|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
| |
|
|
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...
|
|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
|
Komparace rozhodovacích procesů NATO a EU o intervenci v Libyi
Černá, Marina ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparováním připravenosti a akceschopnosti organizací NATO a EU rozhodnout o účasti v intervenci na příkladu krize v Libyi. Cílem je zkoumat, proč EU nedokázala vytvořit společný plán pro intervenci v Libyi, a co naopak udělalo NATO jinak, aby mohlo později převzít velení nad intervencí. V rámci těchto dvou organizací se práce zaměřuje na jejich členské státy, a to, jak ovlivnily rozhodovací proces. V EU jsem se soustředila na Francii, Velkou Británii a Německo. První dvě země jsou zkoumány jako aktéři, kteří intervenci prosazují a zaměřuji se na jejich společnou spolupráci a rozdílný postoj k práci pod velením NATO. Zatímco představitelé Velké Británie uvítali sjednocení operace pod velení aliance, zástupci Francie se v tomto směru zdráhali. Německo je v práci uvedeno, jako aktér s odlišným výsledkem rozhodovacího procesu, který vedl k odmítnutí a kritice intervence. Německé odmítnutí je popsáno jako jeden z faktorů, proč se EU nezúčastnilo a neřídilo intervenci. V rámci NATO se věnuji Spojeným státům, jejich rozhodovacímu procesu a jejich vlivu na převzetí intervence aliancí. Analyzuji, jakým způsobem došlo k tomu, že se Spojené státy rozhodly zaujmout v Libyjské krizi druhořadou roli a přenechat vedoucí úlohu evropským zemím. Komparace je provedena na základě...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Liberal Democracy and Chinese Political Culture: American Perspectives and Perceptions
Hornát, Jan ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Čínská lidová republika si ve Východní Asii vytváří jistou sféru mocenského vlivu nejen z bezpečnostních důvodů, nýbrž i z důvodů "vyvažování" proti "tichomořské velmoci" - Spojeným státům. Obecný americký předpoklad, že demokratizace Číny bude mít pozitivní efekt na bezpečnost celého regionu a také na celkové vztahy mezi USA a ČLR, je (zjednodušeně) založen na dlouhodobé zahraničně-politické strategii Spojených států - šíření demokracie. Liberální demokracie západního typu v Číně by tedy pro Washington byla nejlepším výsledkem liberalizace komunistického režimu, která probíhá od konce 70. let 20. století. I z pohledu teorie demokratického míru by případná "demokratická Čína" představovala menší hrozbu pro USA, než "autoritářská Čína". V zásadě se však "interpretace" a vnímání obecných struktur demokracie v obou zemích v některých ohledech liší. Pokud se Čína rozhodne v budoucnu dále "demokratizovat" podle své vlastní definice demokracie, bude tento proces uspokojovat Spojené státy? Má čínská politická kultura předpoklady k přijetí liberální demokracie? Tato práce navrhuje, že pokud Čína přijme demokratický politický systém, bude tento systém vykazovat určité znaky meritokracie a komunitarismu, a to zejména v důsledku silného vlivu konfuciánské filosofie a etiky na čínskou politickou kulturu a...
|
host ::
RSS.