|
|
Efektivita mentoringového programu pro zvýšení vztahových kompetencí u osob ve věku 12-26 let
Chovancová, Zuzana ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Formální mládežnický mentoring je forma práce s mladými lidmi, která se v současné době v sociálním systému využívá stále častěji. Důkazy potvrzující efektivitu mentoringu jsou však stále nedostačující, zahraniční studie si často vzájemně odporují. Neexistuje shoda v tom, na které oblasti má u mentees mentoring pozitivní dopad, ani které faktory jsou pro vytvoření důvěrného a bezpečného mentorského vztahu důležité. Diplomová práce si tedy klade za cíl nejprve podat obsáhlý přehled teoretických základů, na kterých mládežnický mentoring stojí, z jakých vývojových teorií čerpá, které faktory ovlivňují jeho efektivitu a ve kterých oblastech tedy můžeme pozorovat pozitivní posuny u mentees. Empirická část práce představuje výzkum provedený ve vrstevnickém mentoringovém programu Ve dvou se to lépe táhne organizace Lata - programy pro mládež a rodinu, z. ú.. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivitu tohoto programu na zkoumané vztahové kompetence 17 mentees, kterými byly zvoleny komunikace, vztah k druhému a vztah k sobě. Signifikantní efekt mentoringu na dané kompetence potvrzen nebyl, stejně tak jako nebyl potvrzen vliv pravidelných schůzek ani předpokládaný negativní vliv předčasného ukončení. I přesto bylo u většiny analýz dosaženo velké odhadované velikosti účinku, ze které ale kvůli malé velikosti...
|
|
|
Screening perinatálních psychických poruch
Horáková, Anna ; Šebela, Antonín (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Perinatální duševní poruchy jsou závažným stavem ohrožujícím matku, dítě i celou rodinu. Záchyt žen v riziku pomocí screeningových nástrojů může negativní důsledky vyvstávající z nezachycených, a tedy neléčených duševních onemocnění snížit. Edinburská škála poporodní deprese (EPDS) a Perinatální screeningová škála úzkosti (PASS) ukázaly v zahraničí opakovaně kvalitní psychometrické vlastnosti pro zachycení žen v riziku poporodní deprese (PPD) a perinatálních úzkostných poruch. Tyto škály jsme proto administrovali ženám na konci šestinedělí za účelem zhodnocení jejich diagnostické přesnosti a reliability a identifikace prahových hodnot. Obě škály měly vysokou reliabilitu; pro škálu EPDS dosahovalo Cronbachova α 0,863 a pro škálu PASS 0,942. Škála EPDS dosahovala nejvyšší hodnoty senzitivity (83 %) v záchytu PPD pro prahovou hodnotu ≥ 11. Škála PASS dosahovala nejlepší kombinace senzitivity (86 %) a specificity (72 %) v záchytu úzkostných poruch pro prahovou hodnotu ≥ 26. Obě škály ale měly krom relativně vysoké specificity a negativní prediktivní hodnoty i nízkou pozitivní prediktivní hodnotu (PPH; tj. pravděpodobnost, že osoba je opravdu nemocná při pozitivním screeningu). V rámci primárního screeningu lze nicméně nízké hodnoty PPH tolerovat. Škálu EPDS a škálu PASS tedy můžeme pro jejich relativní...
|
|
|
Příspěvek k validizaci nástroje Diagnostická baterie kognitivních procesů 2 na populaci žáků s ADHD ve věkové kategorii 15 - 18 let
Kavková, Adriana ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl ověřit využitelnost metody Diagnostická baterie kognitivních procesů 2 (CAS2) ve skupině dospívajících s ADHD. Baterie CAS2 je testem kognitivních schopností založeným na teorii PASS (Plánování, Pozornost, Simultánní a Následné procesy). Dřívější zahraniční studie poukazují na nižší výkony u dětí s ADHD ve škálách Plánování a Pozornosti, ale průměrný výkon ve škálách Simultánních a Následných procesů. Empirická část této práce se zaměřuje na českou populaci adolescentů s ADHD, což je věková skupina, jež byla ve výzkumech doposud opomíjena. Probandi, kteří splňovali kritéria ADHD (N = 30) byli hodnoceni pomocí CAS2 a jejich výsledné skóre bylo následně porovnáno s normou, tedy českým standardizačním vzorkem. Závěry výzkumu ukázaly, že klinická skupina podala významně nižší skóre na škálách Plánování a Pozornost, ale průměrné skóre na škálách Simultánních a Následných procesů. Následně byly analyzovány kognitivní profily probandů z klinické skupiny. Byl zjištěn významný rozdíl mezi škálami PASS v klinické skupině. Probandi podali podstatně nižší výkony ve škále Pozornosti oproti škálám ostatním. Tato zjištění korespondují s dříve publikovanými výzkumy, které naznačují, že CAS2, je citlivým nástrojem k identifikování obtíží v kognitivním zpracování, které se vyskytují u...
|
|
|
Syndrom ADHD u dětí a dospělých: možnosti diagnostiky a intervence
Baierová, Aneta ; Urban, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá poruchou ADHD z pohledu klinické praxe, popisuje symptomy a rozvoj této poruchy, možnosti diagnostiky a časté komorbidity, které následně ztěžují léčbu. V neposlední řadě se věnuje také kognitivním schopnostem a pozornosti u lidí s ADHD. Práce popisuje terapeutické a intervenční strategie, které lze využít ke zmírnění symptomů a zlepšení kognitivního výkonu u lidí s touto poruchou. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky o sydromu ADHD. Popisujeme zde jednotlivé symptomy s důrazem na pozornost a její vývoj, diagnostiku a komorbidity. Navazuje kapitola o specifických projevech ADHD u jedinců v různém věku a struktuře kognitivních schopností u lidí s poruchou ADHD. Samostatná kapitola se věnuje intervenčním postupům, které jsou v kontextu této poruchy využívány, od farmakoterapie přes psychoterapii, až k různým alternativním strategiím (relaxace, cvičení, potravinové doplňky, kompenzační pomůcky atd.). Ve výzkumné části se věnujeme účinnosti intervenčních postupů v různých věkových kategoriích. V části A jde konkrétně o využití ucpávek do uší, sloužících k eliminaci rušivých zvuků v okolí a zda tato intervence pomůže zlepšit kognitivní výkon u dětí s ADHD. Výzkumný soubor tvoří děti s diagnózou ADHD, jejich kognitivní schopnosti jsou měřeny pomocí testu CAS 2. Statistická...
|
|
|
Cognitive Literary Analysis of Neil Gaiman's Gothic Children's Novels
Mudrová, Kateřina ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivní literární analýzou tří děl gotické dětské literatury Neila Gaimana - Koralíny (2002), Wolves in the Walls1 (2003) a Knihy hřbitova (2008), přičemž obhajuje jejich pozitivní psychologické působení na vybrané oblasti psychosociálního vývoje v období školního věku. Mezi tyto oblasti patří rozvoj realistického sebepojetí, vývoj v sociální a emocionální oblasti, a celkové zlepšení kognitivních a metakognitivních schopností. Cílovou čtenářskou skupinu práce představuje věková skupina mezi šesti a dvanácti lety, z praktických důvodů omezená výhradně na neurokognitivně normativně fungující děti západního kulturního kontextu. Kognitivně literární přístup umožňuje nahlížet na text nikoli jako na prostředek jednosměrného předávání informací, ale jako na aktivní interakci mezi vnímavým čtenářem a textem konstruovaným tak, aby maximalizoval jeho zapojení, Tato skutečnost může naznačovat, že to není primárně epistemická hodnota textu, ale spíše specifický stupeň kognitivního vývoje čtenáře, který určuje způsob, kterým čtenář vnímá text, prohlubuje jeho porozumění fikcionality a pomáhá stimulovat jeho pozornost, představivost, paměť, či další aspekty kognitivní aktivity. Jako teoretický základ pro posouzení kognitivních dovedností implikovaného čtenáře bude práce vycházet ze...
|
|
|
Pojetí domova u dětí ve střídavé péči rodičů
Rausová, Magdaléna ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Tato práce je zaměřená na pojetí domova u dětí v režimu střídavé péče. Literárně přehledová část představuje koncept domova a jeho charakteristiky, dále popisuje střídavou péči a její dopad na psychiku dětí, a nakonec uvádí pojetí domova u dětí v porozvodovém uspořádání rodiny. Jak u dopadů střídavé péče, tak u dětského pojetí domova se ukazuje ústřední role rodičů a jejich vztahů s dětmi. Kvalitativní výzkum ve druhé části práce zjišťuje a následně popisuje, jak vnímají domov děti v režimu střídavé péče. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru doplněného o metodu FAST. Rozhovor byl proveden s devíti dětmi ve věku od 10 do 17 let. Výsledky byly zpracovány postupem integrativní fenomenologické analýzy. Z analýzy vyplývá šest nejdůležitějších charakteristik domova. Mezi tyto charakteristiky patří rodinné vztahy, fyzická a materiální podoba domova, pocit pohody a komfortu, cizota a pocit bezpečí. Výsledky dále ukazují, že rodinné vztahy hrají zásadní roli v pojetí domova u dětí a že sedm z devíti dětí se cítilo jako doma v domácnostech obou rodičů. Na rozdíl od předchozích výzkumů nebyly v souvislosti s domovem tematizovány přesuny mezi domácnostmi rodičů.
|
|
|
Sociomapování jako možný nástroj pro zjišťování sociálních vztahů v prostředí třídního kolektivu na 1. a 2. stupni základní školy
Frkalová, Nikola ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prostředím školní třídy z pohledu třídního klimatu. Školní třída představuje jedinečný sociální systém, v němž probíhá celá řada nejrůznějších sociálních interakcí. Dále se věnuje tomu, jaká je souvislost mezi třídním klimatem a žákovským well- beingem a v neposlední řadě se zaměřuje na význam komunikace, která je neodmyslitelnou součástí sociálních vztahů ve školním prostředí. Ve výzkumné části dochází k porovnání již zaběhnutých dotazníkových metod (SORAD, Klima školní třídy), které se využívají pro diagnostiku třídních kolektivů s metodou sociomapování. Výsledky ukazují, že tato metoda má ve školním prostředí své opodstatněné místo a má smysl ji využívat. Klíčová slova školní třída; prostředí; atmosféra; klima školní třídy; well-being žáků; komunikace; SORAD; sociomapování
|
|
|
Dynamic assessment of children at risk of developing dyslexia whose mother tongue differs from the language of school instructions
Straková, Lucia ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá dynamickou diagnostikou a jej využitím u rôznych klinických skupín, pričom je najväčší dôraz kladený na skupinu mladších školských detí, ktorých materinský jazyk je iný ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole, a zároveň sa u nich vyskytuje riziko dyslexie. Cieľom práce je popísať výhody a efektivitu využitia dynamickej diagnostiky u jedincov z cieľovej klinickej skupiny. V práci je popísaný kontrast medzi dynamickými a statickými metódami. Literárne prehľadová časť sa zameriava na definíciu dynamickej diagnostiky, teórie, z ktorých vychádza a jej využitie v klinických skupinách. Ďalej popisuje a definuje pojem dyslexie, rizika dyslexie a jeho možné príčiny. Posledná kapitola literárne prehľadovej časti sa zaoberá výhodami využitia dynamickej diagnostiky u detí s rizikom dyslexie s iným materinským jazykom ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole. V empirickej časti je predložený návrh výskumu, ktorý si kladie za cieľ určiť, ktorá diagnostika, statická alebo dynamická je presnejšia v predikcii rizika dyslexie u detí, ktorých materinský jazyk je iný ako jazyk, ktorým sa vyučuje na základnej škole a zároveň jazyk, v ktorom by bolo dieťa štandardne diagnostikované.
|
|
|
Vztah emoční inteligence a rodinného výchovného stylu
Vetýška, Jakub ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem emoční inteligence a rodinného výchovného stylu u jedinců ve věku 18-25 let. Literárně přehledová část se věnuje emoční inteligenci, výchově v rodině a dosavadním výzkumům zabývajících se vztahem emoční inteligence a dalších charakteristik. Výzkumná část si za hlavní cíl klade prozkoumat, zda souvisí výchovný styl ze strany rodičů (subjektivně hodnocený respondenty) s mírou emoční inteligence jejich potomků, popřípadě jakým způsobem spolu souvisí. Dalším cílem je porovnat výsledky emoční inteligence žen a mužů a zjistit, zda mezi pohlavími existuje statisticky významný rozdíl. Ke sběru dat byl použit Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině a Schutteové škála emoční inteligence. Výzkumný soubor tvoří 167 respondentů, jejichž věk se pohybuje v rozmezí od 18 do 25 let. Statistické testování prokázalo, že jedinci s kladným a extrémně kladným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty) dosahují statisticky významně vyšší míry emoční inteligence než jedinci se záporným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty). Dále nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v míře emoční inteligence mezi jedinci se slabým a silným výchovným řízením (subjektivní hodnocení respondenty). Statistické testování také prokázalo, že...
|
|
|
Formování identity v dospívání v kontextu užívání sociálních sítí
Schubertová, Karolína ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Popularita sociálních sítí a počet jejich uživatelů neustále stoupá, a to zejména mezi dospívajícími. Dnešní děti a dospívající často patří mezi ty, kteří si již ani nepamatují svět bez internetu a chytrých telefonů. Tato skutečnost významně zasahuje do jejich vývoje, zejména v období dospívání a adolescence. V období dospívání, zejména v rámci adolescence, je hlavním vývojovým úkolem dosažení identity. Tento proces probíhá prostřednictvím experimentů se sebeprezentací a získáváním zpětné vazby od okolí, stejně jako socializací s vrstevníky. Pro všechny tyto procesy je prostředí sociálních sítí velmi plodné. Cílem mé práce je proto najít odpověď na otázky týkající se role sociálních sítích v procesu tvorby identity. Pro dosažení cíle práce jsem si zvolila konceptualizaci identity a jejích statusů v pojetí Jamese Marcii, a chování na sociálních sítích zkoumala pomocí procesu sebe-prezentace a jejích souvislostí s dosaženými statusy identity. V literárně přehledové části se zaměřuji na komplexní pojem identity a jeho možné definice, a dále na klíčové vývojové úkoly se zaměřením na vývoj identity a její prediktory. Dále se zabývám sociálními sítěmi z hlediska jejich definice, aktuální oblíbenosti mezi dospívajícími a charakteristikami nejvyužívanějších sítí. Poslední kapitola je věnována tématu vztahu...
|
host ::
RSS.