Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století
Zich, Ondřej ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Ondřej ZICH, Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013, Práce představuje dva hlavní pivovary na brandýském komorním panství v letech 1547 - 1700, a sice společný měšťanský pivovar cechu nákladníků a sladovníků v Brandýse nad Labem a vrchnostenský podnik při zámku tamtéž. Zmapování městského pivovarnictví dává dopodrobna nahlédnout do statut a fungování cechu právovárečných měšťanů, včetně jejich členstva a otázky šenku piva, a to skrze památné knihy městské a památné knihy cechovní. Naproti tomu o prameny Nové manipulace opřené bádání o zámeckém pivovaru ukazuje jeho stavební proměny, zaměstnance a hospodářské výsledky. Závěrečná část práce je věnována vzájemné teritoriální i cenové konkurenci a porovnání obou podniků. Klíčová slova: Brandýské komorní panství, Brandýs nad Labem, pivovarnictví, 16. a 17. století
Poutní cesta do Hájku u Prahy. Vznik, vývoj a úpadek ve světle pramenů 17.-19. století
Pařízková, Kateřina ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Barokní poutní cesta z Prahy do Hájku vznikla v letech 1720-1733. Z celkového počtu dvaceti kaplí se do dnešní doby dochovalo jedenáct. Původní trasa poutní cesty postupem času zanikala a na některých místech je již zcela přerušena. U některých zbořených kaplí se již nedá s jistotou určit, kde původně stály. V Hájku ( název podle nově vysázeného lesíka u Červeného Újezdu) založil v roce 1623 Jindřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku. U Lorety byl později založen františkánský klášter. V roce 1720 byl položen základní kámen poutní cesty. Kaple byly vybudovány a později udržovány z finančních darů donátorů. Rozpočet i účty za stavbu kaplí se dochovaly v archivu. Kaple byly vymalovány freskami, které znázorňovaly život Panny Marie a sv. Františka. Podoba obrazů se nedochovala, pouze jejich písemný popis. Kaple začaly chátrat koncem 18. století, když byl císařem Josefem II. zrušen fond na jejich obnovu. Poutní cesta byla využívána poutníky především v době hlavních mariánských svátků. Většina poutníků nepřicházela pouze po cestě z Prahy, ale také z okolních měst a vesnic. S rozvojem železnice dochází k postupnému odlivu poutníků na cestě z Prahy. Poslední větší oprava před zrušením poutního místa v roce 1950 se uskutečnila na konci 19. století, tehdy stálo ještě 14 kaplí. Původní malby nebyly již opraveny...
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
Pohřební kázání Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberku jako historický pramen
Daňková, Tereza ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Pohřební kázání, jakožto literární žánr stojící na pomezí psaného a ústního projevu, se dočkalo v našem prostředí svého znovuvzkříšení až v 90. letech 20. století. Tehdy došlo k znovuprobuzení zájmu o českou barokní literaturu a kulturu a s ní spjatými literárními žánry souvisejícími s tematikou smrti. Při hledání kořenů tohoto literárního útvaru je však nutné jíti mnohem hlouběji, než-li jen do období raného novověku. Literární uctívání mrtvých má v evropské kultuře hluboké kořeny sahající až do období starověku. Raně novověká pohřební kázání se ve výstavbě textu podřídila klasické formě pohřební řeči, známé už od antických řečníků Menandra a Dionýsia z Halikarnassu. Na přelomu 15. a 16.století je vývoj tohoto homiletického druhu ovlivněn dvěma aspekty. Prvním z nich je knihtisk, díky němuž dochází už na konci 15.století k publikování a šíření kázání a tím samozřejmě vzrůstá i jeho reprezentativní a didaktická funkce. Zároveň s nástupem luteránské reformace dochází k novému vnímání posmrtného života, kdy základní rozdíl spočívá v jiném pohledu na pojetí spásy, očistec a sním spjatých aktivit pozůstalých. Smyslem předložené práce je především přispět k počínajícímu bádání v oblasti katolických pohřebních kázání a to na příkladu tvorby Jiřího Bartholda Pontana z Breitenbergu. Zvláštní kapitola je zaměřena na...
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
Josef Mocker: výběrová edice architektovy osobní korespondence.
Ponzerová, Petra ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Souhrnná monografie, zahrnující život a celoživotní dílo architekta Josefa Mockera (22. 11. 1835 - 16. 1. 1899), prozatím vydána nebyla, nicméně existuje řada dílčích prací jednotlivých historiků, zejména těch uměnovědných, které se Mockerovou tvorbou důkladně zabývají. Vedle početných návrhů a realizací staveb i užitého umění liturgického se Mockerovým celoživotním dílem stala především dostavba metropolitního chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě v letech 1872-1899. A zatímco o jeho rozsáhlém díle panuje poměrně široké povědomí, zaznívá určité povzdechnutí nad tím, že se jen málo ví o Mockerově osobním životě. Cílem této práce je zpřístupnění části dochované korespondence z období let 1871-1882 formou edice pramenů umožňující nahlédnutí do života a myšlenkového světa architekta Josefa Mockera jeho vlastními slovy. Vzhledem k povaze soukromých dopisů se nabízí odklon od čistě uměnovědného zhodnocení architektovy tvorby a jeho díla směrem k pohledu na Josefa Mockera jako postavu historickou. Důraz je kladen na poznání okolí, které jej obklopovalo, v kontextu kulturně-dějinném a to v období před založením vlastní rodiny. Předmětem zájmu této práce je tak spíše poznání prostředí, z něhož Josef Mocker vzešel a které jej v průběhu času obklopovalo včetně různých životních a profesních...
Nobilitace a nobilitační politika v habsburské monarchii za vlády Leopolda I.
Hrdličková, Markéta ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Markéta Hrdličková, Nobilitace v českých zemích za vlády Leopolda I. ve světle spisů české dvorské kanceláře Abstrakt Práce je zaměřena na nobilitační spisy české dvorské kanceláře za panování císaře Leopolda I. (1657-1705). Podrobněji se zabývá dobou panování, dějinnými událostmi, které jí předcházely a měly na ni vliv, stratifikací české šlechtické společnosti a v neposlední řadě nobilitačním řízením a jeho písemnostmi. Na konci je přiložen soupis povýšených osob v abecedním pořádku, přehled povyšovaných rodů a podrobnější katalog části fondu.
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Vašek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Močičková, Jitka (oponent)
Práce se pokouší na případu Českých Milov přiblížit okolnosti vzniku vsi v rámci pozdní horské kolonizace a vplynutí nových osadníků do zavedeného pořádku patrimoniální správy rychmburského panství na konci prvé třetiny 18. století. Dále se snaží přiblížit proměny v životě této dominikální vsi a jejích obyvatel a hledat společné znaky, stejně tak jako možné odlišnosti vůči dalším sídelním celkům ve sledované oblasti. Těmito skutečnostmi jsou především podmínky držby půdního přídělu a zatížení povinnostmi vůči vrchnosti. Současně s úpravami, kterými tento poměr v průběhu následujících let procházel, zaměřuje svou pozornost také na přetváření podoby osídleného okrsku a jeho postupné zařazování do souboru starších rychmburských vsí, včetně ukotvení vzniklých vnitřních poměrů. Odpověď na otázku, jaký dopad na nastavený chod vsi měla druhá polovina 19. století a především překotné 20. století a jak se podepsaly na současném výsledném obrazu milovského osídlení, hledá závěrečná část práce.
Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (úvodní studie, edice a překlad s komentářem části I. dílu)
Förster, Josef ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Navrátilová, Hana (oponent)
Disertační práce přináší především samotný text části Itineraria (31 úvodních kapitol) v podobě jeho kritické edice. Velmi se tak usnadní všem budoucím badatelům studium díla v latinském originále. Edice byla pořízena na základě rukopisného autografu, majetku Provincie bratří františkánů v Praze, uloženého v Národní knihovně ČR. Itinerarium patří mezi nejvýznamnější díla ze souboru rukopisných pramenů, jejichž autory jsou členové svatováclavské provincie řádu menších bratří sv. Františka, kteří působili v průběhu 18. stol. na misiích v Egyptě nebo Etiopii a dosáhli významného postavení v misijní hierarchii (Jakub Římař, Remedius Prutký, Kristián Schneider). Jejich díla různorodého charakteru (itineraria, deníky, sbírky lékařských receptů, jazykové slovníky, liturgické příručky aj.) mohou být cennými prameny pro odborníky řady nejrůznějších oborů: orientalistiky, egyptologie, geografie, historie, lingvistiky, literární historie aj. Vzhledem k tomu, že Prutkého literární dílo je českému čtenáři neznámé a bylo představeno jen díky překladu dvou kapitol, který pořídil ve 40. letech minulého století Z. Kalista, ukázalo se jako velmi žádoucí připojit ke kritické edici také komentovaný český překlad, na jehož potřebnost i úskalí Kalista upozornil. K překladu je připojen místní a jmenný rejstřík. Edici a překlad...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.