|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o polytraumatizovaného pacienta po příjmu do traumacentra
Holanová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Polytrauma se vyznačuje současným poraněním více tělesných systémů, přičemž nejméně jedno z nich bezprostředně ovlivňuje raněného oslabením nebo selháním základních životních funkcí - dýchání, krevního oběhu a vědomí. Úrazy zůstávají, i přes veškerá preventivní opatření, nadále jednou z významných příčin úmrtí. Polytraumata jsou ve vyspělých zemích ve věkové skupině do 45 let vedoucí příčinou úmrtí. Léčba polytraumatu je kontinuální, dlouhodobý a složitý proces, který vyžaduje individuální přístup. Léčba začíná na místě úrazu, při transportu a pokračuje do okamžiku přijetí na urgentní příjem v traumacentru. Traumacentrum je schopno poskytnout komplexní léčebnou péči zahrnující ošetření stavů, které vyžadují multidisciplinární koordinovanou spolupráci. Diplomová práce se zabývá problematikou příjmu pacienta s polytraumatem do traumacentra. Cílem práce je seznámit čtenáře s celkovou problematikou polytraumatu, jaké jsou možné příčiny vzniku polytraumatu, nastínit algoritmus ošetření polytraumatu, jaká je role a specifika trauma týmu při příjmu pacienta. Praktická část diplomové práce se zabývá případovou studií pacienta s polytraumatem komplikovaným tukovou embolií. Cílem praktické části je nastínit celý proces od přijmu pacienta od role sestry, lékařů, použití přístrojových technik přes plnění...
|
|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
|
|
Kvalita života sester a administrativních pracovníků
Cvachoučková, Barbora ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Cílem práce je nastínit problematiku kvality života sester a administrativních pracovníků s ohledem na jejich vzdělání, praxi a zkušenosti. Tato práce by měla přinést základní informace o důvodech nedostatku sester v nemocnicích v souvislosti s kvalitou života a s spokojeností s dosahováním životních cílů. V teoretické části se zabývám pojmem kvalita života, metodami zjišťování kvality života a podrobnější analýzou některých oblastí života člověka. Nezbytnou součástí práce je charakteristika jednotlivých povoláních. Výzkumná část směřuje k cíli této práce, ověřením hypotéz za pomoci dotazníkového šetření v různých institucí v bankovním a v zdravotním oboru v České republice. Výzkumná práce ukázala vyšší míru frustrace u sester než u administrativních pracovníků ve všech zkoumaných položkách.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě
Tučková, Kateřina ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě. Teoretická část se zabývá problematikou plicní embolie z pohledu etiopatogeneze, diagnostiky, léčby, rizikových faktorů včetně hormonální léčby, kde je poukázáno na prokoagulační efekt hormonálních přípravků a na zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci u mladých žen. Podklady ke zpracování teoretické části bakalářské práce jsem čerpala z Národní lékařské knihovny, přes databáze PubMed, Embase (Ovid), Medvik, CINHAL a pomocí internetového vyhledavače na základě klíčových slov. Pro vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou případové studie u pacientky s plicní embolií po hormonální přípravě v rámci prvního cyklu asistované reprodukce metody in vitro fertilizace (IVF). K vypracování případové studie byla použita práce s dokumentací, metoda rozhovoru, pozorování a spolupráce s ošetřujícím personálem. Během tvorby byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Cílem bakalářské práce je komplexní zpracování kazuistiky včetně vytvoření plánu ošetřovatelské péče u této pacientky a zvýšit dostupnost informací o možných rizicích hormonální léčby laické veřejnosti. Výsledkem práce je prezentace ošetřovatelské péče u konkrétní pacientky, která probíhala v souladu s doporučenými...
|
|
|
Enterální výživa v podmínkách intenzivní péče - Zkušenosti sester
Nejdlová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Svou diplomovou práci jsem věnovala problematice enterální výživy v intenzivní péči, se zaměřením na sestry. Enterální výživa je velice aktuálním tématem nejen v oboru intenzivní péče, z tohoto důvodu bylo mým cílem zmapovat znalosti a zkušenosti sester v této důležité oblasti ošetřovatelství. Závěrečná práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části se zabývám nejnovějšími dostupnými poznatky v oblasti enterální výživy v oboru intenzivní péče v ČR. Tato kapitola obsahuje jednotlivé podkapitoly skládající se z definice, indikace, kontraindikace, rozdělení, techniky a komplikací enterální výživy. V druhé, praktické části využívám metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat, vztahujících se k enterální výživě a znalostem sester v této oblasti. Před započetím výzkumu jsem stanovila pět hypotéz, jež jsem všechny po statistickém zpracování dotazníků, které vyplňovaly již zmiňované sestry intenzivní či resuscitační péče, potvrdila. Součástí praktické části je i diskuze nad výsledky práce a celkové zhodnocení v podobě závěru. Klíčová slova: Enterální výživa, výživa, sipping, sonda, intenzivní péče, sestra, nemocný
|
|
|
Využití bazální stimulace na JIP
Hornychová, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma "Využití bazální stimulace na JIP" v teoretické části vysvětluje pojem bazální stimulace, krátce nastíní historii tohoto konceptu a popisuje jednotlivé prvky. Mezi prvky bazální stimulace patří somatická, vestibulární, optická, olfaktorická, auditivní, orální a taktilně - haptická stimulace. Práce také zdůrazňuje význam biografické anamnézy klienta. Výzkumná část práce zjišťuje úroveň znalostí o bazální stimulaci mezi zdravotními sestrami na JIP a její využívání na JIP ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Jako výzkumná metoda je použité dotazníkové šetření. Použitý dotazník sestavila autorka. Klíčová slova: bazální stimulace, masáž stimulující dýchání, masáž zklidňující dýchání, poloha hnízdo, poloha mumie, biografická anamnéza
|
|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
host ::
RSS.