|
|
Analýza žánrové skladby české YouTube scény
Mlejnková, Anna ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem žánrů v prostředí nových médií se specializací na největší internetovou platformu pro sdílení online videí, YouTube. Vzhledem k interaktivitě YouTube jako sociální sítě a kontaktu mezi tvůrcem obsahu a divákem vypovídá žánrová skladba YouTube kanálů také o preferencích jeho publika. Hlavním přínosem této práce je zpracovaná žánrová analýza české YouTube scény na vybraném vzorku pěti nejúspěšnějších českých profesionálních kanálů, na základě aktuálního pořadí podle počtu přihlášených odběratelů (konkrétně ViralBrothers, MenT, GEJMR, Jirka Král a Hoggy). Po základním představení principů fungování profesionální YouTube scény jsou dále v teoretické části práce definovány výchozí koncepty důležité pro stanovení metodologického rámce výzkumu. Analytická část obsahuje představení výsledků žánrové analýzy vybraných kanálů, kategorizaci žánrů do uceleného systému a je představena jejich základní definice a znaky.
|
|
|
Satira a parodie na sociálních sítích: falešné české profily
Poloch, Jiří ; Hladík, Radim (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Práce mapuje falešné české profily na sociálních sítích Facebook a Twitter. "Falešnými profily" jsou v tomto případě míněny ty, na nichž uživatelé vystupují jménem veřejně známé osobnosti, firmy nebo instituce. Autoři je většinou zakládají s cílem pobavit sebe i čtenáře. Využívají k tomu satiru, parodii a často také sarkasmus. Po obecném úvodu do problematiky, který zahrnuje mimo jiné představení daných sociálních sítí, včetně regulace, kterou přijímají na ochranu osobnosti, následuje hlavní část. V ní je podrobeno analýze 8 různých českých falešných profilů. Představen je obsah příspěvků, statistické údaje o účtu, nejúspěšnější příspěvky a případně další související informace. Důležitou součástí práce jsou rozhovory s autory těchto profilů a také protistrany, tedy skutečné osobnosti nebo firmy. Jejich prostřednictvím dává práce nahlédnout do zákulisí vzniku a chodu profilu a na druhé straně pak i možnost zjistit reakci dotčené strany. Navazující část byla zařazena z důvodu širšího pohledu na problematiku. Věnuje se totiž obdobným profilům v zahraničí, čímž dává možnost komparace lokálního a mezinárodního prostředí. Práci zakončuje kapitola věnovaná přejímání obsahu těchto falešných profilů do médií, tedy situacím, kdy novináři dostatečně neověřili autenticitu zdroje a vydávali informaci, jejímž...
|
|
|
Obraz médií v britské televizní politické fikci
Nitra, Vojtěch ; Hladík, Radim (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Nitra, Vojtěch. Obraz médií v britské televizní politické fikci. Praha, 2017. 57 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Radim Hladík, PhD. Abstrakt Diplomová práce se zabývá obrazem médií ve vybraných dílech populární kultury. Konkrétně v televizní tvorbě, kde hlavní roli hrají politici, resp. odehrává se v politické sféře a v prostředí státní byrokracie. Další z podmínek je aby se jednalo o příběhy fiktivní a z původní produkce Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Výběrem diplomant dospěl k seriálům Yes, Minister; Yes, Prime Minister; The New Statesman, trilogii tvořící seriály House of Cards, To Play The King a The Final Cut; a seriálu The Thick of It. Výzkum sleduje jednotlivé seriály se zaměřením na výzkumné téma. Po představení zkoumaného materiálu se zaměřuje na jednotlivé postavy a jejich vztah k médiím, případně jestli se jedná přímo o zástupce mediálních profesí. V závěru pak hledá v dílech vzory zobrazování novinářů v populární kultuře a shrnuje roli žurnalistiky v dějích seriálů a vztah mediální a politické sféry, jak je zobrazen ve sledovaném materiálu.
|
|
|
Hledání ontologického bezpečí v médiích
Šušáková, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat schopnost médií, zejména nových médií, konstruovat uživatelům pocit ontologického bezpečí. Změny, které s sebou přináší nové uspořádání světa přechodem z tradiční společnosti k moderní, jsou podle Antonyho Giddense příčinou ztráty nebo oslabení pocitu ontologického bezpečí jedinců ve společnosti. Je tomu tak zejména důsledkem časového a prostorového rozpojení světa, které je dopadem globalizačních procesů a které způsobuje ústup komunikace tváří v tvář v relativně stabilním fyzickém prostoru a čase. Masová média slouží v moderní společnosti naopak jako jeden z hlavních prostředků sociální integrace a diferenciace. Problematikou ontologického bezpečí se zabývá v 80. letech také obor studia televize v kontextu každodennosti. Právě televizi, v její původní podobě, vnímá jako zdroj ontologického bezpečí. Televize, s nástupem digitalizace a s ní související nezávislostí lidí na vysílaných obsazích, zaznamenala významné změny z hlediska její schopnosti poskytování ontologického bezpečí. Zároveň přestala v domácnostech existovat v izolaci a stala se pouze jednou z mnoha informačních technologií, které ve společnosti a domovech jedinců figurují. V kvalitativním sociologickém výzkumu budu formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťovat, zda mají nová média potenciál...
|
|
|
Nová média a české umělecké intituce v 90. letech 20. století
Pogranová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich nástupem do českých uměleckých institucí v 90. letech 20. století. Práce se pokouší nastínit, jak bylo s tímto obtížně definovatelným pojmem operováno v této konkrétně historicky i geograficky situované oblasti řečových her. Nová média v té době souvisela s vizí vymanění se z ideologicky zatížené minulosti a tradičních médií a nastolení nové demokratické společnosti západního typu. Práce je postavená na třech případových studiích, ve kterých umění nových médií pronikalo nejprve do vzdělávací instituce, později skrze soukromou z ciziny podporovanou instituci do výstavních programů a tak i k širší veřejnosti, na konci 90. let se dostalo i do státní příspěvkové organizace. Jedná se o vznik ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze, výstavu Orbis Fictus organizovanou Sorosovým centrem současného umění a vznik oddělení intermédií a nových médií ve Veletržním paláci Národní galerie. Z těchto případových studií vyplynulo, že přesto, že nová média měla být spojena s obnovou země a společnosti v duchu západního modelu a její novou vizí, interaktivitou, využíváním nových technologií a opozicí k tradičním médiím měli představitelé tohoto proudu potřebu vyrovnat se zahraničí i tím, že odkazovali k mediální minulosti na území českých...
|
|
|
Kognitivní chyby v procesu masové komunikace
Zíka, Vojtěch ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato práce je založena na předpokladu, že se lidé v důsledku duálního systému myšlení při rozhodování opírají o širokou škálu přibližných pravidel (heuristik), která způsobují předvídatelné a systematické chyby v úsudku (kognitivní biasy). Ačkoliv je toto východisko typické především pro obory jako behaviorální ekonomie nebo behaviorální právo a ekonomie, není důvod se touto optikou nedívat i na jiné vědní disciplíny, jako je například studium mass mediální komunikace. Tato práce proto nabízí analýzu trhu s informacemi, kde na nabídkové straně stojí producenti (např. mediální organizace) a na poptávkové straně spotřebitelé (publika), se zaměřením na faktory vedoucí k tomu, že se vnímaný popis události může od této události diametrálně lišit. Jedním z kognitivních biasů, které u jedinců způsobují odlišné vnímání stejného mediálního obsahu je efekt nepřátelských médií. V jeho důsledku sympatizanti se společensky kontroverzním tématem mají tendenci vnímat informace v médiích jako nepřátelské vůči jejich vlastnímu názoru. Dosavadní výzkum dospěl k závěru, že nepřátelské vnímání informací je u sympatizantů vyvoláno především dosahem sdělení, který je vysvětlován pomocí selektivní kategorizace - sympatizanti z opačných táborů sice vidí stejný obsah, ale vnímají ho s odlišnou valencí. Tato valence je obsahu dodána...
|
|
|
Vizuální komunikace a budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím Instagramu
Fundová, Johana ; Průchová, Andrea (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vizuální komunikaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary prostřednictvím sociální sítě Instagram. Tuto síť používá festival ke komunikaci s návštěvníky, čímž buduje svou identitu a vytváří komunitu fanoušků. Teoretická část práce přibližuje historii Instagramu a fungování této populární aplikace, dále se zaměřuje na působení karlovarského festivalu i zahraničních filmových festivalů na Instagramu. Závěr teoretické práce nabízí definice vizuální komunikace se zaměřením na specifika analogové, digitální a internetové fotografie. Práce pomocí kvantitativní obsahové analýzy instagramových fotografií a sémiotické analýzy prvků technického a obsahového charakteru zkoumá, jaký vizuální styl komunikace festival používá a jak tento styl přebírají návštěvníci festivalu a média informující o festivalu. V rámci tohoto výzkumu je zkoumán instagramový profil karlovarského festivalu a vybrané profily zástupců médií a návštěvníků. Cílem práce je popsat, jaký vizuální jazyk a styl používají na Instagramu organizátoři festivalu a jak se tento jazyk odráží na budování identity samotného festivalu.
|
|
|
Reprezentace totalitarismu ve videohrách
Vimmr, Martin Kryšpín ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
(abstrakt) Tato práce prozkoumává problematiku reprezentace totalitarismu ve videohrách. Klade si za cíl ukázat, jakým způsobem je tento fenomén ve hrách zobrazen a jestli má videohra jako médium vliv na toto zobrazení. V teoretické části jsou hlouběji představeny a prozkoumány různé přístupy, na základě kterých lze videohru jako médium pojímat. Dále je zde věnována pozornost tezi o videohrách jako o médiu kontroly a propojení tohoto fenoménu s problematikou totalitarismu. Druhá polovina teoretické části je pak věnována definici totalitarismu, která je následně využívána v případových studiích. V empirické části jsou hlouběji zkoumány čtyři hry - Half-life 2, Papers, Please, Wolfenstein: the New Order a BioShock se zaměřením na reprezentaci totalitarismu či dystopie. Hry v jednotlivých případových studiích jsou analyzovány jak na základě pravidel, tak na základě fikční složky. Závěr práce ukazuje, že ve zkoumaných hrách byl kladen důraz především na vnějškové projevy totalitarismu a často zde chybělo podrobnější zobrazení ideologie. U všech her pak byly nalezeny momenty, ve kterých byl zobrazený totalitarismus využit pro splynutí se systémem kontroly ve hrách.
|
|
|
Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny
Částová, Barbora ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny" se zabývá výzkumem publika a jeho reakcí na netradiční dějové zvraty v seriálu Hra o trůny z produkce HBO. Diváci seriálu a jejich jednání závislé na konkrétně vybraných dějových zvratech seriálu jsou zkoumány pomocí kvalitativního výzkumu a polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty. Jako vzorek studie byly vybráni primární diváci, tzn. takový typ diváka, který nebyl před zhlédnutím seriálu čtenářem jeho knižní předlohy a jeho reakce na vzniklé dějové zvraty jsou tak spontánní a nečekané. Cílem výzkumu je zjištění, jak diváci reagují na nově nastolenou a vymezenou paradoxní naraci seriálu Hra o trůny a toho, proč seriál i přes toto jednání dále sledují.
|
|
|
Divnolidi z Brna a okolí: Konstrukce jinakosti v prostředí internetové sociální sítě Facebook
Matesová, Kateřina ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces konstrukce jinakosti, užití humoru a reflektování otázek vkusu v prostředí facebookové stránky Divnolidi z Brna a okolí. Teoretickým rámcem práce jsou současné přístupy k výzkumu internetových sociálních sítí (soukromí a sdílení na internetových sociálních sítích, samostatná kapitola je pak věnována sociální síti Facebook), sociologický pojem vkusu jakožto nástroje pro sociální distinkci (zde tato studie vychází především z práce Pierra Bourdieu), interdisciplinární pojem jinakosti (zde se studie opírá o práce Mary Douglas, Stuarta Halla a Marca Augého) a teoretický přístup k humoru nazývaný teorie superiority. Metodologický postup výzkumu využívá kvantitativních metod k popisu zkoumané stránky Divnolidi z Brna a okolí a kvalitativních metod (tzv. "data-crawling") k analýze 47 vybraných příspěvků stránky. Analytická část diplomové práce se konkrétně soustředí na to, jaké typy příspěvků se na stránce vyskytují, jak jsou jednotlivci v příspěvcích reflektováni uživateli, jak uživatelé reflektují vkus a jinakost "divnolidí" v příspěvcích a také místa, kde k setkání s jinakostí dochází. Dále je součástí analýzy studie užití humoru uživateli stránky a uživatelské reflexe politiky stránky a jiných uživatelů. V závěru práce jsou výsledky analýzy...
|
host ::
RSS.