|
|
Where is the community? Case study of neighborhoods in Žiar nad Hronom
Kirschnerová, Hana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Komunita a jej vzťah k miestu trápia sociológov a výskumníkov od kedy spoločnosť opustila svoje tradičné usporiadanie. Mnoho z nich zvažuje kladné i záporné aspekty industriálnej a neskôr modernej spoločnosti a ich vplyv na zmysel pre komunitu a ľudské vzťahy. Táto práca sprevádza čitateľa vplyvnými prácami na tému komunity, významu miesta a ľudských vzťahov. Od váženia si tradičnej komunity, cez obavy o jej zmiznutie, miznúci význam lokálnych väzieb po kompletnú anonymitu a individualizáciu. Empirická časť práce prináša výsledky výskumu na sídliskách v Žiari nad Hronom, meste na stredom Slovensku. Zistenia z rozhovorov boli pomeriavané s myšlienkami Nového Urbanizmu, a v podstate potvrdili úlohu architektonického dizajnu v medzi-susedských vzťahoch. Intenzita, početnosť a kvalita interakcie medzi susedmi je teda ovplyvnená priestorovým dizajnom, dĺžkou pobytu a vyťaženosťou obyvateľov. Povaha vzťahov medzi susedmi je ďaleko od ideálu (v tradičnej komunite) ale ľudia hľadajú komunitu v širšom zmysle, vytvárajú siete s ľuďmi z iných sociálnych kruhov ako tých viazaných na miesto.
|
|
|
Vnímání městského prostoru každodenních cest
Křivohlávek, Michal ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Jana (oponent) ; Illner, Michal (oponent)
V současné době dosáhl podíl světové populace žijící ve městech historického maxima a nadále se zvyšuje. Miliardy lidí každodenně cestují za prací, službami nebo vzděláváním. Pravidelný způsob pohybu se významnou měrou podílí na zažívání konkrétního prostoru všedního dne a vytváření obrazu města. Navzdory tomu způsoby každodenního cestování dosud nebyly jako techniky přístupu k prostředí a metoda tvorby životního prostoru dostatečně prozkoumány. Jak je specificky vnímán prostor města lidmi, kteří cestují různými dopravními prostředky? Jaká charakteristická místa a prostředí zaznamenávají lidé při různých druzích cest? Práce podává přehled dosavadních etnologických a antropologických přístupů k prostoru. Na konkrétním případu Prahy dále představuje širší kulturní kontext denní prostorové mobility. A do třetice práce obsahuje výsledky terénního výzkumu, který popisuje konkrétní prostorové vjemy obyvatel Prahy při různých způsobech pohybu. Today the world population has reached its historical maximum and continues to rise. Billions of people travel in everyday life either to work and school or for community services. The daily practice of commuting substantially contributes to the perception of space of everyday life and to the image of city landscape. Nevertheless the means of everyday transit was...
|
|
|
Soužití starousedlíků a nově příchozích obyvatel. Případová studie suburbie v příměstské zóně Prahy
Bezpalcová, Tereza ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce reaguje na změny, ke kterým dochází v posledních letech v zázemí našich velkých měst v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. Obce v zázemí Prahy, které za socialismu často trpěly úbytkem obyvatel a celkovou stagnací, zaznamenávají prudký nárůst obyvatel přicházejících z měst. Cílem této případové studie je prozkoumat charakter sociálních vztahů mezi starousedlíky a novousedlíky v obci Nučice v okrese Praze - západ. Studie kombinuje dotazníkové šetření, polostrukturované rozhovory a pozorování v obci. Sleduji sociodemografické rozdíly mezi oběma skupinami, odlišnosti v sociálním statusu a integrační a komunitní aktivity obyvatel vycházející z Chapinovy typologie chování v lokalitě. Zjišťuji, že noví obyvatelé jsou průměrně mladší, vzdělanější a příjmově silnější než původní obyvatelstvo. Současně si s sebou přinášejí z města jiný způsob života, odlišné postoje a názory. Rozdíly mezi starousedlíky a novousedlíky komplikují vzájemnou integraci, takže sociální vztahy zůstávají značně nerozvinuté.
|
|
|
Projevy globalizace ve městech na příkladu měst: Praha a Brno
Valášková, Hana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práce "Projevy globalizace ve městech, na příkladu měst: Praha a Brno" se zabývá tím, jak se projevuje globalizace ve městech. Jednou z mnoha definic globalizace je ta, že je to komplexní proces, který zahrnuje změny ve společnosti. Tyto změny spočívají v globální propojenosti a mobilitě lidí, vzniku nadnárodních institucí a k rychlému přenosu informací, zboží, myšlenek a služeb přes národní hranice. Rozvoj měst je ovlivněn mnoha faktory a procesy, globalizace je jedním z nich. Mění se struktura měst. Práce analyzuje vliv globalizačních procesů na konkrétních příkladech dvou největších měst České republiky, v Praze a v Brně. Autorka zmiňuje koncept globální město a uvádí hlavní hierarchie globálních měst. Pro analýzu globalizace ve městech je globalizace jakožto vícedimenzionální pojem rozložena do několika propojených oblastí resp. dimenzí. Těmi jsou ekonomika, kultura, migrace a mobilita, sociálně prostorová dimenze a komunikace a doprava. V těchto dimenzích jsou analyzovány vybrané indikátory každé dimenze.
|
|
|
Strategický plán rozvoje měst a obcí jako mrtvý dokument?
Kudrna, Libor ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Diplomová práce se věnuje strategickému plánování obcí. Pro vykreslení životního cyklu strategického dokumentu využívá procesuální modely veřejné politiky a dále se věnuje problému neimplementování strategických plánů některých měst v Ústeckém kraji. Studie toto konstruuje a analyzuje jako veřejně-politický problém. Diplomová práce zjišťuje názory ke strategickým plánům ve městech, kde jej mají, ale systémově jej nevyužívají k řízení města.
|
|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Illner, Michal (oponent)
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
|
|
Sídliště dnes. Jižní město jako místo k životu z pohledu dvou generací jeho prvních obyvatel
Barvíková, Jana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Temelová, Jana (oponent) ; Maier, Karel (oponent)
Úvod a metodika výzkumu Problematika stávajícího stavu a možného vývoje sídlišť je velmi závažná a jak je patrné i z následujícího přehledu dostupné literatury, na současné mapě poznání je spousta bílých míst, oblastí, které dosud nebyly probádány, a otázek, které ještě nejsou zodpovězeny. Sídliště zároveň představují jedno z témat, na něž má většina laické i odborné veřejnosti (napříč dotčenými obory) jasný názor, nezřídka značně vyhraněný, byť třeba s jejich prostředím ani nemá žádnou nebo jen minimální osobní či profesní zkušenost. To, že skutečný obraz sídliště se může velmi lišit od obrazu sídlišť zvenčí, prezentovaného médii a přejímaného "outsidery"1 , kteří na sídlištích nežijí a vlastně o nich až tolik nevědí, kromě toho, jak na ně svojí fyzickou stránkou působí a jaké pocity a představy v nich takto vyvolávají, je v této práci základním ověřovaným předpokladem. Ten se opírá o zjištění z domácích i zahraničních vesměs kvantitativních výzkumů (viz kapitoly 3 a 6), že oproti problematické pověsti, respektive image, které sídliště mají v povědomí velké části nesídlištní veřejnosti, výzkumy rezidenční spokojenosti na sídlištích obvykle ukazují poměrně vysokou míru spokojenosti jejich obyvatel. Přitom právě reputace té které sídlištní čtvrti a image sídlišť obecně jsou považovány za jedny z klíčových...
|
|
|
Kvalita života a její regionální diferenciace v Česku a v Praze (případová studie QOL Pražanů)
Heřmanová, Eva ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předložená disertační práce se v teoretické rovině zabývá jak vlastním pojmem kvalita života, jeho vývojem a různými významovými dimenzemi, tak i možnostmi jeho operacionalizace a kvantifikace pomocí užívaných souborů indikátorů. Na základě komparace a kompilace stávající odborné geografické, sociologické a socioekonomické literatury pak podává přehled o nejvýznamnějších poznatcích v této oblasti. V metodické a praktické části disertace je nastíněna regionální diferenciace objektivní kvality života v České republice na úrovni krajů. Zvláštní pozornost je pak v rámci případové studie Prahy věnována subjektivní kvalitě života, a to pomocí využití sociologických dat, získaných terénním šetřením v letech 2004-2006. Na základě těchto dat se pak práce věnuje vyhodnocení možných souvztažností mezi subjektivně pociťovanou kvalitou života Pražanů, jejich hodnotovými preferencemi a dalšími charakteristikami. Závěr disertační práce představuje syntézu poznatků vycházejících z teoretické, metodické i praktické části práce a ze zhodnocení významnosti jednotlivých stanovených vstupních hypotéz.
|
|
|
Důsledky suburbanizace pro obec - případová studie obce Velebov
Puchálková, Pavla ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Proces rezidenční suburbanizace, beroucí na sebe často podobu sídelní kaše, se ve vyspělých zemích objevuje od poloviny 18. století, zatímco v České republice se jedná o poměrně nový fenomén, v masovém měřítku pozorovatelný až od 90. let 20. století. Ačkoli se výzkumu suburbií věnovala řada prací, všechny z nich se zabývaly výhradně okolím největších českých měst. V první části práce shrnuje autorka, za použití metody analýzy dokumentů, historický vývoj forem suburbanizace, přičemž se detailně zaměřuje na moderní suburbanizační procesy ve Velké Británii, USA a České republice, důsledky suburbanizace v podobě sídelní kaše a vliv na existenci a fungování místních komunit v nových suburbiích. Dále autorka provedla případovou studii obce Velebov, do níž směřuje suburbanizace z Karlových Varů, za použití metod analýzy dokumentů, kvalitativního a kvantitativního dotazování rezidentů, a zaměřila na skladbu obyvatel, sociální kontakt a celkovou sociální kohezi v rámci obce. Výzkumná zjištění do značné míry potvrzují výsledky předchozích studií a ukazují tak na univerzálnost průběhu suburbanizace na území ČR. Skladba nových obyvatel obce se značně odlišuje od těch původních, což ústí v malou míru sociálních kontaktů a celkově nevyvinuté vztahy mezi oběma skupinami. Lze ale očekávat, že časem dojde v tomto...
|
|
|
Společné rysy a specifika v urbánním vývoji v NDR a na území České republiky
Králová, Lucie ; Sládek, Jan (oponent) ; Illner, Michal (vedoucí práce)
Cílem studie je srovnání urbánního vývoje ve východním Německu a v České republice. Hlavním informačním vkladem práce je charakterizace východoněmecké situace, zatímco účelem časti o České republice je poskytnutí informací a pohledů potřebných pro srovnání s německým vývojem. Jako východisko je uvedena situace obou zemí po druhé světové válce, detailně je popsáno období socialistické éry a rovněž je nastíněn vývoj urbanizace v letech devadesátých. Pozornost práce se orientuje nejen na celkový urbánní vývoj - např. na způsob, formu a kvalitu bydlení, bytovou politiku, pohyb obyvatelstva, fyzický vývoj měst, ale také na některé činitele, jež ovlivňovaly a stále ještě mají vliv na proces urbanizace v obou zemích. V rámci společenských, kulturních, ekonomických, demografických a jiných podmínek se v NDR a na území České republiky objevují společné rysy i specifika sociálně prostorových struktur měst. V této práci je pak samostatný prostor věnován osobitému vývoji obou hlavních měst Berlína a Prahy. Zvláštní úlohu v urbánním vývoji hrají faktory, jež jsou signifikantní vždy pro danou zemi. Celá práce je strukturována do několika kapitol, které se jednotlivě zabývají obecným uvedením do tematiky urbanizace, samostatným vývojem v NDR, vlastním vývojem ČSR a komparační kapitolou, v níž jsou posuzovány společné rysy...
|
host ::
RSS.