Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komplimenty v soukromé neformální komunikaci
Dvořáková, Klára ; Filippová, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována analýze komunikačních funkcí a verbálních i neverbálních prostředků komplimentů v češtině, které zaznívají v soukromé neformální komunikaci. Jako materiál pro analýzu posloužily audiovizuální a zvukové záznamy komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Pro identifikaci komunikačních funkcí komplimentů byla zvolena metoda konverzační analýzy. Na základě umístění komplimentů v globální organizaci rozhovoru, akcí, které komplimenty plní nebo doprovázejí, a jazykových charakteristik komplimentů byla vytvořena jejich funkční klasifikace. Další část práce je věnována analýze verbálních a neverbálních prostředků užívaných při skládání komplimentů. Identifikujeme struktury a lexikální jednotky užívané při produkci komplimentů a také nejvýraznější neverbální prostředky. Pro účely komplexního popisu komplimentových sekvencí jsou analyzovány také reakce na komplimenty.
Neverbální komunikace v komunikačněpřístupové výuce češtiny jako cizího jazyka
Kotková, Kateřina ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o způsobech využití neverbální komunikace v komunikačněpřístupové výuce češtiny jako cizího jazyka. Práce charakterizuje neverbální komunikaci a představuje hlavní směry pojetí komunikačního přístupu k výuce češtiny jako cizího jazyka. V poslední části práce přináší srovnání poznatků z výzkumů neverbální komunikace v pedagogickém procesu na základních či středních školách s analýzami nahrávek z lekcí češtiny pro cizince. Klíčová slova: neverbální komunikace, komunikační přístup v jazykovém vyučování, výuka češtiny jako cizího jazyka
Podpora souvislého mluveného projevu žáků ZŠ
Khýrová, Lenka ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tématu podpory souvislého mluveného projevu žáků základní školy. Zaměřuje se zejména na žáky 5. a 6. ročníku a na slohový postup výkladový, přičemž podává základní vývojové charakteristiky této věkové skupiny. Ve své stěžejní části přináší práce vedle porovnání současných učebnic českého jazyka s ohledem na podporu mluveného projevu a požadavky RVP především soubor aktivit, které mohou doplnit cvičení v těchto učebnicích. V poslední kapitole práce je pak popsáno testování vybraných aktivit se skupinou žáků 5. ročníku včetně hodnocení a zpětné vazby žáků. Klíčová slova: mluvený projev, základní škola, komunikační výchova, postup výkladový, slovní hry, učebnice českého jazyka
Čeština jako cizí jazyk v předškolním zařízení
Hušáková, Barbora ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
v českém jazyce Text se zabývá výukou češtiny jako cizího jazyka v předškolním zařízení, protože práce s dětmi předškolního věku je spojena s řadou specifik a vyžaduje tedy speciální přístup pedagoga. Děti-cizinci často pochází z rodin, kde nikdo nemluví česky, a mívají velice omezenou slovní zásobu. Jejich inkluze v českém školním prostředí tedy není snadná. V teoretické části práce se věnujeme nejprve analýze kurikulárních dokumentů pro předškolní vzdělávání, a to zejména s ohledem na děti-cizince. Dále se zaměřujeme na možnosti podpory integrace dětí-cizinců při vzdělávání v českých předškolních zařízeních. Následuje nastínění aspektů doprovázejících začlenění cizinců do výuky a teoretická východiska k postupu při integraci dítěte-cizince. Na konci teoretické části charakterizujeme skupinové a individuální kurzy. Předmětem empirické části jsou dvě případové studie, jejichž náplní je komplexní analýza situace dětí-cizinců ve vybraných předškolních zařízeních.
Konceptualizace emocí v českém znakovém jazyce (Na příkladu hněvu)
Gardelková, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zaměřuje na konceptualizaci emocí v českém znakovém jazyce, zejména na jazykovou konceptualizaci hněvu. Autorka nejprve seznamuje se základními postuláty a teoretickými východisky kognitivní lingvistiky mluvených a znakových jazyků. Dále předkládá souhrnné informace o metafoře a metonymii v mluvených i ve znakových jazycích, zabývá se přitom zejména metaforicko-metonymickou konceptualizací hněvu a ukazuje metafory a metonymie spojené s hněvem v angličtině, polštině a češtině. Jádro práce tvoří vlastní výzkum hněvu v českém znakovém jazyce. Analýzou empiricky získaného jazykového materiálu autorka dospívá k základním metaforám a metonymiím pojmu HNĚV v českém znakovém jazyce. Ty pak v závěrečné tabulce srovnává s konceptualizacemi hněvu ve zmiňovaných jazycích mluvených. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, emoce, konceptualizace emocí, pojem HNĚV, český znakový jazyk, metafora, metonymie, metaforické mapování, ikonické mapování, ikonicko-metaforické mapování.
Vyučující češtiny jako cizího jazyka pro děti předškolního věku
Vilímová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je prozkoumání současné situace výuky z hlediska vyučujících, kteří se této výuce věnují, a to především pokud jde o kvalifikaci vyučujících, jimi volené přístupy a metody a využívané učební materiály. První část práce je zaměřena nejdříve na význam výuky češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku, poté na vzdělávání vyučujících češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku a nakonec na děti předškolního věku, jakožto cílovou skupinu výuky cizích jazyků a češtiny jako cizího jazyka. V rámci kapitoly o metodologii popisujeme námi vybrané kvalitativní metody šetření a průběh prováděného výzkumu. Empirická část práce je rozdělena do třech částí, v první z nich jsou prezentována data získaná v rámci polostrukturovaných rozhovorů v Praze a výsledky kvalitativní analýzy materiálů, s nimiž vyučující pracují, v druhé části jsou popsána data získaná z polostrukturovaných rozhovorů, které jsme realizovali v České škole bez hranic v Paříži. Následující část se poté věnuje srovnání těchto dat. Klíčová slova čeština jako cizí jazyk, předškolní vzdělávání, dítě-cizinec, cizí jazyk v předškolním vzdělávání, vyučující čeština jako cizího jazyka dětí předškolního věku
Předčtenářské období a rozvoj čtenářské pre-gramotnosti v rámci rodiny
Matulová, Kristýna ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem předčtenářské gramotnosti v rámci rodiny. Cílem práce je zjistit, jaké mají rodiče představy o přípravě dětí na čtení a jak u svých dětí rozvíjí čtenářskou pre-gramotnost. Práce je také zaměřena na komunikaci rodiče s dítětem a slovní zásobu dítěte. Teoretická část definuje základní pojmy relevantní pro tematiku čtení a čtenářské gramotnosti. Charakterizuje předškolní dítě a jeho rozvoj v oblastech, které souvisí s předčtenářskou gramotností. Specifikuje čtenářskou pregramotnost a pojednává o činnostech, které přispívají k rozvoji předčtenářských schopností. Vymezuje pojem rodinná komunikace a řeč orientovaná na dítě. Závěr teoretické části popisuje výzkumy, které byly v dané oblasti v minulosti provedeny. Teoretická část práce vychází ze studia odborné literatury a ze stěžejních výzkumů. Praktická část je věnována empirické studii. Skládá se z pěti případových studií, které jsou zaměřeny na analýzu videonahrávek rozvoje čtenářské pre-gramotnosti v rodině. Videonahrávky byly anonymizovány a s nepatrnými odchylkami transkribovány podle systému CHAT, jenž je součástí databáze CHILDES. Součástí výzkumu byly také dotazníky pro rodiče, kteří se zúčastnili výzkumného šetření. Výsledky analýzy jsou porovnávány s údaji obsaženými v odborné literatuře. Klíčová slova čtení,...
Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem
Homolková, Kamila ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Slančová, Daniela (oponent) ; Nováková Schöffelová, Miroslava (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA Downův syndrom, jazyk, verbální komunikace, neverbální komunikace, intelektové postižení, bilingvismus Homolková, Kamila (2021). Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem [disertační práce]. Univerzita Karlova (Praha, Česká republika), Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. ABSTRAKT Disertační práce se zaměřuje na vývoj verbální a neverbální komunikace u dítěte s Downovým syndromem. Jejím cílem je analyzovat, jak osvojování jazyka u tohoto netypicky se vyvíjejícího dítěte probíhalo (a probíhá) a na tomto základě, včetně poznatků z odborné literatury, popsat komunikační specifika této populace. Pozorováno je osvojování jednotlivých jazykových rovin, sémantiky, porozumění, pragmatiky a neverbálních projevů. Součástí výzkumu je také analýza bilingvní (česko-německé) situace chlapce. Hlavní metodou je longitudinální pozorování raného komunikačního chování dítěte (od 24 do 48 měsíců věku) a analýza videonahrávek, využívány jsou také rodičovské deníky.
Verbální komunikace mezi vyučujícími a žáky na střední škole (Dialog při výuce českého jazyka)
Komárková, Linda ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Homolková, Kamila (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat verbální komunikaci mezi vyučujícími a studenty v hodinách českého jazyka na středních školách. Soustřeďuje se na dialog. Práce v teoretické části shrnuje relevantní dosavadní poznatky týkající se školní komunikace. Zaměřuje se na verbální komunikaci učitele a studentů a zabývá se typickou komunikační strukturou užívanou ve školní výuce. Informace z teoretické části práce jsou také konfrontovány s hlavními závěry praktické části práce. V praktické části práce je analyzována komunikace v hodinách českého jazyka, a to na základě pěti nahrávek komunikace mezi vyučujícími a studenty na středních školách. Práce analyzuje a charakterizuje verbální komunikaci jak vyučujících, tak studentů během vyučovací hodiny a věnuje se komunikační struktuře, která se v těchto vyučovacích hodinách uplatňuje, tj. otázkám vyučujících, odpovědím studentů a zpětné vazbě vyučujících. Jednotlivé analýzy vyučovacích hodin jsou na závěr porovnány.
Lexikální vybavování u bilingvních mluvčích ruštiny a češtiny
Maslova, Alexandra ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována lexikálnímu vybavování bilingvních mluvčích v prvním jazyce, konkrétně u rusky mluvících jedinců žijících v České republice. Cílem práce je navázat na předchozí zahraniční i české studie zaměřující se na lexikální vybavování bilingvních jedinců, které je v jejich prvním jazyce pomalejší v porovnání lexikálním vybavováním monolingvních mluvčích. V teoretické části se práce věnuje pojmům bilingvismus, lexikální deficit a jazyková dominance, a předkládá také rozbor několika aktuálních zahraničních i českých studií na téma lexikálního vybavování bilingvních mluvčích. Dále navazuje představením ruskojazyčné komunity v Česku a řečového chování této menšiny v ČR. Jádrem práce je propracovaný návrh experimentálního zkoumání, jehož součástí jsou test verbální fluence, úloha pojmenovávání obrázků a dotazníkové šetření. Předvýzkum k úloze pojmenovávání obrázků byl realizován za pomoci 243 respondentů, jejichž mateřštinou je ruský jazyk. Výstupem práce je návrh experimentu, na který mohou navazovat další výzkumy. Klíčová slova bilingvismus, lexikální vybavování, jazyková dominance, ruskojazyčná komunita v ČR

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.