|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava vlastnických vztahů v Československu v letech 1945 - 1989
Hrabcová, Alena ; Kuklík, Jan (oponent) ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce)
109 6 ZÁVĚR Po mnichovské dohodě v září 1938 a obsazení zbytku českých zemí a následného vzniku Protektorátu a Slovenského štátu v březnu 1939 došlo k rozpadu samostatného československého státu. Současně se začaly formovat doma i v zahraničí síly, jejichž hlavním cílem byla obnova předmnichovské ČSR. Konkurence několika právních řádů na našem území (jednalo se o právní předpisy německé, protektorátní, slovenského státu a československé, včetně exilových) byla vyřešena ve prospěch koncepce kontinuity československého právního řádu s právním řádem předmnichovským. Prezident Beneš i exilová vláda však považovali za nutné nejen navázat na předmnichovský právní řád, ale zejména se také vypořádat s křivdami, které byly v průběhu "doby nesvobody" na obyvatelstvu Československa napáchány. Pro oblast vlastnických a jiných majetkoprávních vztahů to mimo jiné znamenalo vypořádat se s otázkou (ne)platnosti některých majetkoprávních úkonů a jiných zásahů do majetkových práv v době nesvobody. Tento obtížný úkol, ale i další související problémy se snažily vyřešit dekrety prezidenta republiky vydávané na území Československa. Dekrety postupně komplexně upravily všechny oblasti poválečného života, z nichž zejména konfiskační a znárodňovací dekrety měly reagovat právě na rozsáhlou germanizaci a arizaci majetku v době války...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945-1948 - činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Filarová, Petra ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Závěr I po více než šedesáti letech od konce druhé světové války jsou důsledky dekretální normotvorby v Československu nejen předmětem diskuzí historiků, ale v důsledku restitučních opatření a nároků se staly problematikou současného platného práva a také politiky. Největší spory o platnost se týkají hlavně těch dekretů, které zasáhly do vlastnických vztahů.K zániku vlastnických práv určitých osob a ke vzniku vlastnického práva jiného subjektu došlo například na základě dekretu č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dekretu č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.Proměny vlastnických vztahů se uskutečnily také dekrety č. 100-103/1945 Sb., na jejichž základě byla provedena první etapa znárodnění.Nutno zde podotknout, že tyto akty byly vydány formou právního předpisu s mocí zákona. Všechny výše zmiňované dekrety podléhaly dodatečnému schválení, ratihabici, která byla provedena zákonem 57/1946 Sb.Jejím uskutečněním bylo stanoveno, že všechny dekrety je třeba považovat za zákon a ústavní dekrety za ústavní zákon.Dekrety tak tvoří nedílnou součást českého právního řádu a v české právní soustavě zaujímají stejné místo jako předválečné ale i poválečné právní předpisy. Z výše...
|
|
|
Příspěvek k problematice nástupnictví na anglickém trůnu po Jindřichovi VIII. Tudorovi
Chlubna, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Anglický král Jindřich VIII. se zapsal do historie, tedy hlavně do historického povědomí laické veřejnosti především svým rodinným životem, rekordními šesti sňatky, rozvodem prvního z nich, popravu dvou ze svých manželek a odlukou anglické církve od Říma. Cílem této práce bylo, obrazně řečeno, dostat se pod povrch zjednodušujících nánosů a interpretací vlády Jindřicha VIII, analyzovat, jakými prostředky jak v domácí, tak v zahraniční politice se Jindřich VIII. snažil řešit otázku nástupnictví po své vlastní osobě na anglickém trůnu a upevnění postavení svého rodu. Jindřich VIII. se po většinu doby své vlády nacházel z hlediska zabezpečení dynastie Tudorů na anglickém trůnu ve velmi obtížném, nejistém postavení. To bylo také jednou z příčin, proč se Jindřich v touze po synovi rozhodl rozvést se svou manželkou, což mělo ve složité době italských válek mimořádný diplomatický a mezinárodní rozměr. Celá situace vyústila v právní a nakonec i náboženské odtržení anglické církve od Říma. Sňatková diplomacie a likvidace případných domácích konkurentů byly obvyklé nástroje upevnění vlastní dynastie na trůnu jak v Anglii, tak v ostatních evropských zemích. Jindřich VIII. však přišel v období rozvodové krize se zcela novým prostředkem v určování své dynastické politiky. Jeho "první ministr" Thomas Cromwell aktivně...
|
host ::
RSS.