|
|
Raná interakce rodič-dítě se zaměřením na pohlavní specifika
Hrdličková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent) ; Sobotková, Daniela (oponent)
Tato dizertační práce vznikla jako součást grantového projektu GAČR č. 406/011220, jehož řešitelkou je doc.PhDr. Lenka Šulová CSc. Teoretická část je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na analýzu interakce rodiče s dítětem z pohledu teorie raného citového pouta. Ve druhé a třetí kapitole se zabýváme interakcí matka-dítě a otecdítě z pohledu socioemocionálního vývoje. Čtvrtá kapitola je věnována rodině z hlediska rané interakce a také se zde snažíme vysledovat možné příčiny narušení interakce jedince a pečující osoby. Pátá kapitola pojednává o vývoji dítěte v batolecím období. Teoretickou část práce uzavírá kapitola týkající se hlavních metod a výzkumů v oblasti raného citového pouta. Podstatou výzkumné části práce je analýza videonahrávek dětí ve věku 12, 24 a 36 měsíců(+/- dva měsíce) při hře s matkou a otcem v domácím prostředí. Výzkumný vzorek tvoří celkem 30 dětí, z každé věkové kategorie 1 O dětí. Nahrávky byly vyhodnoceny z hlediska předem stanovených kategorií (pohled, vokalizace, motorika, fyzický kontakt, manipulace s hračkou, emoce) v počítačovém programu V.I.P. Následně byly stanoveny nulové hypotézy (celkem 9), které jsme testovali pomocí statistické metody ANOV A. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Internetová kriminalita zaměřená proti dětem
Veličková, Lenka ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na internetovou kriminalitu, jejíž oběťmi jsou děti. V teoretické části této práce jsou popsány jednotlivé nejznámější druhy internetové kriminality se speciálním zaměřením na internetovou kriminalitu proti dětem. Dále jsou zde shrnuty základní poznatky o agresorech a pachatelích této činnosti, prevalence výskytu této kriminality, a v neposlední řadě jsou uvedeny také informace o jejich obětech. Empirická část je pak věnována kvantitativní studii kasuistik případů internetové kriminality zaměřené proti dětem a kvantitativní studii orientované na zjištění zkušeností dnešních dětí s internetem.
|
|
|
Záměrné sebepoškozování dospívajících v kontextu rodinného systému
Řehulová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnutí převážně zahraničních poznatků o záměrném sebepoškozování dospívajících s důrazem na význam rodinného kontextu. Teoretická část se věnuje definování této copingové strategie, jejímu výskytu, funkcím, průběhu, rizikovým faktorům i nastínění možné prevence a terapie. Podrobněji se zabývá rodinným systémem i jeho možným vlivem na záměrné sebepoškozování. V empirické části je hledána odpověď na výzkumnou otázku, "jaké jsou charakteristiky rodin dětí, které se v dospívání začnou záměrně sebepoškozovat". Na vybraných kasuistikách je zdůrazněn rodinný kontext rozvoje záměrného sebepoškozování a prostřednictvím shrnutých charakteristik rodin 20 respondentů je poukázáno na to, které potenciální rizikové faktory se ve vybraném vzorku opakovaně objevují. Výsledky byly v souladu s předchozími výzkumy, přičemž navíc nastínily celou řadu dalších faktorů k ověření. Jako nejzásadnější se jevily charakteristiky týkající se disharmonických rodinných vztahů jak mezi rodiči, tak především mezi rodiči a dospívajícími - naprostá většina z nich má pocit, že rodiče nezajímá, a cítí se být vychovávána příliš kriticky. Téměř polovina pak sama popsala využívání nějaké formy rizikového chování (včetně záměrného sebepoškozování) jako snahu k upoutání pozornosti rodiče. Překvapivě vysoký byl také...
|
|
|
Smysl života v seniorském věku
Hrdličková, Vladimíra ; Šulová, Lenka (oponent) ; Drlíková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá smyslem života v seniorském věku. Teoretická část se v prvních dvou kapitolách zabývá fenoménem stáří a fenomé-nem smyslu života v obecné rovině. Další dvě kapitoly jsou zaměřeny na popis populace seniorů v České republice a na poznatky v oblasti studia smysluplnosti života v seniorském věku. Empirická část je zaměřena na porozumění smyslu života seniorů, studentů Uni-verzity třetího věku Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. U této skupi-ny je oprávněný předpoklad, že zkoumaný jev bude naplňován ve vysoké míře. K porozumění a popisu smyslu života seniorů byl použit kvalitativní narativní design výzkumu. Na základě analýzy a interpretace písemných textů byl vytvořen příběh hledání a naplňování smyslu života v seniorském věku. Příběh ukazuje, že senioři při hledání smyslu života směřují do minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Směrem k minulosti se snaží propojit svůj dosavadní život v smysluplný celek. Pokud se jim to podaří, stává se pro ně minulost významným zdrojem smyslu. V přítomnosti se senioři zaměřují na smysluplné naplnění volného času, na ucho-vání autonomie, optimalizaci sítě sociálních vazeb a na vytvoření nového spole-čenského statusu. Do budoucnosti směrují hledání smyslu v ukončení záležitostí, dělání pořádku ve věcech a ve vztazích. Mění své postoje vůči...
|
|
|
Vývoj pohlavní identity u dětí ve věku 3-6 let
Doležal, Daniel ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomní práce je vývoj pohlavní identity u dětí v předškolním věku. Práce je ve své teoretické části zaměřena nejprve na charakteristiku dětí ve věku 3-6 let, věnuje se jejich somatickému růstu a rozvoji kognitivních struktur. V rámci popisu sociálního kontextu dětí se věnuje obecně jak rodičům, tak i sourozencům, vrstevníkům a institucím s důrazem na hru a další interakce. Další část pak vymezuje základní terminologii a kontext vztažený k pohlavní identitě a genderu. Mapuje významná teoretická pojetí a sumarizuje aktuální poznatky výzkumných týmů týkající se jak procesů formování a vývoje pohlavní identity a genderu, tak i jejich projevů ve vztahu k vnitřnímu a vnějšímu světu dítěte. Zvláštní pozornost je opět věnována základním aspektům intrapsychickým, sociokulturně environmentálním a také biologickým. Parciálně se práce také dotýká oblastí formování dítěte v úplné a neúplné rodině, konceptu androgynní rodiny, vlivu médií, komunikaci, hře, interakci a segregaci, sexuální identitě a sexuální orientaci. Empirická část vychází z několika aktuálních témat části teoretické, konkrétně se věnuje výzkumu pohlavních/genderových stereotypů u dětí od 3 do 6 let. Výzkum se metodologicky opírá o vlastní zkonstruovanou metodu, výběrový obrázkový test. Mezi nejzajímavější výsledky, ke kterým jsme došli,...
|
|
|
Psychika ženy na mateřské dovolené
Hlaváčková, Marie ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo pokusit se popsat změny v prožívání, které nastanou u žen přijetím mateřské role a nástupem na mateřskou dovolenou. V teoretické části se proto nejprve zabývám pojmem mateřství obecně, dále pak změnami v psychice ženy od těhotenství až po kojenecký a batolecí věk dítěte. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány též porodu, jakožto významné události pro vývoj vztahu s dítětem, a šestinedělí. V empirické části práce pak hledám jednotlivé oblasti, v nichž se projevuje změna prožívání, a souvislosti těchto změn s dalšími proměnnými. Výzkum byl proveden formou dotazníku u vybraného vzorku 71 žen, které tráví mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se svým prvním dítětem. U těchto žen se projevil výrazný nárůst zodpovědnosti, starostlivosti a pocitu strachu, dále pak vzrostl pocit životního štěstí a naplnění a též celková spokojenost. Pokles byl naopak zaznamenán v oblasti možnosti vlastního rozvoje a možnosti komunikace těchto žen. U ostatních položek nebyl zaznamenán výrazný nárůst ani pokles. Při hledání vztahu mezi pocity žen a ostatními proměnnými byla nalezena nelineární vazba některých položek na délku doby, kterou žena tráví na mateřské dovolené, věk žen, průběh těhotenství a pravidelné navštěvování mateřského centra.
|
|
|
Vliv nesezdaného soužití na stabilitu manželství
Weissmannová, Lada ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Th i s s t u d y e x ami n e s t h e r e l a t i o n s h i p b e twe e n p r ema r i t a l c o h a b i t a t i o n a n d t h e s t a b i l i t y o f s u b s e q u e n t ma r r i a g e . Th e c o n c e p t o f s t a b i l i t y h a s b e e n d r awn f r om a n a n a l y s i s o f d i v e r s e l i t e r a r y s o u r c e s , wh i l e t h e d e f i n i t i o n o f ma r i t a l s t a b i l i t y i s t a k e n f r om Ca r y l Ru s b u l t ' s I n v e s tme n t Mo d e l . He r I n v e s tme n t Mo d e l S c a l e h a s b e e n u s e d f o r me a s u r i n g d e g r e e o f ma r i t a l s t a b i l i t y. Th i s q u a n t i t a t i v e s t u d y i s b a s e d o n d a t a f r om a s amp l e o f 8 1 r e s p o n d e n t s . S t a t i s t i c a l a n a l ys e s h a v e n o t s h own a n y s i g n i f i c a n t r e l a t i o n s h i p b e twe e n p r ema r i t a l c o h a b i t a t i o n a n d s u b s e q u e n t ma r i t a l s t a b i l i t y . An i n d i c a t i o n d i d a p p e a r , h owe v e r , t h a t n o n c o h a b i t o r s h a v e s l i g h t l y h i g h e r v a l u e s o f ma r i t a l s t a b i l i t y t h a n c o h a b i t o r s . T h e d i f f e r e n c e i n v a l u e s o b s e r v e d b e twe e n t h e two g r o u p s wa s s l i g h t l y u n d e r t h e b o r d e r l i n e o f s t a t i s t i c a l...
|
|
|
Merleau-Ponty a počátky
Urbanová, Kateřina ; Janoušek, Jaromír (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl otevřít fenomenologické paradigma v přístupu k dětské psychologii. Inspiruje se přitom filosofií Maurice Merleau-Pontyho. Načrtává nejprve jeho myšlení, která není v české psychologii příliš rozšířena, a tematizuje tak také vztah psychologie a fenomenologie. Poté se snaží vyložit, jak je možné chápat vybrané aspekty vnímání nejmladších dětí. Stěžejní částí práce je úvaha nad tím, jakého charakteru jsou "počátky" našeho života a jaký vliv má jejich pojetí na teorii ontogeneze vůbec. Hledá, co dává vývoji člověka podobu a směr. Pro interpretaci Merleau-Pontyho fenomenologie využívá inspiraci i dalšími fenomenologickými autory. Výsledkem práce je shrnutí fenomenologického pohledu na dítě a ontogenezi. Navrhuje ne-privativní pojímání dítěte a jeho světa, který nelze chápat pouze jako nedokonalý svět dospělých. Ukazuje druhé lidi spíše jako ty, kteří mají za úkol dítě do světa "uvést".
|
|
|
Aktuální postoje dospívajících k mateřství a rodičovství
Boučková, Jitka ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Záměrem mé diplomové práce byla snaha přispět k prohloubení poznatků o aktuálních postojích dospívající populace k mateřství a rodičovství, neboť se z mého pohledu jedná o téma velice aktuální a zajímavé. Teoretická část je podrobně zaměřena na vývojové období dospívání a jeho základní charakteristiky. Kladen byl důraz zejména na socializaci a vlivy, které v rámci vývoje jednice spolupůsobí při utváření jeho osobnosti a postojů. Pozornost byla věnována také obecně vzniku a změnám postojů. Zaměřila jsem se na otázku rodiny, jejích funkcí a významu pro vývoj jedince, na kterou navazuje rozpracované téma mateřství a rodičovství, jeho biologických a psychologických aspektů. Cílem mé práce bylo zmapovat aktuální postoje dospívajících k mateřství a rodičovství a zároveň postihnout faktory, které spolupůsobí při utváření těchto postojů. Blíže jsem se zaměřila na zjištění případných závislostí mezi postoji k mateřství a rodičovství a pohlavím, převažujícím stylem výchovy v rodině a rozdílným rodinným zázemím (rodina úplná, neúplná a doplněná).
|
|
|
Dobrovolnictví jako možnost doplnění profesionální činnosti zdravotních sester v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let
Kukačková, Markéta ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Problematika dětí umístěných v kojeneckých ústavech již dlouhou dobu přitahuje pozornost jak odborníků, tak laické veřejnosti. Je to téma, které se dotýká našich emocí a snad v každém člověku vzbuzuje i rozhořčení nad osudem těchto dětí. Naše civilizovaná společnost se snaží s tímto problémem vypořádat a poskytuje opuštěným dětem různé formy náhradní péče. V optimálních případech jsou takové děti umisťovány do adoptivních či pěstounských rodin, kde mohou vyrůstat v prostředí normální zdravé rodiny. K tomu je ovšem nutný souhlas jejich biologických rodičů, kteří se však často svých dětí nechtějí vzdát a ty jsou pak nucené trávit kratší či delší dobu v ústavní péči. Protože sama ústavní péče nemůže nikdy plně nahradit prostředí fungující rodiny, v zájmu společnosti by mělo být zajištění poskytované péče v ústavním prostředí na takové úrovni, aby potenciální negativní rizika pro psychický vývoj dětí byla v rámci možností omezena na mmtmum. Tato diplomová práce Je zaměřena na dobrovolnickou činnost jako jednu z možností, která by mohla vést ke zlepšení psychosociálního života dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech. S tímto prostředím jsem se poprvé setkala před pěti lety, kdy jsme se dvěmi kolegyněmi navštívily primářku MUDr. Lukešovou v Kojeneckém ústavu v Praze 4, Krči s návrhem, umožnit do ústavu...
|
host ::
RSS.