Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor.
Močičková, Jitka ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Cajthaml, Jiří (oponent)
Dějepisné atlasy 1848-1989 a středoevropský prostor Mgr. Jitka Močičková Abstrakt Dějepisné atlasy jsou specifickým typem dokumentů, jejichž charakter se postupně formoval na pozadí několika tradičních žánrů (geografické atlasy, historické příručky a kompendia atd.); od svých počátků, sahajících až do období raného novověku, stály tudíž na pomezí humanitních a přírodovědných oborů. K jejich výrazné modernizaci a nárůstu produkce došlo v průběhu 19. století. Formální i obsahovou stránku ovlivňovala kromě soudobého stavu historického poznání, úrovně kartografických dovedností a technologie zpracování (tiskařské techniky, rozvoj barevného tisku) i vzdělávací politika jednotlivých států, neboť značná část produkce dějepisných atlasů byla od druhé poloviny 19. století určena pro potřeby školní výuky (vycházela však i díla populárně-naučná a vědecká). Do zdánlivě nezaujatého žánru mapujícího minulost se neméně výrazně otiskovala současnost, především aktuální politická a společenská situace (např. vzestup moderního nacionalismu nebo totalitní a autoritativní režimy 20. století) a měl tudíž nepopiratelný persvazivní potenciál. Primární role atlasů, tj. transfer aktuálního stavu vědění (dobový historický diskurs a kartografické dovednosti), se v nich často a zcela vědomě prolínala s rolí sekundární, ideologickou,...
Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Vašek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Močičková, Jitka (oponent)
Práce se pokouší na případu Českých Milov přiblížit okolnosti vzniku vsi v rámci pozdní horské kolonizace a vplynutí nových osadníků do zavedeného pořádku patrimoniální správy rychmburského panství na konci prvé třetiny 18. století. Dále se snaží přiblížit proměny v životě této dominikální vsi a jejích obyvatel a hledat společné znaky, stejně tak jako možné odlišnosti vůči dalším sídelním celkům ve sledované oblasti. Těmito skutečnostmi jsou především podmínky držby půdního přídělu a zatížení povinnostmi vůči vrchnosti. Současně s úpravami, kterými tento poměr v průběhu následujících let procházel, zaměřuje svou pozornost také na přetváření podoby osídleného okrsku a jeho postupné zařazování do souboru starších rychmburských vsí, včetně ukotvení vzniklých vnitřních poměrů. Odpověď na otázku, jaký dopad na nastavený chod vsi měla druhá polovina 19. století a především překotné 20. století a jak se podepsaly na současném výsledném obrazu milovského osídlení, hledá závěrečná část práce.
Lidské vlivy na Velkou kotlinu v Hrubém Jeseníku
Haldová, Barbora ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Močičková, Jitka (oponent)
Předmětem práce je průzkum možností využití fondu velkostatku, konkrétně velkostatku Janovice uloženého v Zemském archivu v Opavě. Nejedná se o klasickou rekonstrukci velkostatkového hospodaření, nýbrž o zjištění možností tohoto specifického pramenného celku v environmentální perspektivě (zkoumání vztahu člověka a přírody ve vybraném regionu). Bakalářská práce se skládá ze tří částí. První část hovoří obecně o vzniku a vývoji environmentálních dějin ve světě a na našem území, druhá část rozebírá možnosti environmentálního využítí archiválií velkostatku v teoretické rovině (jaké konkrétní typy písemností mohou odpovídat na jaké aspekty koexistence a vzájemného ovlivňování člověka a přírody) se zaměřením na lesní hospodářství, třetí část potom uvádí tři příklady použití těchto dokumentů v historickém výzkumu týkajícím se lidských vlivů na Velkou kotlinu v Hrubém Jeseníku - původní příklady se měly týkat významu pasení býků na Dlouhých stráních v 16. století, loveckého chodníku mezi Malou a Velkou kotlinou a senovážných cest z Vysoké hole do Malé Morávky a z Velké kotliny podél řeky Moravice, avšak kvůli částečné nepřístupnosti fondu se týkají lesní železnice ve Staré Vsi, plavení dřeva po Stříbrném a Podolském potoce a zavádění lesních školek v polesí Karlov. Metoda řešení se skládá ze tří částí:...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.