Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
František Veselý: Veřejný činitel, advokát a přítel rodiny T.G. Masaryka. Příklad mezigenerační mobility
Pessrová, Simona ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Ukončení života Milady Veselé (1934) a Františka Veselého (1935) provázelo mnoho děkovných nekrologů a kondolencí, které vypovídají o jejich oblíbenosti, všestranné angažovanosti i důležitém okruhu přátel a známých stejně jako dříve gratulace a články k narozeninám. F. Veselý byl zcela jistě veřejně známější než jeho žena, ale i tak se o její široké sociální činnost vědělo a přinejmenším na lokální úrovni ji lidé oceňovali. Místa, odkud přicházely kondolence F. Veselému, kopírovaly itinerář jeho cest během života - od severních Čech po Bratislavu a Užhorod. Mezi kondolujícími nechyběli zástupci zahraničních vyslanectví (zejm. rumunské, švédské, jugoslávské, uruguayské), dokonce ani telegram od řeckého ministra Xydakise a z Bělehradu. Zásluhy M. Veselé na tomto poli ocenila proslovem při posledním rozloučení s ní předsedkyně Ženské národní rady, pracovnice mezinárodního ženského hnutí a senátorka F. Plamínková
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
Plynové komory v KL Lublin ve světle poválečného bádání
Chocholatý, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza poválečného bádání o genocidě během druhé světové války, zejména ve vztahu k výstavbě a používání plynových komor v koncentračním táboře KL Lublin (Majdanek). Předmětem výzkumu budou způsoby, jimiž se likvidace vězňů v tomto koncentračním táboře interpretovala od roku 1944 (od závěrů učiněných polsko- sovětskou vyšetřovací komisí v roce 1944 až po nejnovější výzkumy této otázky). Práce se zaměří na pojetí likvidace lidí, odhadovaného počtu plynových komor a jejich podob, a to jak v oficiálních textech sovětské provenience, tak ve Státním muzeu na Majdanku (v rámci geneze prezentace míst hromadné likvidace vězňů návštěvníkům muzea od jeho vzniku po současnost), v soudních výpovědích bývalých vězňů tábora či členů jeho posádky atd. Zvláštní pozornost bude věnována jisté konjunktuře v oblasti zájmu nad historiografií holocaustu zejména od 60. let 20. století. Klíčová slova Majdanek, plynové komory, koncentrační tábor, exterminace.
Plane Hijack in Prague in 1989 - Motivations, Course, and Impact of an Attempt to Escape Communist Czechoslovakia
Styková, Klaudia ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje prípadu únosu lietadla maďarských aerolínií MÁLEV, ku ktorému došlo na pražskom letisku Ruzyně 29. marca 1989, kde malo lietadlo Tupolev Tu-154 B2 na pravidelnej linke MA640 Budapešť - Amsterdam medzipristátie. Práca sa ďalej zaoberá problematikou protiprávnych činov v civilnej leteckej doprave. Venuje sa československej legislatíve týkajúcej sa týchto protiprávnych činov, pričom taktiež poskytuje prehľad protiprávnymi činov v civilnej leteckej doprave, ku ktorým došlo v Československu v období rokov 1948 - 1991. Práca rozoberá priebeh samotného únosu lietadla, profily únoscov, priebeh vyšetrovania v Československej socialistickej republike, ako aj priebeh vyšetrovania v Spolkovej republike Nemecko, kde lietadlo pristálo a kde boli únoscovia zatknutí, vyšetrovaní a nakoniec aj súdení. Hlavným cieľom práce je analýza motivácií únoscov, pričom záverom sa pokúsim objasniť príčiny únosu lietadla a obhájiť či vyvrátiť hypotézu, že hlavnou príčinou únosu lietadla nebol socialistický režim v Československu. Kľúčové slová: únos lietadla, Praha - Ruzyně, Frankfurt nad Mohanom - Rhein-Main Air Base, Československá socialistická republika, Spolková republika Nemecko, 1989
Více práce, více krásy, více rovnoprávnosti - ženy a budování socialismu v diskursu lokálních stranických elit v 50. letech v Československu
Kopeček, Martin ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním specifického mluvení o ženách v průběhu 50. let 20. století v Československu. Práce zabývá zkoumáním, jak oficiálních "režimních" representací v oblasti genderových vztahů a genderových rolí (diskurs mocenského nároku), tak zejména povahou takového mluvení (tj.obrazem těchto vztahů a rolí) na lokální úrovni jedné okresní organizace KSČ. Práce se snaží o srovnání obou typů diskursivních rovin. Na základě tohoto srovnání vynikne řada zvláštností lokální roviny vůči oficiální representaci genderových vztahů. Tyto zvláštnosti se práce snaží adekvátně představit a vysvětlit. Práce rovněž indikuje změnu povahy "mluvení" v druhé polovině 50. let., kterou se snaží rovněž vysvětlit.
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
Čechohrad. Vhled do proměn sovětské politiky a společnosti v éře stalinismu a poststalinismu.
Glazov, Vjačeslav ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Předkládáná práce se s pomocí mikrohistorické perspektivy zaměří na výzkum osudů českých obyvatel osady Čechohrad (dnes Новгородківка), nacházející se v Záporožské oblasti, v druhé třetině 20. století. V centru zájmu autora přitom bude kontakt mezi obyvateli Čechohradu a státem v dobách stalinismu a destalinizace. Na příkladu konkrétních osudů lidí z Čechohradu se autor pokusí zachytit obecnější souvislosti a rozsah změn, které probíhaly v Sovětském svazu v těchto obdobích. Práce bude vycházet hlavně z materiálů ukrajinských archivů bezpečnostních složek SSSR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
"Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
disertační práce "Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa Alena Marková Tématem této studie je fenomén tzv. bělorusizace na území Běloruské sovětské socialistické republiky ve 20. letech 20. století. Jde o jedinečný dějinný proces, v rámci něhož byly celosvazovou komunistickou vládou podpořeny národní iniciativy (a to především rozvoj národního jazyka a jiné) a současně byla prosazovaná politika "korenizace" čili dosazování etnicky lokálních kádrů do úřadů neruských republik Sovětského svazu. Práce se zabývá rozborem důvodů zahájení politiky bělorusizace, jejíž provedení mělo upevnit nejistou stabilitu nově ustavené sovětské vlády a sovětského státu, a to za cenu řady ústupků (spočívajících de facto v podpoře narůstajícího národního hnutí) vůči jednotlivým republikám a národní inteligenci, jež v běloruských podmínkách hrála obzvláště velkou úlohu. Práce se proto věnuje roli a postavení běloruské inteligence, jež, jakkoli nebyla ve své většině v komunistické straně, přesto byla hlavní silou prosazující bělorusizaci. Spolupráce s běloruskou národní inteligencí, již jí nabídla samotná komunistická strana, byla dána nedostatkem komunistických kádrů, kteří by mohli nezřídka sociálně demokratickou či nestranickou inteligenci zastoupit. Odsud je možno vidět kořeny dlouhodobého...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.