|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy ve třídě: vliv centrálních charakteristik na postavení dětí v kolektivu
Vonášková, Irena ; Valentová, Lidmila (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda spolu souvisí centrální charakteristiky dětí a jejich postavení ve skupině. Jaké vlastnosti obdivují děti na svých vrstevnících a jak tento obdiv ovlivňuje postavení dětí ve třídě. Výzkum probíhal v 9. třídě ve škole v malé vesnici a 9. třídě ve škole v Praze. Ve svém výzkumu jsem použila dvě od sebe odlišné techniky. SO-RA-D, jímž jsem zjistila postavení žáků ve třídě a sociometrickou mřížku, jíž jsem zjišťovala centrální charakteristiky dětí. Tyto techniky jsem posléze porovnávala mezi sebou. V mém výzkumu v obou školách vyšly jako centrální charakteristiky vtipnost a komunikativnost. Děti ve vysokých sociometrických pozicích byly podle spolužáků vtipné a komunikativní, v nízkých pozicích nekomunikativní a nebyla s nimi zábava. Další centrální charakteristiky se v obou třídách lišily. Obě techniky zjišťují podobné, ale ne zcela stejné informace. SO-RA-D zjišťuje postavení žáků ve třídě a sociometrická mřížka nám dává informace o jejich charakteristikách, které jsou jednotlivými lidmi považované za klíčové pro skupinu. Pokud tyto techniky spojíme dohromady, můžeme se dozvědět, na základě jakých vlastností se buduje skupinová hierarchie, tzn., jaké vlastnosti jsou v konkrétní třídě oceňované tak, že vynesou konkrétního člověka na vrchol.
|
|
|
Primární prevence užívání drog zaměřená na minoritní skupiny obyvatel v kontextu zahraničních zkušeností se zvláštním akcentem na inspiraci z holandsky mluvících zemí, především z Belgie
Šrahůlková, Kateřina ; Duplinský, Josef (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent) ; Lašek, Jan (oponent)
ZÁVĚR V předkládané disertační práci jsem zpracovala tematiku primární prevence užívání návykových látek obecně a primární prevence užívání návykových látek pro minoritní skupiny obyvatel. Pokusila jsem se podat ucelený pohled na primární prevenci, později specifikované na prevenci pro minoritní skupiny obyvatel. Primární prevence užívání návykových látek je tématem, kterému je věnována velká pozornost. Také oblast minoritních skupin obyvatel je často skloňovaným tématem. Pokusila jsem se vyplnit prázdné místo ve zkoumání primární prevence určené specificky pro minoritní skupiny obyvatel. Odborným přínosem této disertační práce by mělo být podání obrazu o přístupech a zásadách důležitých v primární prevenci, dále rozbor možných souvislostí mezi užíváním návykových látek a minoritními skupinami obyvatel s podrobným vysvětlením konceptu minoritních skupin obyvatel a témat s tím souvisejících. Za užitečné pokládám zpřístupnění a zhodnocení zahraničních i českých autorů, kteří se výzkumně zabývali problematikou primární prevence a prevence ve spojení s minoritami. Řadu literárních zdrojů jsem získala na stáži v Belgii, přičemž šlo o zdroje psané v anglickém i v holandském jazyce, z nichž některé v České republice dosud nejsou dostupné. Po stránce lidské jsem se snažila následovat myšlenku Kaliny a Béma (Kalina...
|
|
|
Proces politické socializace a osobnost pravicového extrémisty a radikála
Kupcová, Adéla ; Šiška, Jan (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
Tématem práce je pravicový politický extremismus jakožto specifický fenomén současnosti. Práce se zaměřuje především na osobnost pravicového radikála a extremisty. Na proces politické socializace, jeho hodnoty a postoje, jeho sebereflexi a zabývá se i teorií autoritářství jako osobnostního rysu. Fenomén extremismu je zkoumán v rámci čtyř vědních disciplín - psychologie, sociologie, politologie a politické filosofie. Podkladem práce je dotazníkový výzkum provedený mezi českými středoškolskými studenty a mezi extremisty a výzkum kvalitativní provedený s představiteli ultrapravicové scény.
|
|
|
Flirt mezi žákyní a učitelem na základní škole
Votřelová, Lenka ; Duplinský, Josef (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
V práci se mi podařilo zmapovat postoje k flirtu ve škole u mužské části pedagogického sboru jedné pražské základní školy. Postoje k chování, které by mohlo být označeno za tlirt, jsou různé. Vycházejí z hodnotové orientace a zkušeností jednotlivých učitelů. Na základč toho mají jednotliví aktéři sklon reagovat a hodnotit situace odlišně. V podstatě je možné jejich postoje rozdělit do dvou skupin. Jedni považují flirt ve škole za zcela nepřijatelný, za chování, které ve škole nemá místo, a podle toho také dále uvažují o případném řešení. Je to podle nich něco, co se nesmí, pokud se přesto vyskytne, je lépe na něj nereagovat. Možnou sexualizaci vztahu žákyně učitel popírají. Druhá skupina učitelů tlirt ze strany žákyně chápe jako nčco přirozeného pro daný věk. U těchto se potom liší způsob reakcí na takové chování. Někteří reagují s humorem, situaci zlehčují; jiní se striktně vymezují a snaží sc udržet si hranice a vysokou míru profesionality. To znamená, žc na rozdíl od první skupiny před takovým chováním "nezavírají oči", ale vědomě se snaží dát žákyni najevo svůj nesouhlas, snaží se její chování korigovat. Pro většinu mnou dotazovaných mužů je to téma aktuální a vzbudilo u nich opravdový zájem. Mnozí se k nčmu dosud ještě vracejí, mají tendenci se ujišťovat, žc reagují správně a hovořit se mnou o tom. Z...
|
|
|
Porovnání způsobů vedení smíšených, dívčích a chlapeckých skupin
Svobodová, Ivana ; Valentová, Lidmila (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
Za účelem zmapování a porovnání způsobů vedení smíšených, dívčích a chlapeckých skupin byl proveden výzkum týkající se dětí v mladším školním věku, jejich trenérů a trenérky. Byla pozorována smíšená, dívčí a chlapecká basketbalová skupina. Dále byly provedeny rozhovory s trenérkou a trenéry těchto skupin zaměřené na problematiku vedení dětských sportovních skupin. Výsledky výzkumu ukazují, že rozdíly ve vedení dětských sportovních skupin nejsou výrazné z hlediska struktury sportovní přípravy. Rozdíly ve vedení dětských sportovních skupin vycházejí z názorů trenérů a trenérky na to, jakou roli by měl hrát sport v životě dětí v mladším školním věku. Jako diferencující se jeví rozdílné ambice trenérů a trenérky a cíle, kterých by chtěli v práci se svojí skupinou dosáhnout. Na základě představ o rozdílech ve vlastnostech a schopnostech dívek a chlapců a na základě představ o jejich rozdílné motivaci ke sportu se formují rozdílná očekávání trenérů a trenérky od dívek a od chlapců, která mohou výrazně ovlivnit způsob jejich vedení a podpory. Práce s dětmi v rámci smíšené skupiny je ovlivněna tím, že smíšená skupina nemá na rozdíl od skupiny dívčí a chlapecké před sebou herní perspektivu v rámci basketbalových soutěží.
|
|
| |
|
|
Analýza skupinové diskuse
Slavík, Radovan ; Smetáčková, Irena (oponent) ; Hadj - Moussová, Zuzana (vedoucí práce)
Formulace výzkumného problému Cílem výzkumu je v přirozeném školním prostředí pozorovat a popsat projevy studentů maturitních a předmaturitních ročníků středních škol a gymnázií při učitelem moderované diskusi na předem dané téma. Tato diskuse je specifická tím, že se vždy probírá návrh předložený jedním z účastníků, přičemž má každý ze studentů k jednotlivým návrhům před diskusí přidělené stanovisko (souhlasné, nesouhlasné či indiferentní), které by měl zastávat. Po diskusi pak následuje hlasování, jehož výsledkem je buď podpoření, nebo nepodpoření daného návrhu skupinou. Diskuse sama přitom slouží především jako místo, kde mohou zastánci, resp. odpůrci každého z návrhů přesvědčovat ostatní, aby v následujícím hlasování tento návrh podpořili, resp. nepodpořili. Zdůvodnění významu a smyslu řešit daný problém - diskuse jako pedagogická metoda Pojem diskuse je odvozen z latiny a je běžně užíván ve smyslu výměna názorů. Tato výměna může mít jednak formu postupného uvádění předem připravených (či nepřipravených) diskusních příspěvků, které na sebe nemusejí navazovat či sledovat stejný cíl (např. různé konference), jednak formu výměny názorů dvou nebo více osob, která se drží úzce vymezeného tématu a jejíž příspěvky jsou na sebe úzce navazane (Šubrtová, 1989). Právě druhý případ je tím, s čím máme možnost se v...
|
host ::
RSS.