|
|
Hodnocení efektu pH na rozpustnost a srážení bílkovin z mouky konopí setého (Cannabis sativa L.)
JAROŠOVÁ, Markéta
V této diplomové práci byl zkoumán vliv pH na rozpustnost a srážení proteinů z mouky konopí setého (Cannabis sativa L.). Zkoumané rozmezí pH bylo od 3 do 11. Jako materiál byly vybrány jednodomé odrůdy konopí USO 31 a Fedora 17. Po extrakci proteinů byl laboratorními technikami stanoven obsah dusíkatých látek, který byl nejvyšší při pH 11. Analýzou SDS-PAGE byla detekována proteinová spektra, kde především v zásaditém prostředí převažovala globulinová frakce nad albuminovou. Dalším krokem bylo isoelektrické srážení extrahovaných proteinů u variant s vysokým zastoupením dusíkatých látek. Obsah dusíkatých látek u získaného proteinového izolátu se pohyboval od 56,3 do 92,9 %. Z výsledků práce vyplývá, že nejvíce proteinů obsahovala odrůda Fedora 17, extrahovaná při zásaditém pH 11 a isoelektricky srážená na hodnotu pH 5 a 6.
|
|
|
Srovnání právní úpravy nemocenského pojištění v České republice a Spolkové republice Německo
Jarošová, Markéta ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na právní úpravu nemocenského pojištění. Rigorózní práce je rozdělena do devíti kapitol. Klíčové jsou kapitoly čtvrtá až sedmá, které se zabývají platnou právní úpravou nemocenského pojištění v České republice, a devátá kapitola, která je věnována právní úpravě nemocenského pojištění ve Spolkové republice Německo. Cílem je vyobrazit právní úpravu nemocenského pojištění v České republice a rozebrat základní instituty nemocenského pojištění dle právní úpravy ve Spolkové republice a obě tyto právní úpravy porovnat. Pojednání je doplněno o historii sociálního zabezpečení a obzvlášť nemocenského pojištění, kapitolu věnovanou právní úpravě platné do konce roku 2008 a kapitole věnující se právní úpravě nemocenského pojištění na úrovni předpisů EU. Srovnáním právních úprav obou států jsem došla k závěru, že obě právní úpravy jsou vzhledem k blízkému historickému vývoji a společenskému zřízení velmi podobné a obsahují obdobné instituty. Hlavními zdroji informací byly odborné publikace a komentáře, články publikované v odborných časopisech a webové stránky.
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
|
Středověká architektura medikantských řeholí ve Slezsku
Jarošová, Markéta ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
1 Abstrakt Předmětem disertační práce je středověká architektura mendikantských řeholí ve Slezsku, která je soustředěna na klášterní kostely minoritů, klarisek, dominikánů a dominikánek. Zvolenému tématu nebyla doposud v odborné literatuře věnována patřičná pozornost, ať už ze strany polského, německého nebo českého dějepisu umění. Mendikantským řeholím ve Slezsku se věnují především historikové, kteří zkoumají středověké dějiny těchto řádů a především formování a vývoj řádových provincií. Těžištěm výzkumu této práce jsou dochované stavby mendikantských řeholí budované v časovém rozmezí od 13. do 14. století. Každá jednotlivá stavba je představena monograficky ve formě rozšířeného katalogového hesla. Katalog středověkých staveb mendikantských řeholí je stěžejním bodem disertační práce. V tomto soupisu jsou jednotlivé stavby rozčleněny podle řádové příslušnosti. Nejprve je zmíněna historie jednotlivého středověkého města a dějiny konkrétního klášterního komplexu. Pozornost je dále zaměřena na situování mendikantských staveb v rámci středověkého urbanismu města. Následuje formální analýza objektu s vytyčením zásadních stavebních etap, přičemž pozornost je věnována především středověké fázi výstavby. Součástí hesla je zhodnocení kulturně-historického významu konkrétní stavby. O rozsahu katalogových hesel...
|
|
|
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem
Čermáková, Lucie ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými Lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem Mimopražské zámecké stavby vlastněné panovníkem v polovině 16. století poskytovaly zázemí při lovu, oblíbené činnosti Ferdinanda I. Stavby se dostaly do majetku panovníka ve 40. letech 16. století, právě v době, kdy bylo zapotřebí je z různých důvodů adaptovat na pohodlná venkovská sídla. Přestavby hradů na renesanční zámky, s důrazem na podobu zámeckých nádvoří a jejich arkádových chodeb jsou hlavním předmětem zájmu v této práci. Typy arkád jsou zkoumané na třech vybraných stavbách, zámku v Brandýse nad Labem, Kostelci nad Černými Lesy a Poděbradech. Pro přiblížení využívaného renesančního tvarosloví na arkádových chodbách je poukázáno i na šlechtická sídla, v jejichž nádvořích se taktéž objevuje tento typicky renesanční prvek polootevřených arkádových chodeb. Práce se pokusí konkrétněji přiblížit analogie k vybraným stavbám v Čechách i v zahraničí. Připomenuty jsou i příklady v traktátech a inspirace pro určité typy arkád od antiky až po renesanční období.
|
|
|
Řízení církevní mateřské školy
Jarošová, Markéta ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku řízení církevní mateřské školy. Zabývá se specifiky řízení církevní MŠ a rozdíly vzhledem k obecní mateřské škole. Cílem práce bylo porovnání dílčích oblastí řízení CMŠ a obecní MŠ a na základě toho zjištění, zda jsou v řízení církevní MŠ a obecní MŠ rozdíly. Zjevné rozdíly byly odhaleny v oblasti práva a legislativy, další vyplynuly na základě zpracování dotazníkového šetření a rozhovorů. Tyto rozdíly už nejsou tak významné, místy mohou působit subjektivně. Práce by mohla rozšířit povědomí odborné veřejnosti a také usnadnit orientaci ředitelům církevních MŠ, zejména těm začínajícím. Legislativa nahlíží na církevní školy podobně jako na soukromé školy, je to však samostatná kategorie. V praktické části byl za metodu výzkumu zvolen dotazník doplněný o řízený rozhovor. Předmětem výzkumu je zaměření na rozdíly v oblastech řízení církevní MŠ a obecní MŠ, jako je přijímání dětí, komunikace s veřejností, hospodaření atp. Dalším bodem je pohled vedoucích pracovníků na církevní mateřské školy. Vzhledem k tomu, že jde o rozdíly zejména legislativní, jedná se spíše o doplnění teoretické části, kde už byly rozdíly a specifika poodhaleny.
|
|
|
Středověká architektura medikantských řeholí ve Slezsku
Jarošová, Markéta ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
1 Abstrakt Předmětem disertační práce je středověká architektura mendikantských řeholí ve Slezsku, která je soustředěna na klášterní kostely minoritů, klarisek, dominikánů a dominikánek. Zvolenému tématu nebyla doposud v odborné literatuře věnována patřičná pozornost, ať už ze strany polského, německého nebo českého dějepisu umění. Mendikantským řeholím ve Slezsku se věnují především historikové, kteří zkoumají středověké dějiny těchto řádů a především formování a vývoj řádových provincií. Těžištěm výzkumu této práce jsou dochované stavby mendikantských řeholí budované v časovém rozmezí od 13. do 14. století. Každá jednotlivá stavba je představena monograficky ve formě rozšířeného katalogového hesla. Katalog středověkých staveb mendikantských řeholí je stěžejním bodem disertační práce. V tomto soupisu jsou jednotlivé stavby rozčleněny podle řádové příslušnosti. Nejprve je zmíněna historie jednotlivého středověkého města a dějiny konkrétního klášterního komplexu. Pozornost je dále zaměřena na situování mendikantských staveb v rámci středověkého urbanismu města. Následuje formální analýza objektu s vytyčením zásadních stavebních etap, přičemž pozornost je věnována především středověké fázi výstavby. Součástí hesla je zhodnocení kulturně-historického významu konkrétní stavby. O rozsahu katalogových hesel...
|
|
|
Expresní analýzy u pacientů s myelodysplastickým syndrome
Vašíková, Alžběta ; Votavová, Hana (vedoucí práce) ; Neuwirtová, Radana (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
SOUHRN Myelodysplastický syndrom (MDS) je klonální onemocnění postihující vývoj a diferenciaci kmenové krvetvorné buňky. MDS je charakterizován neefektivní hematopoézou, která se projevuje periferní cytopenií v jedné či několika vývojových řadách, a zvýšeným rizikem transformace v akutní myeloidní leukemii (AML). Toto onemocnění postihuje zejména starší populaci, a to s incidencí až 50/100000 obyvatel. MDS je značně heterogenní onemocnění, což podtrhuje i skutečnost, že se setkáváme jak s idiopatickými formami, tak i s případy sekundárních MDS, které vznikají jako následek léčby alkylačními preparáty či po expozici radioaktivnímu záření. V předkládané práci jsme se zaměřili na stanovení diferenciální genové exprese u pacientů s MDS v porovnání s kontrolními jedinci s použitím různých čipových formátů. Pomocí nylonových membrán jsme u pacientů s MDS detekovali 4 geny (ERCC1, FLT1, NME4, PCNA), jejichž exprese narůstala společně s rozvojem onemocnění, resp. dosahovala nejvyšších hodnot u pokročilých subtypů MDS. Jejich výrazná up-regulace byla potvrzena i u pacientů s diagnózou de novo AML. Porovnáním expresních profilů časných a pokročilých forem MDS definovaných pomocí mikročipů firmy Agilent jsme získali soubor odlišně exprimovaných genů, u nichž předpokládáme, že se podílejí na rozvoji onemocnění. Změny...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.