|
|
Kochleární implantace u prelingválně neslyšících dětí z pohledu osob se sluchovou ztrátou
Nováková, Daniela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zabývá kochleárními implantacemi u prelingválně neslyšící dětí optikou dospělých osob se sluchovou ztrátou. Ačkoli většina slyšících rodičů by s největší pravděpodobností možnosti navrátit v určité míře sluch svému neslyšícímu potomkovi využila, pro osoby se sluchovou ztrátou to nemusí být jediné možné řešení. Cílem práce je zpřehlednit stanoviska a názory osob se sluchovou ztrátou na kochleární implantaci u prelingválně neslyšících dětí a zdůvodnit je. Práce poukazuje na souvislost kochleární implantace s kulturou a komunitou Neslyšících, kde je téma kochleární implantace mnohdy kontroverzní. V teoretické části jsou uvedena klíčová témata vztahující se k vytyčenému cíli práce, především spojitost sluchové ztráty a komunity Neslyšících, komunikace osob se sluchovou ztrátou, představeny jsou základní informace o kochleární implantaci. V rámci kvalitativního výzkumu, jehož výzkumnou metodou byl polostrukturovaný rozhovor v českém znakovém jazyce, jsou v praktické části citovány výpovědi jedenácti informantů. Autorka na základě výzkumu dochází k závěru, že osoby se sluchovou ztrátou apelují na rodiče prelingválně neslyšících dětí, aby sami aktivně vyhledávali veškeré informace nejen o kochleární implantaci, ale také o kultuře a komunitě Neslyšících a v rámci komunikace s dětmi se sluchovou...
|
|
| |
|
|
Školní zralosti a příprava dítěte do 1. třídy z pohledu logopedie
Cemperová, Denisa ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá řečovými dovednostmi, dovednostmi souvisejícími s řečí a školní zralostí a připraveností dětí před nástupem do 1. třídy základní školy a dále také využívanými postupy pro přípravu dětí na vstup do 1. třídy základní školy. Teoretická část této práce se zaměřuje na školní zralost a připravenost, resp. nezralost a nepřipravenost, její diagnostiku a odklad školní docházky. Dále je v ní charakterizováno dítě předškolního věku, jeho motorický, kognitivní, sociální a motivačně-volní vývoj. Poslední oblast teoretické části je věnována komunikaci dítěte předškolního věku a jazyku, řeči a komunikaci v pojetí rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, vývoji komunikace, rizikovým faktorům vývoje řeči, poruchám komunikace a dítěti s poruchou komunikace v mateřské škole. Úvod praktické části představuje cíle a metodologii výzkumného šetření kvalitativního charakteru a popisuje výzkumný vzorek. Dále je v praktické části uveden průběh, hodnocení a výsledky diagnostiky dítěte předškolního věku a orientačního testu školní zralosti. Sledovány jsou také postupy využívané pro přípravu dětí na vstup do 1. třídy základní školy a nakonec jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit stav řečových dovedností a oblastí souvisejících s řečí před...
|
|
|
Vnímání distanční výuky z pohledu učitelů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání
Sajtlová, Tereza ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zjistit úskalí a pozitiva distančního vzdělávání ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu z pohledu učitelů. Práce reaguje na období pandemie COVID-19, kdy bylo školství nuceno zavést celorepublikově distanční vzdělávání. V teoretické části se práce zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a k nim pojící se legislativou, poradenským systémem a inkluzivním vzděláváním. Dále jsou definovány faktory, které ovlivňují edukační proces žáků se SVP s důrazem na rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, podpůrná opatření, asistenta pedagoga a metody a formy práce s těmito žáky. Poslední kapitola se věnuje distančnímu vzdělávání, kde jsou popsány prvky distanční výuky, realizované výzkumy a spolupráce všech aktérů podílejících se na výuce v době pandemie. Empirická část za pomoci kvalitativního šetření s využitím technik analýzy prostudované literatury a polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti učitelů s distančním vzděláváním u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA žák se speciálními vzdělávacími potřebami; distanční výuka; distanční vzdělávání; inkluzivní vzdělávání; základní škola
|
|
|
Školní zralost a připravenost z pohledu logopedů
Urbanová, Kateřina ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje školní zralosti a připravenosti z pohledu logopedů. Teoretická část se zaměřuje nejprve na dítě předškolního věku, jeho charakteristiku a vývoj ve všech oblastech, včetně řeči. Dále přibližuje poruchy řeči u dětí předškolního věku, kdy popisuje, co je to narušená komunikační schopnost a také se věnuje nejčastějším poruchám řeči u dětí předškolního věku. Poté práce přináší informace o logopedické prevenci, uvádí, jaké jsou její zásady a také přibližuje předškolní vzdělávání v kontextu logopedické prevence. Poslední kapitola se zabývá přípravou dítěte na nástup do první třídy, vysvětluje rozdíl mezi školní zralostí a školní připraveností dítěte, přibližuje školní nezralost a odklady školní docházky. Praktická část je zpracována za pomoci kvalitativního výzkumného šetření, kdy bylo využito strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Respondenty tvořili logopedi působící v resortu zdravotnictví a také v resortu školství. Celkem se uskutečnilo 12 rozhovorů. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se dá vhodně podpořit školní zralost dítěte a jeho příprava do první třídy tak, aby vše zvládlo bez obtíží. Dílčím výsledkem bylo vytvoření preventivně-informativní brožury na téma školní zralost a připravenost z pohledu logopedů, jejíž cílem je zejména rodičům pomoci se...
|
|
|
Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy
Drdová, Petra ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce na téma "Logopedická intervence v rámci ústavní výchovy" se věnuje problematice realizace logopedické intervence u dětí, vyrůstajících v zařízeních ústavní výchovy a vyžadujících logopedickou péči. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje řeči a její funkci, popisuje ontogenetický vývoj řeči, narušenou komunikační schopnost a stručně charakterizuje jednotlivé druhy narušení. Zabývá se logopedickou intervencí v celé její šíři, tedy diagnostikou, terapií i prevencí. Součástí je i krátký vhled do systému logopedické intervence v zahraničí. V neposlední řadě se teoretická část práce soustředí na oblast náhradní výchovné péče a popisuje její vliv na vývoj dítěte. Cílem praktické části práce bylo zjistit poznatky o realizaci logopedické intervence ve vybraných zařízeních ústavní výchovy v Praze a ve Středočeském kraji. Výzkumné šetření bylo uskutečněno za využití kvalitativního a kvantitativního způsobu sběru dat - polostrukturovaný rozhovor a elektronické dotazníky. Závěr práce obsahuje odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky a zároveň jsou zde formulována doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA Logopedie; logopedická intervence; narušená komunikační schopnost; náhradní péče; ústavní výchova
|
|
| |
|
| |
|
|
Efektivní logopedické poradenství při terapii vývojové dysfázie a jeho využití napříč obory
Veverková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
| |
host ::
RSS.