|
|
Nausea and vomiting in pregnancy: An evolutionary perspective
Roberts, Kateřina ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Żelaźniewicz, Agnieszka (oponent) ; Šebela, Antonín (oponent)
Symptomy nevolnosti a zvracení pociťuje během těhotenství většina žen. Intenzita symptomů se pohybuje od mírných až po vážné, nicméně i mírné příznaky jsou spojeny s negativním vlivem na každodenní život žen. Etiologie těhotenských nevolností a zvracení však stále není zcela objasněna. První část této disertační práce stručně shrnuje, co je známo o prediktorech a možných mechanismech těhotenské nevolnosti, včetně hormonálních vlivů, faktorů souvisejících s těhotenstvím, s životním stylem, demografických a psychosociálních faktorů. Dále se tato část zaměřuje na těhotenské nevolnosti z evoluční perspektivy, která ve srovnání s obecně negativním pohledem, bere v úvahu, že těhotenská nevolnost může mít určité pozitivní vlivy na plod. Tato část představuje různé adaptivní hypotézy NVP, jako je hypotéza ochrany matky a plodu a hypotéza kompenzačního růstu placenty. Druhou část práce tvoří pět studií zaměřených na těhotenskou nevolnost a zvracení a související témata. První studie se zaměřila na vztah NVP a frekvence konzumace určitých typů potravin a také několika psychosociálních faktorů. Tato studie zjistila vztah mezi mírou symptomů NVP a konzumací mléčných výrobků, alkoholu a cereálií a vztah mezi NVP a stresem, úzkostí, únavou a vnímanou partnerskou podporou. Další tři studie se zaměřily na různé...
|
|
|
Vliv spánku na depresivní symptomy u žen v časném poporodním období
Sochůrková, Anna ; Šebela, Antonín (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem spánku a depresivní symptomatiky u žen po porodu. Literárně přehledová část začíná obecným přehledem o poporodní depresi a jejím rozlišením od ostatních poruch nálad po porodu, zaměřuje se na diagnostická kritéria, její léčbu a vliv na dítě. Následuje popis bio-psycho-sociálních změn u žen po porodu. Těžištěm práce je rozbor spánku a jeho narušení v poporodním období, který v práci zprvu popisuji obecně a poté detailněji ve spojitosti s regulacemi emocí a rozvojem poporodní deprese. Na konci práce se zaměřuji na intervence pro ženy po porodu, kde je zvláštní pozornost věnovaná světelné terapii. Ve výzkumné části je uveden realizovaný kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit účinnost filtračních brýlí (BLB) u žen po období šestinedělí na kvalitu spánku a depresivní symptomy. Do hlavního výzkumu bylo zapojeno 12 respondentek, které absolvovaly intervence po dobu 4 týdnů. Účinnost brýlí byla hodnocena na základě porovnání výsledků z dotazníků před a po intervenci. K hodnocení příznaků poporodní deprese byla použita Edinburská škála poporodní deprese (EPDS) a k měření kvality spánku Pittsburský index kvality spánku (PSQI). Ačkoli průběžná studie nepotvrdila významnost naší intervence, byl nalezen patrný statistický trend, a tedy předpokládáme statistickou...
|
|
|
Screening perinatálních psychických poruch
Horáková, Anna ; Šebela, Antonín (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Perinatální duševní poruchy jsou závažným stavem ohrožujícím matku, dítě i celou rodinu. Záchyt žen v riziku pomocí screeningových nástrojů může negativní důsledky vyvstávající z nezachycených, a tedy neléčených duševních onemocnění snížit. Edinburská škála poporodní deprese (EPDS) a Perinatální screeningová škála úzkosti (PASS) ukázaly v zahraničí opakovaně kvalitní psychometrické vlastnosti pro zachycení žen v riziku poporodní deprese (PPD) a perinatálních úzkostných poruch. Tyto škály jsme proto administrovali ženám na konci šestinedělí za účelem zhodnocení jejich diagnostické přesnosti a reliability a identifikace prahových hodnot. Obě škály měly vysokou reliabilitu; pro škálu EPDS dosahovalo Cronbachova α 0,863 a pro škálu PASS 0,942. Škála EPDS dosahovala nejvyšší hodnoty senzitivity (83 %) v záchytu PPD pro prahovou hodnotu ≥ 11. Škála PASS dosahovala nejlepší kombinace senzitivity (86 %) a specificity (72 %) v záchytu úzkostných poruch pro prahovou hodnotu ≥ 26. Obě škály ale měly krom relativně vysoké specificity a negativní prediktivní hodnoty i nízkou pozitivní prediktivní hodnotu (PPH; tj. pravděpodobnost, že osoba je opravdu nemocná při pozitivním screeningu). V rámci primárního screeningu lze nicméně nízké hodnoty PPH tolerovat. Škálu EPDS a škálu PASS tedy můžeme pro jejich relativní...
|
|
|
Spánkové koreláty časného rizika bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů.
Šebela, Antonín ; Goetz, Michal (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Úvod: Nálezy narušeného spánku a cirkadiánních rytmů byly opakovaně replikovány u dospělých i u dětí s bipolární poruchou (BP) a jsou proto považovány za jádrové příznaky BP. I přesto, že jsou narušená cirkadiánní rytmicita a spánek uváděny v různých heuristických modelech vývoje BP, nebyly zatím jako biomarkery v populaci v riziku dostatečně validovány. Proto jsme provedli: a) Explorativní studii spánku a cirkadiánního rytmu klid-aktivita u potomků BP rodičů; b) Navazující studii spánku a cirkadiánního rytmu u dětí a adolescentů BP rodičů, u kterých nebyla přítomná psychopatologie, s výjimkou deprese a úzkostných poruch. Metody: a) 14 dnů aktigrafického měření a subjektivní škály (dotazník dle Chervina, Dotazník ranních a večerních typů - verze pro děti, MEQ a spánková škála dotazníku General Behavior Inventory, GBISS) k testování chronotypu a kvality spánku, psychiatrické vyšetření k určení psychopatologie. b) Studie se stanovenými hypotézami dle výsledků studie a), užívající ≥ 14 dní aktigrafického měření s pokročilejšími technikami k určení chronotypu, sociálního jet lagu a spánkové makrostruktury, psychiatrické vyšetření a subjektivní psychometrické škály k určení plného psychopatologického profilu. Výsledky: a) Bylo zařazeno 42 potomků v riziku a 42 kontrol srovnatelných věkem a pohlavím. U...
|
host ::
RSS.