|
|
Sídliště dnes. Jižní město jako místo k životu z pohledu dvou generací jeho prvních obyvatel
Barvíková, Jana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Temelová, Jana (oponent) ; Maier, Karel (oponent)
Úvod a metodika výzkumu Problematika stávajícího stavu a možného vývoje sídlišť je velmi závažná a jak je patrné i z následujícího přehledu dostupné literatury, na současné mapě poznání je spousta bílých míst, oblastí, které dosud nebyly probádány, a otázek, které ještě nejsou zodpovězeny. Sídliště zároveň představují jedno z témat, na něž má většina laické i odborné veřejnosti (napříč dotčenými obory) jasný názor, nezřídka značně vyhraněný, byť třeba s jejich prostředím ani nemá žádnou nebo jen minimální osobní či profesní zkušenost. To, že skutečný obraz sídliště se může velmi lišit od obrazu sídlišť zvenčí, prezentovaného médii a přejímaného "outsidery"1 , kteří na sídlištích nežijí a vlastně o nich až tolik nevědí, kromě toho, jak na ně svojí fyzickou stránkou působí a jaké pocity a představy v nich takto vyvolávají, je v této práci základním ověřovaným předpokladem. Ten se opírá o zjištění z domácích i zahraničních vesměs kvantitativních výzkumů (viz kapitoly 3 a 6), že oproti problematické pověsti, respektive image, které sídliště mají v povědomí velké části nesídlištní veřejnosti, výzkumy rezidenční spokojenosti na sídlištích obvykle ukazují poměrně vysokou míru spokojenosti jejich obyvatel. Přitom právě reputace té které sídlištní čtvrti a image sídlišť obecně jsou považovány za jedny z klíčových...
|
|
|
Územní studie - regulační plán Strakonice - Podskalí
Maroušek, Ondřej ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Kirschner, Vlaďka (oponent)
Práce se zabývá řízením územního rozvoje pomocí platných územně plánovacích nástrojů. Snahou je zajistit adekvátní formu udržitelného rozvoje města Strakonice. Za tímto účelem byla vypracována územní studie lokality Podskalí ve městě Strakonice.
V první části bakalářské práce je zpracována rešerše na téma územní studie a legislativa regulačního plánu.
V další části je práce zaměřena na důkladné nastudování platné územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a strategických dokumentů týkajících se Strakonic. Dále byl proveden vlastní průzkum řešeného území studie.
Následujícím krok zpracovává tři možné scénáře vývoje města. Dále byla stanovena kritéria pro zhodnocení pracovních návrhů. Tato kritéria byla zvolena pomocí předchozího nastudování aktuálních nástrojů územního a strategického plánování pro město Strakonice.
Na základě zhodnocení pracovních návrhů je vytvořen právě výsledný návrh územní studie pro rozvojové území Strakonic v lokalitě Podskalí. Tento návrh slouží dále, jako podklad pro následné vytvoření regulativů v tomto rozvojovém uzemní v podrobnosti odpovídající Příloze č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění.
|
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
|
Analýza územních plánů Čisovice
Rýdl, Tomáš ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Franke, Daniel (oponent)
Bakalářská práce zkoumá obec Čisovice na podkladu jejich dvou územních plánů z roku 1995 a 2014. Cílem práce je porovnat tyto dva územní plány a posoudit do jaké míry byl územní plán 1995 realizován. Zda byla dodržena koncepce územního plánu 1995 a zda tuto koncepci územní plán 2014 přejímá. V obsahu práce najdeme, zda je územní plán 2014 v souladu s Politikou územního rozvoje a Zásadami územního rozvoje. Závěr práce hodnotí, do jaké míry bylo úspěšné či neúspěšné územní plánování obce Čisovice.
|
|
|
Návrh strategie pro město Hořovice
Peták, Ondřej ; Peltan, Tomáš (vedoucí práce) ; Maier, Karel (oponent)
Práce se zabývá průmyslovým městem Hořovice, které leží v oblasti častých vnitřních periferií. Stěžejním tématem je navržení nejvhodnější strategie rozvoje pro toto město, jejímž cílem je posílit vliv města na region a vyvarovat se přeměny Hořovic na vnitřní periferii. Strategie vychází ze 4 deskriptivních (nebo též exploračních) scénářů budoucnosti, které zachycují směry možného rozvoje, identifikované na základě analýz území. Ty vycházejí z kombinace dvou hlavních faktorů, nejvíce ovlivňující budoucí vývoj města. Patří mezi ně vývoj situace v průmyslu (především pak automobilovém) a sociální soudržnost (či nesoudržnost) obyvatelstva.
Výsledkem je navržení strategie rozvoje zaměřující se především na zvýšení heterogenity průmyslu a snížení nutnosti využívat individuální motorovou dopravu, vytvořit město krátkých vzdáleností.
|
host ::
RSS.