (specifikovaný jako doba babiček a dědečků). Teoretická část práce představuje rodinu a její specifické funkce. Pojednává také o problematice genderu a genderových rolí. Konkrétně je rozebrán pohled na genderové role v rodině. Specifika výzkumu jsou popsána v metodologické části, stejně jako celé zázemí výzkumu. V praktické části jsou podrobně rozebrány výsledky výzkumu podle jednotlivých zkoumaných období. Výsledky výzkumu napříč jednotlivými obdobími jsou shrnuty v závěrečné části.Výsledky výzkumu ukázaly některé tendence a stereotypy v dětském vidění historických podob rodiny. Výzkum také odhalil několik inspiračních zdrojů...
|
|
|
Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus
Benešová, Aneta ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus Za klíčovou postavu práce je považován zakladatel strukturální lingvistiky Ferdinand de Saussure (1857-1913), který svými myšlenkami dalece přesáhl hranice jazykovědy a stal se tak podstatným představitelem strukturalismu, od kterého se tento směr začal dále rozvíjet. Práce se bude zabývat právě myšlenkami Ferdinanda de Saussura, jeho základními, nově založenými pojmy a především vlivem na Clauda Léviho-Strausse, který Saussurovu metodu uplatnil v kulturní antropologii, aplikoval ji na totemismus, příbuzenské vztahy či mytologii a položil tak základy široce diferencovanému proudu, francouzskému strukturalismu.
|
|
| |
|
|
Enthúsiasmos v myšlení starověkého Řecka
Fleischerová, Andrea ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Hejduk, Tomáš (oponent)
Disertační práce analyzuje problematiku enthúsiasmu v kontextu myšlení starověkého Řecka. Teoretickým způsobem reflektuje sémantické a etymologické struktury pojmu a na základě historických exkurzů (doby archaické a klasické) dokládá jeho dějinnou transformaci. Stěžejní myšlenka disertační práce se odvíjí od archaické představy o enthúsiasmu, jakožto nutné podmínce zkušenosti náboženské a estetické; z tohoto hlediska je předně zkoumán předpoklad božské přítomnosti ve spirituální zkušenosti enthúsiasmu. Práce si klade za cíl prozkoumat i filozofickou reflexi enthúsiasmu, neboť sám dar božské přítomnosti, například v inspirované básnické řeči, byl v archaické době zárukou pravdivosti, avšak v době klasické, byl tím spíše důvodem k pochybování a otázkám. Systematicky jsou pak v souvislosti s enthúsiasmem analyzována vybraná díla významných autorů antické epistémy.
|
|
|
Pojetí individua ve vztahu k Bohu u Kierkegaarda a Nietzscheho
Kučerová, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá fillosofií Sørena Kierkegaarda a Friedricha Nietzscheho. Soustřeďuje se na problém jejich vztahu k Bohu a náboženství. Cílem práce je dokázat v čem se tito myslitelé shodují a liší ve vztahu k Bohu, křeťanství a proměně hodnot individua. První kapitola je zaměřená na opodstatnění tvorby Nietzscheho a Kierkegaarda. Druhá kapitola kompraruje společné a rozdílné hodnoty. Práce srovnává panskou a otrockou morálku v pojetí Friedricha Nietzscheho a morálku postavenou na autentické víře u Sørena Kierkegaarda.
|
|
|
Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti
Hronková, Veronika ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Téma : Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti Abstrakt: Diplomová práce se zaměřuje na skupinu bývalých uživatelů drog. Tito lidé svedli boj se závislostí a začlenili se do majoritní společnosti. Kvalitativní výzkum, inspirovaný zakotvenou teorii přibližuje postoje bývalých uživatelů k jejich drogové kariéře , přičemž klade důraz na rodinné zázemí, vztahy s přáteli a nejbližšim okolím. Vztahy s okolím jsou ovlivněné mírou závislosti. Čím menší závislost, tím menší ztráty. Uživatel nejprve přestává plnit závazky vůči okolí, na což záhy navazují problémy v rodině. Čím více propadá závislosti, tím větší je pravděpodobnost, že se přestane stýkat s přáteli neuživateli. Někteří z uživatelů do této fáze nedospějí, tzv. bod zlomu ( moment rozhodnutí se pro abstinenci) se u nich dostaví dříve. Bod zlomu přichází u každého z uživatelů v jiný okamžik a je spojený s jeho vnitřní hranicí. Ať tak či tak, je to moment, kdy si dotyčný uvědomí, že takle žít nechce. Je to velmi silný moment a zásadní pro úspěšnost abstinence. Pro výzkum nejen tohoto fenoménu, byl použit polostrukturovaný rozhovor, během něhož respondenti popisují jak období své závislosti, tak i život bez ní. Klíčové pojmy : závislost, abstinence, rodina, přátele, relaps, resocializace, kvalitativní výzkum
|
|
| |
|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
host ::
RSS.