|
|
Obraz druhého - Češi v německých karikaturách
Raková, Pavlína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá obrazem Čechů v německých karikaturách. Obraz o Češích je sledován v dobových karikaturách v historické linii relevantních událostí, které byly přelomové pro česko-německé vztahy. Vybrány byly čtyři tematické celky, ve kterých je zkoumán obraz o Češích. Prvním tematickým celkem je česko-německé napětí po Badeniho jazykových nařízeních do Anenských patentů. Dále je zkoumán obraz o Češích v meziválečném období v letech 1914-1918, přičemž je kladen důraz na vznik Československa. A to z důvodu, že práci protíná hypotéza, že se vznikem ČSR dochází k přiostření obrazu o Češích. Dalším tematickým celkem je rok 1933, kdy dochází k převzetí moci nacisty. Posledním zkoumaným obdobím jsou roky 1937-1939. V tomto tematickém celku je kladen důraz na smrt T. G. Masaryka. Práci doplňují rakouské karikatury, které mají za úkol rozšířit obraz o Češích z rakouské perspektivy. Zároveň je rakouský obraz o Češích srovnán s německým obrazem o Češích. Analyzovány jsou formou obrazové analýzy německé a rakouské dobové karikatury. Výzkum je proveden na 35 dobových karikaturách a opírá se o sekundární literaturu. Karikatury byly vybrány z předních německých a rakouských satiricko-humoristických periodik. Jedná se o časopisy Simplicissimus, Kladderadatsch, Fliegende Blätter, Kikeriki a Figaro.
|
|
|
Boj o svobodu tisku: Bádensko a německý liberalismus ve 30. letech 19. století
Návojová, Kateřina ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou a specifickou mediální situací v roce 1832 v Bádenském velkovévodství s důrazem na šíření liberálních idejí a jejich snahou ovlivnit veřejnost prostřednictvím jednoho typického německého listu této doby. Během šesti měsíců se v Bádenském velkovévodství nacházela mimořádná situace, kdy byla omezena cenzura, a pro novináře se tak náhle objevily nečekané možnosti. Jako reakce na potlačení cenzury vznikl i opoziční deník Der Freisinnige. Ačkoliv jeho existence byla krátkodobá, jsou v něm patrné a dobře pozorovatelné projevy liberálních hodnot a reflexe tehdejších názorů. Tento deník byl ve své době důležitější a mocnější než jakýkoli jiný, protože spolupracoval s jedním z hlavních iniciátorů liberalismu, Karlem von Rotteckem. Tento přední liberální iniciátor byl také aktivní v politice. Právě spojení těchto dvou rolí bylo velice mocné. Svoboda slova chápána jako jeden z hlavních liberálních požadavků umožňovala praktické prosazování liberálních myšlenek skrze média, a tedy jejich propagaci mezi občany. Tato případová studie věnuje pozornost tomuto speciálnímu dění v rámci liberálního smýšlení a svobody tisku. Politický a společenský kontext je vztažen na dění v období mezi lety 1815 až 1832 v Bádenském velkovévodství i bývalém Německém spolku. Současně se práce...
|
|
|
Expulsion of the German Population from Poprad after year 1944
Mrštinová, Andrea ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce "Odsun nemeckého obyvateľstva z Popradu po roku 1944 s dôrazom na určenie výnimiek z odsunu nemeckého obyvateľstva" je poskytnúť pohľad na okolnosti odsunu nemeckého obyvateľstva z Popradu a tým porozumieť regionálnej histórii mesta Poprad na Slovensku. Bakalárska práca je rozdelená na štyri časti. V prvej časti predstavujem geografické a obsahové zameranie témy, ako napríklad pozadie, v ktorom nemeckí obyvatelia žili až do roku 1945. V druhej časti sa sústredím na zaistenie nemeckých obyvateľov v popradských táboroch, pričom podkapitola sa venuje priamo odsunu Nemcov z Popradu. V tretej časti, s využitím archívnych dokumentov a literatúry, rozdeľujem nemeckých obyvateľov do kategórií výnimiek z odsunu, a tieto dôvody popíšem. Vo štvrtej časti, v nadväznosti na tretiu kapitolu, vytváram typológiu a venujem sa stručne zhrnutiu výskumu.
|
|
|
Vliv olympijských her 1936 v Berlíně na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství
Pokorný, Jiří ; Emler, David (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářské práce je vliv letních olympijských her 1936 na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství. Práce si klade za cíl ověřit, zda se nacistům podařilo využít olympijské hry ke zlepšení obrazu nacistického Německa zahraničí a posléze k opuštění nepříznivé zahraničněpolitické pozice, ve které se nacházelo. Bakalářská práce je rozdělena do dvou přehledných částí, přičemž v první se autor věnuje výchozí pozici Německa v mezinárodním společenství a jeho zahraniční politice před této části věnuje samotným olympijským hrám. V druhé části autor na základě novinových článků a interní zprávy vytvořené Zahraničním úřadem zjišťuje vliv olympijských her na obraz Německa v zahraničí a posléze i jeho zahraniční poli Nacisté ostře vystupovali proti olympijským hrám v době, kdy byly přiděleny křehké Výmarské republice jako ocenění za snahy navrátit zemi do kulturní společnosti moderních států. Včas si však uvědomili, jaká příležitost se jim naskytla a po nástupu k úsilím uspořádali velkolepé a v mnoha směrech pokrokové hry, jež předurčil , jakým směrem se olympijské hnutí vydá. Pořádání her ohrožovalo mezinárodní bojkotní hnutí vyvolané agresivními kroky Třetí říše a pronásledováním Židů v německé společnosti. Centrem protestů zahraničí se staly Spojené státy americké. Bojkot...
|
|
| |
|
|
Srovnání filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu
Tvrdá, Kristina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu. V první kapitole je krátce popsána definice propagandy a propagandistické techniky, jež jsou v oněch filmech použity. Následující druhá a třetí kapitola se věnují německému a ruskému filmovému průmyslu v průběhu dvacátých až čtyřicátých let minulého století a tvorbě propagandistických filmů. Filmová propaganda se stala totiž jak pro nacisty, tak i pro Sověty jedním z nejefektivnějších způsobů manipulace obyvatelstva. Mimo kinematografie se práce zabývá též rozdílnými náplněmi propagandistických filmů, jež jsou odvozené od jednotlivých ideologií. Čtvrtá kapitola, představující praktickou část této práce, srovnává dva nacistické a dva sovětské propagandistické snímky, a to na základě tří kritérií. Prvním z nich je použití propagandistických technik ve filmech, které vytvářejí jejich propagandistický charakter. V případě druhého kritéria jsou filmy porovnávány na základě zobrazení ideologického nepřítele a v rámci třetího je zkoumán samotný způsob zfilmování. Vybrané snímky často nezaujaly pouze svým propagandistickým obsahem, ale také například střihem nebo hudbou, které ovlivňují především divákovo podvědomí. Cílem práce je zodpovědět otázku, do jaké míry se lišily nebo podobaly použité...
|
|
| |
|
|
Charles de Gaulle and his changing perspectives on Germany
Čech, Damián ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalárska práca Charles de Gaulle a jeho pohľad na Nemecko v premenách jeho života sa zameriava na postavu Charlesa de Gaulla a na jeho vnímanie Nemecka v rozličných etapách jeho života. Pre tieto potreby práca sa zameriava hlavne na analýzu memoárov, poznámok a listov, ktoré sú v práci rozoberané a roztriedené tematicky. Práca pokrýva obdobie rokov 1919-1969. Hlavným cieľom samotnej práce je pracovať a interpretovať myšlienky de Gaulla vo vzťahu k Nemecku. De Gaulle sa totiž ako jedna z najdôležitejších osobností dvadsiateho storočia sa totiž často vyjadruje na medzinárodnú situáciu a Nemecko je jedno z centier pozornosti. Bakalárska práca sa analýzou nazhromaždených textov pokúsi priblížiť zmýšľanie de Gaulle a vysvetliť, ako pod akými obrazmi je Nemecko spomínané a ako sa tento obraz mení v reakcii na vývoj vzťahov medzi oboma krajinami. Práca sa bude taktiež zameriavať na jazyk a metaforické výrazy, ktoré de Gaulle používa a pokúsi sa priblížiť ich význam čitateľovi. V neposlednej rade sa práca skúsi odpovedať na otázku, či sa počas spracovaného obdobia de Gaullovi ustálil jednotný pohľad na Nemecko, alebo je jeho názor vyplývajúci z aktuálnej medzinárodnej situácie.
|
|
|
Obraz České republiky na stránkách německých deníků v kontextu evropské migrační krize
Křížková, Veronika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Práce zjišťuje, jaký obraz utvářejí německá média o České republice v kontextu evropské migrační krizi. Za tímto účelem byly zkoumány příspěvky tří německých deníků z let 2015 a 2016. Výzkum byl prováděn na 186 článcích pomocí kvantitativní obsahové analýzy a metody konstantní komparace. Provedeným výzkumem byla získána konkrétní data a zjištěno, v jakých obdobích a v jakých souvislostech média o České republice píší. Česká republika je v kontextu evropské migrační krize vnímána z evropské perspektivy a je zobrazována zejména společně s ostatními státy Visegrádu. Z důvodu nesouhlasu s evropským řešením krize prostřednictvím závazných kvót, prosazovaným Německem, je Česká republika znázorňována spíše negativně a označována jako nesolidární. Zpravodajství německých médií o České republice je také silně politizováno a personifikováno. Výsledky práce mohou poskytnout představu o vnímání pozice České republiky během evropské migrační krize Německem a přispět také k dalšímu výzkumu tohoto aktuálního tématu.
|
|
|
Holocaust in Political Discourse of Post-Communist Countries: Speeches of the Presidents of the Czech Republic and Poland
Ďurková, Michaela ; Emler, David (vedoucí práce) ; Chrobaczyński, Jacek (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá problematikou pamäti a spomínania na minulosť v postkomunistickom priestore. Konkrétne skúma formu, rozsah a úspešnosť reflektovania holokaustu, resp. vyrovnávania sa s ním na príklade prejavov prezidentov Českej republiky a Poľska v období od roku 1993 (Václav Havel), resp. 1995 (Aleksander Kwaśniewski) až po vstup do Európskej únie v roku 2004. Autorka vychádza z predpokladu, že pád komunizmu a obnovenie demokratického zriadenia predstavovali pre dané krajiny významný impulz pre vyrovnávanie sa s vlastnou minulosťou. Zároveň sa snaží preukázať, že práca kľúčových politických predstaviteľov Českej republiky a Poľska s pamäťou holokaustu bola jedným z dôležitých formotvorných prvkov ich postkomunistickej demokratickej identity. A to všetko nielen s ohľadom na akúsi neoficiálnu požiadavku zjednocujúcej sa Európy na vyrovnávanie sa s dedičstvom minulosti. Prostredníctvom analýzy vybraných prezidentských prejavov v kontexte stanoveného obdobia práca identifikuje a hodnotí obraz holokaustu u českého a poľského prezidenta na jednej strane a slabé stránky v pamäti holokaustu u oboch aktérov na strane druhej. Po teoreticko-konceptuálnom vymedzení práce (1. kapitola) autorka charakterizuje priebeh holokaustu v Poľsku a Protektoráte Čechy a Morava, a premeny kultúrnej pamäti...
|
host ::
RSS.