|
|
Treatment for Brain Arteriovenous Malformations
Bradáč, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Vaverka, Miroslav (oponent)
Úvod: V této práci jsou prezentovány neurologické výsledky chirurgické a endovaskulární léčby mozkových arteriovenozních malformací. Tyto neurologické výsledky jsou podpořeny studií výsledků neuropsychologických na podskupině pacientů. Na základě těchto výsledků a extenzivní literární rešerše doporučujeme optimální léčebný algoritmus. Sestava: Hlavní sestava čítá 222 pacientů ve věku 9 až 87 let, léčených mezi léty 1998 a 2013. Chirurgická poodskupina sestává z 85 pacientů, endovaskulárně bylo léčeno 55 pacientů. Dalších 34 pacientů bylo odesláno přímo k radiochirurgické léčbě. Zbylých 48 pacientů bylo léčeno konzervativně. Podskupina 66 pacientů byla podrobena neuropsychologickému testování minimálně 2 roky po léčbě za použití testové baterie konstruované speciálně pro tuto studii. Kontrolní skupina sestávala z 10 zdravých dobrovolníků. Výsledky: V chirurgicky léčené podskupině pacientů byla mírá závažných komplikací 3.5% s úspěšností totální okluze 96.5%. V čistě endovaskulárně léčené podskupině byla mírá závažných komplikací 5.5% s úspěšností totální okluze 36.4%. Jeden z observovaných pacienů zemřel následkem intracerebrálního krvácení. Ke srovnání s literárními daty byla provedena literární rešerše. Na jejím základě byla pro jednotlivé léčebné modality předpovězena pravděpodobnost krvácení v...
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Haninec, Pavel (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Syndrom karotického pahýlu
Hrbáč, Tomáš ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Přibáň, Vladimír (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Úvod: Stump syndrom vnitřní krkavice může být jednou z možných příčin ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) a retinálních infarktů (RI). Syndrom slepého pahýlu okludované vnitřní krkavice (ACI) (stump syndrom) je nosologická jednotka, která je charakteristická vznikem ipsilaterálních iCMP nebo RI trombembolické etiologie u pacientů s okluzí ACI, kde zdrojem trombembolů je reziduální pahýl v odstupu uzavřené ACI cestou vnější krkavice a arteria ophthalmica. V dizertační práci jsem se zaměřil na specifikaci stump syndromu, jeho diagnostiku a léčbu a posouzení oprávněnosti chirurgického řešení před konzervativním postupem. Materiál a metodika: Během 5 let bylo ve dvou centrech vyšetřeno 621 pacientů s okluzí ACI. Celkem 40 pacientů, s chronickou okluzí ACI detekovanou sonograficky, délkou proximálního pahýlu okludované ACI >5 mm, normální vazoreaktivitou dle SPECT CO2 a vyloučenou kardiogenní příčinou iCMP, bylo zařazeno do studie a rozděleno do dvou větví - chirurgické a konzervativní. Pacienti byli sledováni v půlročních intervalech po dobu 4 let. Výsledky: V chirurgické větvi nedošlo k výzkytu RI nebo iCMP, jeden pacient zemřel půl roku po operaci. V konzervativní větvi jsme zaznamenali jednou amaurosis fugax. Závěr: Ultrazvukové vyšetření je plně dostačující vyšetřovací technika pro zachycení chronických...
|
|
|
Vymezení end-to-side anastomózy ve vztahu k ostatním neurotizačním technikám při rekonstrukci plexus brachialis a vliv lokálně aplikovaného VEGF na regeneraci periferního nervu
Kaiser, Radek ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Poranění pažní pleteně nabývá na významu jak pro jeho vzrůstající incidenci (vyšší přežívání pacientů po polytraumatech), tak pro větší úspěchy s operační léčbou. V poslední době se navíc dostává do popředí i problematika perinatálních poranění. Tato oblast čeká na další výzkum zejména v rovině indikačních kritérií a hlavně na lepší informovanost odborné věřejnosti o možnostech chirurgické léčby u těchto pacientů. Velká část poraněných elementů plexus brachialis je řešena přenesením dárcovského nervu na příslušného příjemce, tzv. neurotizací. V poslední době se ukazuje, že může mít dokonce lepší výsledky než sutura proximálních částí pleteně pro její hlavní přednost, kterou je možnost sutury co nejblíže cílovému svalu. Kvůli chybění větších randomizovaných studií zůstává nadále nejasné, který dárce je lépe využitelný pro daného příjemce. Začátkem 90. let byla znovuobjevena end-to-side anastomóza (ETS) a popsána tzv. Oberlinova technika (OT). Jsou použitelné pouze u Erbovy obrny, kdy je zachována dolní část pažní pleteně a tím i n. ulnaris a medianus. Podkladem efektu ETS anastomózy je kolaterální dělení axonů jakožto jeden z hlavních projevů neuroplasticity. Tato metoda je předmětem mnoha teoretických prací, mj. i pro stále neuzavřenou diskuzi na téma nutnosti poranění nervových obalů (vytvoření...
|
|
|
Neprasklá mozková aneuryzmata : převáží riziko endovaskulární léčby přirozený průběh?
Beneš, Vladimír ; Stejskal, Lubor (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Janoušková, Ladislava (oponent)
Úvod: Optimální péče o nepraklá mozková aneuryzmata (AN) zůstává kontroverzní. Velká mezinárodní studie (ISUIA) shledala nízké riziko ruptury a znatelné riziko léčby. Mnohá neprasklá AN by tedy neměla být aktivně léčena. Komplexní výsledky endovaskulární léčby 131 pacientů s neprasklým mozkovým AN jsou předkládány. Dále je uveden model srovnávající riziko léčby a přirozený průběh neprasklých mozkových AN. Materiál a metodika: Za období prosinec 1996 - září 2005 podstoupilo 131 pacientů (93 žen, 38 mužů; průměrný věk 51 let) endovaskulární ošetření 151 neprasklých mozkových AN. Charakteristika pacientů, AN, komplikace léčby, klinické a grafické výsledky byly zhodnoceny z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Endovaskulární léčba byla úspěšná u 145 (96%) AN. Jedno AN prasklo během výkonu s fatálním výsledkem. Bylo pozorováno 10 trombembolických komplikací, 1 pacient zůstal lehce invalidizován. Kombinovaná morbidita/mortalita 6 měsíců po léčbě činila 1,5% (95% interval spolehlivosti: 0,07 - 5,7%). Na základě modelu postaveného na těchto výsledcích lze léčbu s nízkým rizikem komplikací nabídnout většině pacientů s neprasklým mozkovým AN. Závěr: Endovaskulární léčba neprasklých mozkových AN nese nízké riziko komplikací. S vyjímkou náhodného nálezu AN menšího nežli 7 mm v přední cirkulaci u pacienta...
|
|
|
Využití end-to-side techniky při řešení složitých poranění pažní pleteně
Šámal, Filip ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Základní technikou v chirurgii periferních nervů zůstává mikrochirurgická sutura přerušeného nervu s vyloučením napětí a to buď přímá, nebo s využitím nervových štěpů. V současné době využíváme především autologních štěpů připravených z kožních sensitivních nervů, zejména n. suralis. Tato technika, pokud je provedena správně, poskytuje nejlepší konečné výsledky. V některých situacích nelze tuto metodu k obnovení funkce postižených nervů využít a je nutné zvolit jiný způsob rekonstrukce periferního nervu. "End-to-side" anastomóza je jedním z možných řešení této situace. Tato technika má ve srovnání s klasickou neurotizací "end-to-end" některé výhody. Při "end-to-side" anastomóze odpadá nutnost obětovat funkci dárcovského nervu. Podstatou "end-to-side" techniky není vrůstání axonálních kuželů z distálního pahýlu přerušeného dárce do nervu příjemce, ale tvorba kolaterál z intaktního nervu v místě Ranviérova zářezu. Zdrojem faktorů, které stimulují tvorbu kolaterál, je pahýl postiženého nervu. Významnou roli v tomto procesu hrají Schwanovy buňky, které produkují celou řadu stimulačních faktorů (Son a Thompson 1995, Matsumoto a spol. 1999). Na základě dobrých výsledků, kterých bylo dosaženo v experimentu i v klinické praxi, lze "end-to-side" techniku za určitých jasně definovaných podmínek doporučit jako vhodnou...
|
|
|
Dekompresivní kraniotomie u kraniocerebrálních poranění - hodnocení přežití a jeho kvality po jednom roce od úrazu
Navrátil, Luděk ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
SOUHRN Analyzovali jsme soubor 110 pacientů, kteří byli v pětiletém období (1999-2003) léčeni dekompresivní kraniotomií pro kraniocerebrální trauma. Hodnotili jsme význam jednotlivých faktorů na prognózu pacientů po jednom roce od úrazu. Mezi sledované faktory jsme zařadili věk, klinický stav a jeho horšení po přijetí, přidružená poranění, grafický nález, časový interval od úrazu do operace, operační nález, nitrolebeční tlak a pooperační komplikace. Kromě vlivu jednotlivých faktorů na prognózu nemocných jsme hledali i korelace jednotlivých sledovaných parametrů mezi sebou navzájem. Výsledky: Zjistili jsme, že věk je nezávislý a vysoce významný faktor, který zhoršuje prognózu pacientů, kteří byli léčeni dekompresivní kraniotomií, v našem souboru na hladině významnosti p < 0,0001. Při hodnocení stavu vědomí při přijetí (GCS) jsme významnou korelaci s prognózou nemocných (GOS) zjistili ve skupině pacientů, kteří při přijetí nebyli farmakologicky tlumeni (na hladině významnosti p = 0,0141). U 18 ze 110 pacientů došlo po přijetí ke zhoršení stavu vědomí, což vedlo k indikaci dekompresivní kraniotomie. Nezjistili jsme, že by zhoršení (pokles) GCS měl vliv na prognózu nemocných. Při současném hodnocení šíře a reaktivity zornic jsme v celém souboru (n=110) zjistili vysokou korelaci k prognóze nemocných (GOS) a to...
|
|
| |
|
|
Vliv zevních stimulů (CO2, alkohol, coffein) na průtok krve mozkem a na mozkovou autoregulační schopnost
Bláha, Martin ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Kalvach, Pavel (oponent)
1.Alkoholová intoxikace zvyšuje průtok krve mozkem o 8 až 24 procent 2.Alkohol neovlivňuje dynamickou autoregulační odpověď mozkové cirkulace 3.Kofein v dávce 300 mg per os snižuje průtok krve mozkem o 20 %. 4. S vyloučením vlivu CO2 snižuje kofein v dávce 300 mg per os průtok krve mozkem o 10 až 20 %. 5.Kofein snižuje CBF i při těžké, arteficielně navozené vazodilataci mozkového řečiště (při hyperkapnii kofein snižuje CBF o 11 až 12 %) 6. Při hypokapnii kofein nesnižuje CBF 7.Výsledky testu vasomotorické reaktivity nejsou ovlivněny případným příjmem kofeinu před testem 8.Hladina kysličníku uhličitého (CO2) v krvi je silným regulátorem tonu mozkových cév a tím i CBF 9.Vasomotorická reaktivita u zdravých jedinců je 86.5 ± 19.1 a CO2 reaktivita je 3.0 ± 0.6 %/mmHg 10. Hyperkapnie téměř kompletně vyřazuje mozkovou autoregulaci (autoregulační index se při hyperkapnii sníží z 4 ± 0.8 na 0.9 ± 0.9) 11. Při vzestupu etCO2 o 1mmHg dojde k poklesu ARI o 8.24% 12. Po kraniotraumatu dochází k výraznému zhoršení mozkové autoregulace 13. Metoda měření dynamické autoregulační odpovědi pomocí cyklických změn tlaku je výsledky srovnatelná s klasickou metodou a je méně zatěžující pro pacienty 14. Mozková autoregulace je asymetrická - působí efektivněji proti vzestupu systémového krevního tlaku než proti hypoperfuzi 15....
|
host ::
RSS.