|
|
Mechanisms of the tolerance and homeostasis of immune cells
Tsyklauri, Oksana ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
(Czech Version) Schopnost imunitního systému tolerovat vlastní antigeny a současně vytvářet vhodné reakce na patogeny je nezbytná pro přežití organismu. Navzdory dlouhodobému výzkumu mnoho detailů mechanismů autotolerance není stále dobře pochopeno. Cílem této práce je rozšířit naše znalosti o mechanismech imunitní. Jádro disertační práce tvoří pět publikací, které se týkají dvou hlavních výzkumných směrů. První se zabývá mechanismy periferní imunitní tolerance, které zprostředkovávají regulační T-lymfocyty. Ukázali jsme, že Tregy zvyšují kvorum autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů nutné pro indukci autoimunity. Kromě toho jsme identifikovali novou podskupinu antigen-stimulovaných CD8+ T-lymfocytů, které expandují v nepřítomnosti Tregů. Nazvali jsme je super-efektorové T-lymfocyty. Zjistili jsme, že podávání IL- 2 mimikuje nepřítomnost Tregů, tedy indukuje super-efektorové T-lymfocyty a zvyšuje imunitní odpověď CD8+ T-lymfocytů v modelu autoimmunity a rakoviny. Naše výsledky ukazují, že hlavní supresní mechanismus Tregů omezuje dostupnost IL-2 pro CD8+ T-lymfocyty. Kromě toho jsme v rámci spolupráce ukázali, že signalizace přes MyD88 v thymických buňkách je přispívá k vývoji Tregů a následnému pro nastolení imunitní tolerance. Druhý směr se zabývá ciliopatií Bardet-Biedlova syndromu (BBS). I přes četné...
|
|
|
Úloha buněk přirozené imunity v patogenezi celiakie
Dáňová, Klára ; Palová Jelínková, Lenka (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Celiakie je autoimunitní onemocnění, ke kterému dochází u vnímavých jedinců po požití stravy obsahující lepek. Lepek (neboli gluten) a jeho monomerní frakce, gliadin, vyvolávají u pacientů s celiakií zánětlivé poškození střevní sliznice. Toto poškození je způsobeno buňkami imunitního systému, jež na setkání s peptidy lepku reagují silnou aktivací. Peptidy lepku mají schopnost aktivovat jak buňky adaptivního, tak buňky přirozeného imunitního systému. Tato práce je zaměřena na produkci interleukinu (IL)-1 u antigen prezentujících buněk stimulovaných štěpeným gliadinem. Monocyty a mononukleární buňky izolované z periferní krve (PBMC, z angl. peripheral blood mononuclear cell) pacientů s celiakií po stimulaci gliadinem sekretují významně více IL-1α a IL-1β než buňky zdravých dárců. Expresi IL-1β u PBMC izolovaných z krve pacientů s celiakií a stimulovaných gliadinem reguluje signální kaskáda, která zahrnuje kinázy rodiny MAPK a transkripční faktor NF-κB. Na myších dendritických buňkách připravených z prekurzorů z kostní dřeně (BMDC, z angl. bone marrow-derived dendritic cell) byla navíc určena role adaptorových proteinů MyD88 a TRIF a receptorů TLR2 a TLR4 (z angl. Toll-like receptor 2/4) v tomto procesu. Maturaci prekurzorové formy IL-1β u PBMC i myších BMDC stimulovaných gliadinem zajišťuje...
|
|
| |
|
|
Dual role of CD9 protein in mast cell activation
Machyna, Martin ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Žírne bunky sú známe efektorové bunky imunitného systemu. Ich účasť bola preukázaná v takých dôležitých procesoch ako sú obrana hostiteľa pred baktériami, toxínmi alebo parazitmi. Niekedy však môžu vytvárať neprimeranú reakciu proti neškodným antigénom v našom prostredí a spôsobovať tak alergie. Je práve preto vrcholne dôležité pochopiť signálne deje, ktoré vedú k aktivácii týchto buniek, za účelom vyvýjania nových stratégii liečby. Novovytvorená potkania monoklonálna protilátka izotypu IgG1, špecifická proti myším žírnym bunkám, bola charakterizovaná ako vhodná pre použitie v prietokovej cytometrii, imunoznačení a imunoprecipitácii. Použitie optimalizovaného postupu imunoizolácie v spojení s hmotnostnou spektrometriou umožnilo identifikovať CD9 ako jej cieľový proteín. CD9 je členom rozsiahlej rodiny nazývanej "tetraspanins". Funkčné štúdie ukázali, že väzba tejto protilátky na žírne bunky spôsobila degranuláciu a aktiváciu včasných dejov ako sú zvýšená tyrozínová fosforylácia a zvýšená hladina voľného cytoplazmatického vápnika. Prekvapivé bolo zistenie že, následná aktivácia týchto buniek cez agregáciu FcεRI receptoru pomocou antigénu viedla naopak ku zníženej degranulácii, vápnikovej odpovedi a tyrozínovej fosforylácii niekoľkých substrátov. Anti-CD9 protilátka však neinhibovala tieto bunkové odpovede,...
|
|
| |
|
|
Cell-mediated peripheral tolerance in lymph nodes
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Tolerance imunitního systému vůči vlastnímu tělu je zásadní otázka, kterou musí imunologie vyřešit. Přestože mechanismy centrální tolerance jsou nyní už detailně popsány, mechanismy antigenně specifické tolerance na imunologické periferii teprve začínají být objevovány, popisovány a doceňovány. V nedávné době byly objeveny nové modely periferní tolerance. Zvláště model, který je založený na stromálních buňkách lymfatické uzliny, by mohl mít zásadní význam, jelikož přináší odpovědi na některé základní otázky v imunologii tolerance. Dodnes nebyl publikován žádný přehledový článek zaměřený na tyto nově objevené role stromálních buněk lymfatické uzliny. Proto v této práci shrnujeme doposud publikovaná data k tomuto tématu. Dále tento text poskytuje základní přehled funkční anatomie lymfatické uzliny. Pro lepší ilustraci tématu jsme zahrnuli taktéž jistá experimentální data demonstrující architekturu lymfatické uzliny a lokalizaci buněk exprimujících Aire mimo thymus, jedné z buněčných populací sídlících v lymfatických uzlinách, u nichž byla nedávno navržena účast na ustavení a udržování periferní tolerance. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biochemická a funkční charakterizace nového transmembránového adaptorového proteinu NVL
Vonková, Ivana ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizační dráhy spouštěné v imunologické synapsi z T buněčného receptoru (TCR) již byly v minulosti podrobně studovány. Oproti tomu o dráhách účastnících se přenosu signálů spouštěných v této struktuře z MHCII na profesionálních antigen prezentujících buňkách (APC) se toho ví stále velmi málo. Transmembránové adaptorové proteiny (TRAP) jsou rodinou proteinů, která hraje důležitou roli v signalizaci iniciované T receptorem a jinými imunoreceptory. Dosud však nebyl popsán žádný TRAP účastnící se signalizace přes MHCII. Tato práce popisuje nový TRAP nazvaný Nvl, který je vysoce obohacen v imunologické synapsi na straně antigen prezentujících buněk a účastní se regulace přenosu signálu z MHCII a FcR. Nvl je přítomný výlučně v profesionálních antigen prezentujících buňkách - B buňkách, monocytech/makrofázích a dendritických buňkách, a míra jeho exprese pozitivně koreluje s expresí MHCII. Nvl se nachází v tetraspanových mikrodoménách a spolu s tetraspany je lokalizován v polarizovaných buněčných strukturách, včetně uropodu, zaškrcení při buněčném dělení (cleavage furrow) a též do imunologické synapse. Přítomnost Nvl v imunologické synapsi naznačuje možnou účast Nvl na přenosu signálů spouštěných z MHCII. Nvl je skutečně fosforylován po stimulaci přes MHCII, avšak silná fosforylace Nvl byla pozorována...
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
|
Studying immune system using MHC II/ EGFP knock-in mouse
Zadražil, Zdeněk ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Imunitní systém je nezbytný pro udržení integrity mnohobuněčných organismů. Podařilo se nám udělat krok vpřed při studiu komplexních imunitních reakcí in vivo/in situ u savců, použitím hlavního histokompatibilního kompexu (MHC) třídy II/ EGFP knock-in myšího modelu. Vzhledem k vizualizaci buněk exprimujících MHC II jsme byli schopni jednoduše pozorovat antigen prezentující buňky (APC), které jsou nezbytné pro nástup imunitní reakce, v jejich přirozeném prostředí organismu. Díky tomu v této práci popisujeme některé dosud nepopsané prvky imunitního systému. Identifikovali jsme uskupení MHC II+ buněk na střevě s neznámou, pravděpodobně unikátní funkcí. Popsali jsme migraci MHC II+ buněk do laktující mléčné žlázy a otestovali několik hypotéz o roli tohoto jevu pro rozvoj mléčné žlázy, produkci mléka a dopadu na vznikající imunitní systém kojence. V neposlední řadě jsme pozorovali residentní makrofágy v rohovce. Charakteristika APC v rohovce je rozporuplné téma, vzhledem k tomu, že rohovka je imunologicky privilegovaná tkáň a proto zde dochází k odlišným imunitním reakcím než ve zbytku organismu. klíčová slova: antigen presentující buňky (APC), hlavní histokompatibilní komplex třídy II (MHC II), EGFP, imunitní systém, knock-in myší model
|
|
| |
host ::
RSS.