|
|
Objektivizace léčebných metod v oblasti hlubokého stabilizačního systému páteře
Malátová, Renata ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Pavlů, Dagmar (oponent) ; Marešová, Dana (oponent)
Pohyb je primárním projevem života, umožňuje člověku jeho bytí, a měl by proto být jeho základní, životně nezbytnou potřebou. Sehrává významnou roli v jednotlivých období lidské ontogeneze. Pohyb má zásadní vliv i na rozvoj dětské psychiky a to zejména v kojeneckém a batolecím období (do 15 měsíce věku dítěte), kdy je pohyb spontánní a odráží potřeby, temperament a intelekt dítěte. S přibývajícím věkem je přirozená potřeba pohybu ovlivňována okolním sociálním prostředím (Bursová, 2005). V současné době neustále klesají realizované pohybové aktivity jak u dětí, tak u dospělých. Tato skutečnost má za následek snížení aktuální úrovně zdatnosti. Následně se snižují předpoklady pro pracovní i volnočasové aktivity. S tímto faktem je spojen nárůst zdravotních rizik, zejména nadváhy a obezity u dětí a mládeže (Bunc, 2008). Poruchy pohybového aparátu jsou dnes jedním z nejčastějších chronických onemocnění dospělých. Příčiny vzniku onemocnění pohybového aparátu je nutno hledat již v dětství, kdy se vlivem nesprávného zatížení pohybového aparátu rozvíjí svalová nerovnováha, která způsobuje vadné držení těla. Jedná se o funkční poruchu pohybového systému projevující se změnami ve tvaru (reliéfu) těla, které lze, na rozdíl od skutečných deformit nebo ortopedických vad, volním úsilím odstranit (Kolář, 2001). Ze statistik...
|
|
|
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...
|
|
|
Funkce nadledvin u autoimunitního diabetes mellitus typu 1 mladých dospělých (young adults)
Šimůnková, Kateřina ; Vondra, Karel (vedoucí práce) ; Kršek, Michal (oponent) ; Marešová, Dana (oponent)
Úvod: Addisonova choroba autoimunitní etiologie se vyskytuje převážně jako součást autoimunitního polyglandulárního syndrom typu 2 (APS 2). V rámci APS 2 je zvláště obávaná kombinace DM1 a autoimunitní adrenalitidy. Prvním projevem hypokortikalismu u DM1 jsou opakované hypoglykémie a nižší spotřeba inzulínu. Pokladem subklinického hypokortikalismu mohou být také změny osy HPA dané aktivací imunitního systému v průběhu APS 2 a nebo změny ve vazebných bílkovinách pro kortizol. U autoimunitního diabetus mellitus se často zjišťují funkční adrenální poruchy bez projevů autoimunitní adrenalitidy. (...) Závěr: V dospělosti u pacientů s autoimunitními endokrinopatiemi dochází k pomalé progresi autoimuntní adrenalitidy a zřídka k plné destrukci nadledvin. Význam protilátek proti nadledvinám se stále studuje. Podle našich výsledků se zdá, že DM1 se začátkem kolem 30 5 roku má vyšší výskyt poruchy nadledvin. Diagnostika subklinické formy adrenální insuficience je obtížná a proto se hledají stále nové přístupy. Potvrdili jsme výhodu slinného kortizolu jak v průběhu testu, tak v denním profilu. Ukázali jsme tak, že porucha funkce nadledvin není dána změnou vazebných bílkovin pro kortizol u DM1. Nalezli jsme změnu v periferním metabolismu kortikoidů, která byla výraznější u nemocných s DM1 se sníženou odpovědí F v...
|
|
|
Mobilní telefon v životě dítěte
Marešová, Dana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma Mobilní telefon v životě dítěte popisuje fenomén mobilního telefonu a jeho pojetí ve vztahu dětem. První část se zaměřuje na psychologické, medicínské, ekonomické, vzdělávací aj. aspekty používání mobilního telefonu dětmi, a to z pozitivních i negativních pohledů. Stěžejní je zaměření na oblast školství a na školu jako instituci. Druhá část předkládá výsledky výzkumné sondy mapující vliv mobilních telefonů na životní styl dětí ve věku 11-15 let. V závěru práce jsou formulována doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Možnosti diagnostiky lymfedému po operaci zhoubného nádoru prsu
Halaška, Michael ; Marešová, Dana (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Lymfedém je závažnou pooperační komplikací u mnoha malignit. Jedná se o patologické nahromadění extracelulární tekutiny. Zvláště důležitá je u tohoto onemocnění časná diagnostika. V současné době existuje několik metod, které ale většinou měří jen celkový objem končetiny a ne objem ECT. Multifrekvenční bioelektircká impedanční analýza je metoda, která dokáže přesně detekovat změny v ECT. Cílem práce bylo ustanovit metodologii vyšetření u pacientek s rizikem lymfedému. Změřili jsme kontrolní skupinu 60 žen, 5 žen s rozvinutým lymfedémem a skupinu 37 pacientek podstupující operaci pro karcinom prsu pomocí MFBIA a pomocí měření obvodů končetiny před operací a v tříměsíčních intervalech po dobu 9 měsíců. Zaznamenali jsme charakteristiky týkající se pacientek, operace a nádoru. Pro MFBIA jsme stanovili několik extrapolací z 1, 5, 50, 100, 200 kHz abychom získali odpor při 0 frekvenci, následně jsme vyhodnotili poměr R0 nedominantní/dominantní končetina a R0 neoperovaná/operovaná končetina, pomocí Personova korelačního koeficientu jsme porovnali výsledky z MFBIA a měření obvodů končetiny. Extrapolace s nejnižší S.D. byla z 5, 50, 100 kHz. Ve skupině s lymfedémem měla vyšší senzitivitu metoda MFBIA ve srovnání s měření obvodů končetin. Signifikantně významnější korelaci jsme našli pro měření obvodů končetiny s...
|
|
|
Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století
MAREŠOVÁ, Dana
Diplomová práce ,,Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století" představuje na základě rozboru korespondence a některých dochovaných ego-dokumentů životní osudy Johanny Barbory Englové (18101874) rozené Zimmerové, která byla matkou mladočeského politika Emanuela Engla (18441907), a jejím prostřednictvím i pražskou měšťanskou společnost 19. století. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Nejdříve nastiňuje život v habsburské monarchii v 19. století, poté se zaměřuje na pražské prostředí a měšťanskou společnost a její možnosti společenského života. Druhá kapitola se věnuje rodinnému životu Johanny Englové. Třetí kapitola je stěžejní, zabývá se společenskými kontakty, které Johanna Barbora během života získala a které jsou patrné z dochované korespondence. Celá práce je uzavřena kapitolou týkající se salonu, plesu a spolku v životě Johanny Englové. Pro doplnění je součástí práce také všestranný rozbor vybraných pramenů. Na příkladu původní i nové rodiny Johanny Barbory Englové se předkládaná práce pokusí reflektovat kontakty, vztahy, přátelství a zmapovat společenské prostředí. V neposlední řadě práce odráží společenský vzestup Johanny Barbory Englové a její začlenění do pražské měšťanské smetánky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí diplomové práce jsou také přílohy v podobě grafu, tabulky, rodokmenu a obrazové části.
|
|
|
Památník slečny Zimmerové z let 1818 - 1837
MAREŠOVÁ, Dana
Bakalářská práce "Památník slečny Zimmerové z let 1818 - 1837" má za cíl vytvořit kritickou edici, jež doprovází kodikologický a obsahový popis a celkový rozbor zkoumaného památníku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o vzniku, původu a charakteristice památníků, poté se zaměřuje na 19. století a přechází až do 20. století. Druhá kapitola se zabývá vzděláním dívek především z měšťanského prostředí, jejich možnostmi vzdělávat se a jejich údělu vdát se, závěrečná část kapitoly pojednává o jazykových a čtenářských zkušenostech žen. Třetí kapitola obsahuje kritickou edici, která je doplněna o vnější a vnitřní rozbor památníku slečny Zimmerové, na ně navazuje zpracování problematiky užitých jazyků, chyb v záznamech, básnických prostředků, tematického rozboru a rozboru výtvarného vyobrazení. Na základě analýzy zkoumaného památníku vznikla i další kapitola, jež se snaží ukázat prostředí, z kterého majitelka památníku pocházela, její rodinné zázemí a okruh přátel, a také ji postupně odhaluje jako ženu pocházející z měšťanských kruhů, která celý svůj život prožila v domácnosti majitele rodinného nakladatelství. Celou práci ukončuje závěr, v kterém byly shrnuty zjištěné poznatky rozboru specifického ženského památníku z první poloviny 19. století. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí bakalářské práce jsou také přílohy v podobě grafů, tabulek, ukázky písma v památníku a obrazové části, rodokmenu Jana Jakuba Ryby, jež ukazuje na příbuzenské vztahy s rodinou Zimmerových, jedna z příloh znázorňuje nakladatelskou činnost manžela slečny Zimmerové.
|
host ::
RSS.