|
|
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě
Zelenda Kupcová, Adéla ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent) ; Müller, Karel (oponent)
Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě Adéla Zelenda Kupcová Abstrakt: Disertační práce Narativní identita v biografických vyprávěních představitelů extremistické scény ve střední Evropě se zabývá narativní analýzou biografických vyprávění čelných představitelů extremistické scény ve vybraných zemích střední Evropy (bývalé Východní Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko). Vychází z teorie sociálního konstruktivismu a jejím cílem je analyzovat, jakým způsobem a na základě jakých zkušeností vůdčí reprezentanti extremistické scény konstruují svoji narativní identitu, jaké životní události ovlivnily jejich postoje a pohled na svět, jak se prezentují a jak rozumí sobě samým a své životní úloze. Pozornost zaměřuji zejména na osobní mýtus narátorů a na hlavní životní témata, která ve svých vyprávěních označují jako zásadní. Klíčová slova: politický extremismus, narativ, identita, osobní mýtus, hodnoty, kulturní pesimismus
|
|
|
Herderova filosofie kultury. Herder a německé osvícenství
Bojda, Martin ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Záměrem této práce je podat výklad konceptu kultury v díle jedné z nejvšestrannějších osobností německého osvícenství Johanna Gottfrieda Herdera. Těžiště tohoto konceptu v nové interpretaci historičnosti a bytnosti jazyka jako média poznání, rozumění a komunikace vede ke zkoumání Herderova iniciačního příspěvku filosofii jazyka a vývojovosti jako báze projektu univerzalistické, a zároveň imanentně dějinnostní antropologie. Představena je Herderova integrace osvícenské racionality a klasické metafyziky a její výrazy v estetice i poezii; rekonstruována jsou východiska i příští působení Herderova spojení univerzalistického humanismu s novým vědomím nacionální či sociální určitosti bytí, totiž bytí jako aktivně a svobodně, zároveň však nelibovolně, nýbrž integrovaně osvojovaného. Klíčová slova: Herder, osvícenství, kultura, filosofie jazyka
|
|
|
Etika klinického výzkumu. Informovaný souhlas v klinickém hodnocení
Peterová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Klinická hodnocení jsou již po několik desetiletí "páteří" vývoje nových léčivých přípravků. Etické kodexy a z nich vyplývající legislativa podléhají i přes nesčetné aktualizace kritice odborné veřejnosti. Protože ale neexistuje jiná, lepší možnost, než respektovat legislativu vztahující se ke klinickému hodnocení léčivých přípravků, zajímalo mne v rámci výzkumu této disertační práce, zda jsou zákonem ustanovená pravidla týkající se udělení informovaného souhlasu subjektu hodnocení v praxi dodržována. Pro provedení tohoto výzkumu byla aplikována metodika rychlého posuzování Světové zdravotnické organizace. Výsledky výzkumu bylo prokázáno, že odchylky v praxi prováděných postupů získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení od legislativně stanovených požadavků se vyskytují velmi četně a to i v případě zkoušejících, kteří mají s prováděním klinických hodnocení bohatou zkušenost. Ukázalo se, že chyby a omyly zkoušejících lékařů jsou nejen věcného charakteru, ale i etického charakteru. Vzhledem k tomu, že etická stránka omylů a chyb bývá upozaděna, byla pozornost věnována právě její detailní detekci, v kontextu písemného informovaného souhlasu. Vzhledem k významnosti problematiky získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení je na základě mých zjištění nutné zajistit zlepšení nastalé situace...
|
|
|
Problematika výuky morální výchovy na českých školách
Šťastná, Kamila ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Haškovcová, Helena (oponent)
Disertační práce se zabývá morální (etickou) výchovou na českých školách. Snaží se rozšířit současný doplňující vzdělávací obor etickou výchovu o Kostnickou metodu diskutování dilemat (dále KMDD), jejímž cílem je rozvoj morální kompetence. Za tímto účelem sleduje tradici morální výchovy na českých školách a věnuje pozornost různostem pojetí morální výchovy. Seznamuje s hlavními psychologickými východisky morální výchovy a také s teoriemi, které se zaměřují na "měření" morálky. Práce analyzuje současný český koncept etické výchovy, mapuje situaci morální výchovy u našich sousedů a následně představuje Kostnickou metodu diskutování dilemat. Součástí disertační práce je výzkumná část, ve které byla KMDD u českých žáků prostřednictvím výzkumů prověřena. Klíčová slova: morální výchova, etická výchova, metoda, koncept, tradice, měření morálky, Kostnická metoda diskutování dilemat
|
|
|
Das Phänomenologenheim. Der Bergzaberner Kreis im Kontext der frühen phänomenologischen Bewegung
Feldes, Joachim ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Ales Bello, Angela (oponent)
Zusammenfassung Der Bergzaberner Kreis, auf dessen Bedeutung erstmals Herbert Spiegelberg in seinem Phenomenological Movement und ab der Jahrtausendwende vor allem Eberhard Avé-Lallemant nachdrücklich hinweisen, stellt eine für Edith Stein zentralen Gruppen dar. Denn Zeit ihres ist sie fokussiert auf Gemeinschaften, aus und mit denen sie lebte und für die sie sich verantwortlich fühlte. Dies gilt bekannterweise für ihre Familie und religiöse Gemeinschaften wie die Karmel in Köln und Echt, aber eben auch für Gruppen in der phänomenologischen Bewegung und die Bewegung selbst. Stein gehört zum Kern des Kreises, zu dem neben ihr Theodor Conrad, Hedwig Conrad-Martius, Jean Hering, Hans Lipps, Alexandre Koyré und der bislang leider fast unbeachtete Alfred von Sybel zählen. Was Steins Denken und Wirken nach dem ersten Weltkrieg betrifft, schöpft sie ganz entscheidend aus dem Austausch und viele ihrer Aussagen lassen sich eigentlich erst im Kontext des Kreises richtig verorten. So wird beispielsweise eine Darstellung ihrer sogenannten "Speyerer Jahre" (1923 - 1931), die Steins Kontakte nach und Besuche in Bergzabern nicht adäquat berücksichtigt, zum Torso, der eine wesentliche Dimension von Steins Persönlichkeit ausblendet. Anfänge und Zielsetzung der Gruppe gründen in der Kritik der jungen Phänomenologen an...
|
|
| |
|
|
Autorství mezi etikou, právem a technologií
Kratochvílová, Marie ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na souvislosti autorství a důsledků vývoje nových technologií a s nimi přicházejícími změnami etických paradigmat. Zajímám se o autora jako osobu, o etickou stránku autorství a jeho společenské ochrany, o pravidla slušnosti a poctivosti, které historicky vznikly a vyskytují se paralelně vedle kodifikace a právního ukotvování ochrany tvůrčích práv. Sleduji dvě paralelní linie, které od chvíle, kdy se vůbec autorství objevilo, existují trvale vedle sebe: jednou z nich je ochrana autorských práv a zavedení copyrigtu a druhá jeho zrušení za účelem zpřístupnění vědění veřejnosti. V úvodu podávám přehled proměn vztahu autora a společnosti, autorství a jeho právní ukotvenosti. Zaměřuji se zejména na jeho filosofické aspekty reflektující stav technologií a společenského uspořádání. Sleduji diferenci mezi božskou inspirací (nárokem na pravdu) a koncepcí autorství (nárokem na mzdu), která poprvé ostře vyvstává na konci archaické doby. Představuji středověkého, anonymního tvůrce, dále vznik románu a dalších žánrů, v nichž rozhodující slovo měl autor. Vznik, resp. rozšíření knihtisku je předělem, který určí dobu, v níž se tvoří základní společenské a právní normy pro chápání autora, autorství a díla. Toto období končí v podstatě "smrtí autora", jak základní změnu paradigmatu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.