|
|
Právní úprava vlastnických vztahů v Československu v letech 1945 - 1989
Hrabcová, Alena ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
109 6 ZÁVĚR Po mnichovské dohodě v září 1938 a obsazení zbytku českých zemí a následného vzniku Protektorátu a Slovenského štátu v březnu 1939 došlo k rozpadu samostatného československého státu. Současně se začaly formovat doma i v zahraničí síly, jejichž hlavním cílem byla obnova předmnichovské ČSR. Konkurence několika právních řádů na našem území (jednalo se o právní předpisy německé, protektorátní, slovenského státu a československé, včetně exilových) byla vyřešena ve prospěch koncepce kontinuity československého právního řádu s právním řádem předmnichovským. Prezident Beneš i exilová vláda však považovali za nutné nejen navázat na předmnichovský právní řád, ale zejména se také vypořádat s křivdami, které byly v průběhu "doby nesvobody" na obyvatelstvu Československa napáchány. Pro oblast vlastnických a jiných majetkoprávních vztahů to mimo jiné znamenalo vypořádat se s otázkou (ne)platnosti některých majetkoprávních úkonů a jiných zásahů do majetkových práv v době nesvobody. Tento obtížný úkol, ale i další související problémy se snažily vyřešit dekrety prezidenta republiky vydávané na území Československa. Dekrety postupně komplexně upravily všechny oblasti poválečného života, z nichž zejména konfiskační a znárodňovací dekrety měly reagovat právě na rozsáhlou germanizaci a arizaci majetku v době války...
|
|
|
Právní úprava vlastnických vztahů v Československu v letech 1945 - 1989
Hrabcová, Alena ; Kuklík, Jan (oponent) ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce)
109 6 ZÁVĚR Po mnichovské dohodě v září 1938 a obsazení zbytku českých zemí a následného vzniku Protektorátu a Slovenského štátu v březnu 1939 došlo k rozpadu samostatného československého státu. Současně se začaly formovat doma i v zahraničí síly, jejichž hlavním cílem byla obnova předmnichovské ČSR. Konkurence několika právních řádů na našem území (jednalo se o právní předpisy německé, protektorátní, slovenského státu a československé, včetně exilových) byla vyřešena ve prospěch koncepce kontinuity československého právního řádu s právním řádem předmnichovským. Prezident Beneš i exilová vláda však považovali za nutné nejen navázat na předmnichovský právní řád, ale zejména se také vypořádat s křivdami, které byly v průběhu "doby nesvobody" na obyvatelstvu Československa napáchány. Pro oblast vlastnických a jiných majetkoprávních vztahů to mimo jiné znamenalo vypořádat se s otázkou (ne)platnosti některých majetkoprávních úkonů a jiných zásahů do majetkových práv v době nesvobody. Tento obtížný úkol, ale i další související problémy se snažily vyřešit dekrety prezidenta republiky vydávané na území Československa. Dekrety postupně komplexně upravily všechny oblasti poválečného života, z nichž zejména konfiskační a znárodňovací dekrety měly reagovat právě na rozsáhlou germanizaci a arizaci majetku v době války...
|
host ::
RSS.