|
|
Výuka českého jazyka na 2. stupni u žáků se sluchovým postižením
Rokosová, Lucie ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou výuky českého jazyka u žáků se sluchovým postižením na 2. stupni základní školy. Na začátku je obecně popsána problematika sluchového postižení, možnosti komunikace osob se sluchovým postižením a základní informace o vzdělávání žáků se sluchovým postižením. Následující část je zaměřena na výuku českého jazyka u žáků se sluchovým postižením, obsahující přehled dostupných materiálů na výuku českého jazyka, popisuje rozdíly ve výuce žáků, kteří preferující ke komunikaci mluvenou češtinu a žáků preferujících český znakový jazyk, a charakterizuje jazykové kompetence těchto žáků v psané formě českého jazyka. Cílem práce je upozornit na malý počet plošných výzkumných šetření zaměřených na kompetence žáků se sluchovým postižením v českém jazyce, poukázat na současný nedostatek vhodných výukových materiálů pro žáky se sluchovým postižením preferujících v komunikaci mluvenou češtinu a na základě získaných poznatků vytvořit pro tyto žáky pracovní list na vybraný gramatický jev - podmět a přísudek.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice sluchového postižení
Jurčiková, Nikola ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá informovaností široké veřejnosti o problematice sluchového postižení. Teoretická část práce uvádí klasifikaci sluchových vad, popisuje skupiny osob se sluchovým postižením, způsoby komunikace a postoje a předsudky společnosti k těmto osobám. Práce uvádí, jak se vztahy společnosti k lidem s vadami sluchu měnily a také co je příčinou vzniku předsudků a stereotypů. Dále je zde představena celá řada možností získávání informací o dané problematice a je věnována pozornost také možnostem výuky znakového jazyka. Praktická část práce zjišťuje, jaká je úroveň informovanosti veřejnosti o problematice sluchového postižení, zda je veřejnost s touto úrovní spokojená a jestli má zájem o získání více informací konkrétně formou osvětové akce ve svém blízkém okolí či krátkého informativního videa se základními informacemi. KLÍČOVÁ SLOVA: informovanost veřejnosti, sluchové postižení, předsudky, osvěta.
|
|
|
Divadelní tvorba lidí s mentálním postižením
Denková, Magdaléna ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá divadelní tvorbou mentálně postižených herců. Jejím cílem je prozkoumat a popsat proces tvorby divadelního představení v zájmovém útvaru a zhodnotit na pozadí teoretických poznatků přínos dramatické tvorby pro osobnostní a sociální rozvoj zúčastněných osob s mentálním postižením. Práce nejprve připomíná specifika a klasifikaci mentální retardace a seznamuje s expresivními terapeutickými přístupy ve speciální pedagogice. Velká pozornost je věnována terapiím pracujícím s principy dramatu, dramaterapii a zvláště teatroterapii, která akcentuje výsledek tvůrčího procesu - divadelní představení. Divadelní tvorba v rámci těchto expresivních terapií čerpá z dramatické výchovy, proto jsou představeny také její základní principy a metody. Pomocí nástrojů kvalitativního výzkumu - pozorování a rozhovorů s účastníky tvůrčího procesu - je nahlížen proces tvorby divadelního představení od zkoušek po premiéru. Výzkum byl realizován v pražské organizaci zabývající se volnočasovými aktivitami pro mentálně postižené. Nasbíraná data z pozorování zkoušek i výsledného představení a z rozhovorů s herci, lektory i diváky jsou interpretována na základě odborné literatury z psychopedie, z oblasti terapií ve speciální pedagogice a z dramatické výchovy. Práce se pak pokouší o jisté zobecnění poznatků v oblasti...
|
|
|
Zhodnocení výskytu SPU ve školách vyučujících metodou sfumato - splývavé čtení.
Čadková Oriničová, Iveta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Teoretická část bakalářské práce obsahuje poznatky získané analyzováním dostupné odborné literatury týkající se historie, jednotlivých druhů a diagnostiky specifických poruch učení, metod nácviku počátečního čtení a psaní a vlivu specifických poruch učení na osobnost dítěte. Praktickou část práce tvoří kvantitativní výzkum realizovaný pomocí dotazníkového šetření pro pracovníky základních škol, ve kterých byla aplikována metoda Sfumato - Splývavé čtení (dále jen Sfumato). Cílem práce je zhodnotit výskyt specifických poruch učení - dyslexie u dětí od první do čtvrté třídy na základní škole, u kterých byla pro výuku prvopočátečního čtení zvolena metoda Sfumato. V rámci krajů České republiky je nejvyšší výskyt dyslexie 11,9 % v Moravskoslezském kraji, oproti tomu Praha vykazuje nejnižší výskyt a to 3,4 %. Nejnižší výskyt dyslexie byl shledán u žáků v prvních ročnících, nejvyšší poté ve třetích ročnících. Napříč všemi ročníky byly nejčastěji diagnostikovány středně závažné poruchy učení (SPU 3). Z výzkumu vyplývá, že metoda Sfumato značně eliminuje výskyt závažných poruch učení a to na hodnotu 0,4 %. Celkový výskyt dyslexie při aplikaci metody Sfumato byl 6 %. V porovnání s analyticko-syntetickou metodou byly obě metody vzhledem k prevenci rozvoje dyslexie srovnatelné. V porovnání s metodou genetickou...
|
|
|
Organizace Tichý svět a její aktivity
Hájková, Martina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na činnost organizace Tichý svět, o. p. s., především na její působnost v oblasti pracovního uplatnění neslyšících. Největší pozornost je věnována poskytované službě sociální rehabilitace, a to jak v teoretické, tak v praktické rovině. Výzkumné šetření na základě analýzy dokumentace představuje vybrané charakteristiky klientů Tichého světa, v druhé části pak skrze případové studie přibližuje proces poskytování konkrétních typů služeb sociální rehabilitace a ukazuje na nich, jak činnost organizace ovlivňuje pracovní uplatnění neslyšících na trhu práce.
|
|
|
Kvalita života osob se sluchovým postižením v období adolescence
Hásová, Kateřina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Kvalita života osob se sluchovým postižením v období adolescence. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol - Jedinec se sluchovým postižením, Kvalita života a Vybrané vlivy působící na život osob se sluchovým postižením. V těchto kapitolách se věnujeme kategorizaci, klasifikaci, etiologii osob se sluchovým postižením, dále důsledky poruch vad a sluchu. V další části se zaměřujeme na historický pohled na kvalitu života osob se sluchovým postižením, její vymezení či měření kvality života. V poslední části teorie si vybíráme jednotlivé vlivy, které působí na život sluchově postižených - komunikaci, výchovu a vzdělání, kulturu, sport, volný čas. Praktická část práce je zaměřena na analýzu a vyhodnocení dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 41 respondentů se sluchovým postižením ve věku 16 - 21 let. Dotazníkové šetření je zaměřeno na postoje adolescentů se sluchovým postižením ke kvalitě života - konkrétně na vzdělání, volnočasové aktivity, setkávání se s intaktní populací a podnikání společných aktivit - včetně preferované formy komunikace s intaktním okolím či současnou spokojenost ve svém životě. Závěrečná pasáž praktické části hodnotí výsledky výzkumného šetření. Klíčová slova: Kvalita života...
|
|
|
Rozvoj komunikace u žáků se sluchovým postižením v ZŠ praktické
Orlíková, Martina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Rozvoj komunikace u žáků se sluchovým postižením v ZŠ praktické pojednává o souvislostech mezi sluchovým postižením dítěte, včasnosti diagnostiky tohoto postižení, a celkovém rozvoji komunikace těchto dětí v prostředí rodinném a školním. První kapitola se zabývá rodinou, rodinou dítěte s postižením a také sociokulturně znevýhodněným prostředím. Druhá kapitola objasňuje pojmy jazyk a řeč, popisuje vývoj řeči, její jazykové roviny a možnosti alternativní či augmentativní komunikace. Ve třetí kapitole zabývající se sluchem jsou klasifikovány sluchové poruchy, je zde popsáno vyšetření sluchu u dětí, jaké existují systémy komunikace u sluchově postižených osob a jaké mohou využít kompenzační pomůcky. Čtvrtá kapitola se věnuje základní škole praktické, přípravné třídě a celkově popisuje vzdělávání romských dětí. Pátá kapitola, praktická část diplomové práce, popisuje celé výzkumné šetření. Cílem výzkumného projektu je analýza úrovně komunikace u žáků se sluchovým postižením v ZŠ praktické a v přípravné třídě této školy. K dosažení těchto cílů byly vybrány metody pozorování, rozhovor, analýza dokumentace, případové studie a testy. K dosažení cíle výzkumu, byly položeny výzkumné otázky. Výsledky ukázaly, že jako nejvíce zásadní moment je včasnost diagnostiky sluchového postižení a následná...
|
|
| |
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
| |
host ::
RSS.