|
|
Vztah mezi edukací a stravovacími zvyklostmi středoškoláků.
Králová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Skalská, Marie (oponent)
Název práce: Vztah mezi edukací a stravovacími zvyklostmi středoškoláků. Cíle práce: Formou ankety zjistit a porovnat stravovací zvyklosti adolescentů v závislosti na typu instituce, ve které se vzdělávají. Metoda: Anketa. Výsledky: Skupinou, jež se nejvíce řídí zásadami racionálního stravování, jsou gymnazisté. Nejméně tyto zásady dodržují studenti učiliště. Pravidla zdravého životního stylu více dodržují chlapci, kteří se nejen optimálně stravují, ale mají také více pohybu než dívky. Nejvhodnější stravovací návyky, pohybový režim i hodnoty BMI mají chlapci studující gymnázium. Klíčová slova: střední škola, adolescence, stravovací návyky, BMI, pohybová aktivita, výživa, anketa.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
| |
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
|
|
Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích dějepisu pro základní školy
Fantlová, Tereza ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent) ; Králová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích pro základní školy přináší analýzu makedonských učebnic pro základní školy používaných od 80. let dodnes. Kapitoly, které předcházejí analytické části práce, se zabývají stručně makedonskou historiografií, jejím vztahem k politice, charakterem makedonské národní identity a procesem vzniku makedonských učebnic a jejich vlivem na formování historického vědomí. Z analýzy vyplývá, že obraz vlastní historie se v průběhu sledovaného období na stránkách učebnic měnil. Změna je patrná po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení samostatnosti Republiky Makedonie. S koncem jugoslávské federace přestalo platit heslo o bratrství a jednotě národů Jugoslávie. Po roce 1991 zaznamenala makedonská historiografie obrat do antické historie. Antická Makedonie nyní slouží jako počátek makedonských dějin a velký důraz je kladen na rozdílnost antických Makedonců a Řeků. Analýza ukázala, že se změnil pohled na Srby a ti se tak zařadili mezi ostatní národy (Bulhary a Řeky), které z makedonského pohledu brzdily makedonské národní hnutí. V učebních textech se rovněž objevuje heroizace některých postav, některé historické události jsou popisovány velice expresivně a makedonský národ je vylíčen jako oběť agresivních sousedů a netečné světové politiky. Rozbor...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nacionalistické myšlenky v liberálních spolcích: židovský spolek Makabi Hacair a československý spolek Junák
Heyzl, Martin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Diplomová práce Nacionalistické myšlenky v liberálních spolcích: židovský spolek Makabi Hacair a československý spolek Junák se věnuje dvěma liberálně definovaným spolkům v období meziválečného Československa. Na základě vybraných rozhovorů s pamětníky zkoumá projevy nacionalistické (včetně sionistické) ideologie v liberálním prostředí. Každý spolek je reprezentován třemi narátory, kteří byli vybíráni s ohledem na věk, genderovou vyváženost a lokální hledisko. Práce se skládá ze tří kapitol, přičemž je nejprve popsána společenská situace ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století, a to jak českého, tak židovského obyvatelstva. V další části práce jsou pak využity orálně historické metody výzkumu, analýza a interpretace rozhovorů. V průběhu analytické části je hledána odpověď na výzkumnou otázku, jak se nacionalismus, popřípadě sionismus projevoval v liberálním prostředí spolkových organizací.
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Králová, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem poškozeného v trestním řízení a možnostmi zajištění jeho ochrany. Práce vymezuje pojem poškozeného, k čemuž předkládá jeho definici včetně pozitivního i negativního vymezení a dále uvádí výčet práv, které právní řád poškozenému přiznává. V navazujících kapitolách diplomantka charakterizuje další související instituty a poskytuje kritický pohled na současnou právní úpravu včetně návrhů na její změnu. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. Autorka zprvu definuje samotný pojem poškozeného v rámci současné právní úpravy, čemuž předchází stručné shrnutí historického vývoje pojetí pojmu poškozeného v právním řádu na našem území. V následující kapitole je představen pojem oběti trestného činu, který s pojmem poškozeného úzce souvisí, přičemž oba pojmy jsou vzájemně porovnány, a to včetně vymezení rozdílů mezi nimi s upozorněním, že se nejedná o pojmy totožné ani podřazené a jejich užívání nelze zaměňovat. Autorka následně poskytuje výčet procesních práv, které trestní řád poškozenému přiznává a věnuje se specifické právní úpravě týkající se souhlasu poškozeného se zahájením trestního stíhání. Procesní práva poškozeného jsou při jejich výčtu rozdělena podle toho, zda trestní řád konkrétní procesní právo přiznává všem...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
host ::
RSS.