|
|
Věčnost a časovost v Máchovských studiích Jana Patočky
Krlínová, Kateřina ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojetím časovosti a věčnosti v textu Jana Patočky "Čas, věčnost a časovost v Máchově díle". Podrobně zkoumá interpretaci Máchovského modelu světa, kterou spojuje s Patočkovou koncepcí životních pohybů. Časovost se v Máchovské studii ukazuje v protikladu k představě věčnosti. Proto si v dalším kroku klade práce za cíl osvětlit takto představenou koncepci věčnosti a zjistit, v jakém vztahu může být k časovosti. Práce se opírá především o samotný text, jiné Patočkovy práce týkající se problematiky životních pohybů a o samotnou básnickou tvorbu K. H. Máchy s přihlédnutím k interpretacím prací obou autorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza času ve Fenomenologii vnímání Merleau-Pontyho
Kormoutová, Adéla ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce se zabývá pojetím času u Merleau-Pontyho. Pro ucelený a úplný výklad Merleau- Pontyho myšlenek předchází rozbor interpretace Husserlovy fenomenologie vnitřního časového vědomí, na které Merleau-Ponty explicitně navazuje. Práce se také okrajově (v kontextu filozofie Merleau-Pontyho) zabývá výkladem Bergsona pro jasnější vhled do Merleau-Pontyho kritiky Bergsonova pojetí času. Těžištěm práce je na jedné straně srovnání analýz času u Edmunda Husserla a Merleau-Pontyho, na straně druhé vytyčení základních myšlenek, na nichž se Merleau- Pontyho koncepce času zakládá a nalezení hlavních problémů, s nimiž se Merleau-Ponty potýká. Ve srovnání se odstiňuje specifičnost pojetí času právě ve Fenomenologii vnímání. Autorka práce se zaměřuje především na rozbor filozofova uchopení explicitní přítomnosti a jeho hranic v takzvaném "poli přítomnosti." Závěr práce obsahuje na základě předchozích úvah zhodnocení Merleau-Pontyho analýzy času a vlastní stanovisko k danému tématu.
|
|
|
Mýtus v myšlení Jana Patočky
Veselý, Jindřich ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku mýtu ve filosofii Jana Patočky. Tento myslitel se mýtem celoživotně, třebaže nikoli systematicky, zabýval a pojednával o něm v rozmanitých kontextech a z rozličných perspektiv. Tato práce chce představit vývoj Patočkova myšlení z tohoto hlediska v jeho kontinuitě i diskontinuitě, snaží se jeho celoživotní meditaci o tématu rekonstruovat a zároveň si klade otázku po funkci této meditace v rámci Patočkova myšlení jako celku a její koherenci. Jako jednotící střed Patočkovy filosofie předpokládá pohyb transcendence konečné bytosti a téma mýtu interpretuje ve vztahu k tomuto centru. Kromě snahy vystihnout, jakým způsobem Patočka rozvíjí dané téma, se práce zaměřuje i na problematické aspekty jeho myšlení. Docházíme k tomu, že Patočkovo pojetí trpí jistou nevyjasněností či kolísáním základních východisek a některými neproblematicky přijímanými předpoklady, které vedou k obtížně beze zbytku udržitelnému stanovisku. V závěru práce nastiňuje alternativní pojetí vztahu mýtu a transcendence konečné bytosti a namísto neproveditelného překonání mýtu nabízí možnost vědomého osvojení a odpovědné modifikace nezbytného narativního pozadí vší zkušenosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zápas o věčné a nekonečné (S.Kierkegaard a J.Patočka)
Trlifajová, Justina ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je zápas o věčné a nekonečné v díle S. Kierkegaarda a J. Patočky. Vycházím z Kierkegaardova a Patočkova pojetí lidské existence, na jehož základě popisuji pozitivní a negativní momenty vztahu existence a transcendence. Hlavním vodítkem popisu je pohyb nekonečné rezignace a pohyb víry v Bázni a chvění, který srovnávám s odpředmětňující a všezakládající silou Ideje v Negativním platonismu. Ukazuje se, že ve vztahu existence k transcendenci je možné rozlišit dvojí význam transcendentní skutečnosti. Tato dvojí transcendence pak, spolu s pozitivními a negativními momenty vztahu existence a transcendence, vytváří dialektiku pozitivního a negativního, v níž se odehrává zápas o věčné a nekonečné, stejně jako zápas o autentickou lidskou existenci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Soudnost a jednání. Studie k problému souzení u Arendtové a Gadamera
Novák, Jakub ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Holub, Štěpán (oponent)
Práce se věnuje problému praktického souzení (souzení ve vztahu k jednání) u Hannah Arendtové a Hans-Georg Gadamera. Přes odlišnost přístupů, výchozích perspektiv a motivací obou autorů se snažím ukázat možné styčné plochy. K problému se snažím přistoupit systematicky, ač u zvolených autorů, zejména u Hannah Arendtové, problém souzení systematicky zpracován není: úvahy o soudnosti u Arendtové zůstaly nedokončené. Práce je členěna do tří tematických oddílů. Zkoumám problém vztahu soudnosti a pravidel; otázku platnosti soudů zejm. v oblastech etiky a politiky a konečně problém vztahu souzení (a soudícího) k okolnímu společenství a druhým lidem. Práce se také snaží zhodnotit způsob, jakým Hannah Arendtová interpretuje Kantovu koncepci estetického souzení a zmiňuje také kritiku, která přichází ze strany Gadamera. Ve třetí části práce se dostávám k tématům, které souvisí se samotným problémem již volněji, ale které otevírají některé méně známé oblasti myšlení obou autorů. Řeč je o problému solidarity a otázce vztahu souzení a odpovědnosti: vůči druhým a vůči světu.
|
|
|
Momenty viny
Dřínková, Mirka ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Výklad začíná u vulgárního pojmu viny a snaží se odhalit, s jakými představami je tento spojen. Na základě nich se pak snaží osvětlit, co všechno může znamenat "být vinen". Pojem viny je analyzován a dáván do souvztahu s lidskými představami o posvátnu a s mocenskými poměry, ve kterých se člověk ocitá. Během výkladu se objevují nejrůznější způsoby, jak lze vinu interpretovat a redukovat. Na tato možná vysvětlení upozorňuji, motorem práce je ale snaha sledovat další a další možné interpretace, které doposud vykreslené způsoby interpretace přesahují. V práci narážíme na nejrůznější způsoby, jak pochopit, co je to vina. Každý z těchto způsobů poukazuje na určité sebepochopení člověka. Pomineme-li psychologická vysvětlení, je společným jmenovatelem všech možných interpretací viny to, že poukazují na existenci řádu vztaženého na lidské jednání. Dále všechna pojetí předpokládají svobodu člověka, a to svobodu vzpírat se ustanoveným mocenským vztahům, případně přímo uzurpovat moc a prosazovat vlastní představy o tom, jak by se věci měly mít, nebo svobodu dostát určitým hodnotám a nárokům, které jsou na lidské jednání kladeny. Ve všech případech je také vina spojena s představou neúcty k něčemu, co úctu vyžaduje. Vina naopak překvapivě nemusí být spjata s jasně vymezenými zákony ani hodnotami.
|
|
| |
|
|
O původu geometrie ve fundamentální ontologii
Kovář, Vojtěch ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Následující text se pokouší promyslet výzvu Edmunda Husserla z jeho textu O původu geometrie. Interpretací fundamentální ontologie vypracované Martinem Heideggerm ve spise Bytí a čas je získáno pole myšlení, na kterém je možné se pokusit odpovědět na otázku po původu geometrie. Ten je pochopen jako zcela jedinečná ontologická možnost, jež svou podstatou je s to ručit za vysvětlení smyslu geometrie.
|
host ::
RSS.