|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
MOTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod: Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle: Cílem práce bylo analyzovat bariéry a motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Metody: Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem dvacet probandů (sedm mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali ataku pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s nimi byly vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří strach z budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
MOTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod: Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle: Cílem práce bylo analyzovat bariéry a motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Metody: Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem dvacet probandů (sedm mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali ataku pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s nimi byly vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří strach z budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby...
|
|
|
Návrat do života po operaci kolorektálního karcinomu
Slavíková, Svatava ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Srpová, Daniela (oponent)
Úvod do problematiky a význam tématu: Diplomová práce s názvem "Návrat do života po operaci kolorektálního karcinomu." se zabývá výzkumem návratu pacientů do společenského, rodinného a pracovního prostředí zhruba po 3 měsících po ukončení hospitalizace. Jedná se o různorodou skupinu informantů odlišného věku z hospitalizace nemocnice Kadaň s.r.o., gastroenterologické poradny Nemocnice Kadaň s.r.o. Cíl práce a výzkumné otázky: Cílem výzkumu je zjistit, zda informanti po třech měsících po operaci kolorektálního karcinomu jsou spokojeni se svým návratem do běžného života a eventuálně odhalit oblast, která by mohla v případě navrácení do běžného života způsobovat určité komplikace. Metodologie (metoda, výzkumný vzorek): Výzkum byl realizován za využití kvalitativní výzkumné strategie, metody dotazování a techniky individuálního hloubkového rozhovoru s informanty. Výzkumný vzorek představovalo 20 informantů ve fázi tři měsíce po operaci kolorektálního karcinomu. Data byla zpracována metodou zakotvené teorie. Výsledky: Kvalita života pacientů se stomií je značně individuální, kromě věku, sociální opory, či psychického stavu se na ní odráží například také finanční situace a možnost financovat dietu. Informovanost pacientů o jejich životě se stomií je většinou dobrá a dostačující, pacienti obvykle volí...
|
|
|
Motivace pacientů ke změně životního stylu po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče pro ataku pankreatitidy
Sukovičová, Markéta ; Srpová, Daniela (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
OTIVACE PACIENTŮ KE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU PO HOSPITALIZACI NA JEDNOTCE INTENZIVNÍ PÉČE PRO ATAKU PANKREATITIDY Úvod Diplomová práce se zabývá motivací pacientů ke změně životního stylu po prodělané atace pankreatitidy. Cíle Cílem práce analyzovat bariéry motivátory ke změně životního stylu u pacientů po prodělané atace pankreatitidy. Výzkumný soubor tohoto kvalitativního výzkumu tvořilo celkem probandů ( mužů a třináct žen) ve věku 45,15 ± 12,41 let. Analýza motivátorů ke změně životního stylu u probandů, kteří prodělali pankreatitidy a byli těsně před propuštěním do domácího ošetřování z jednotky intenzivní péče ve fakultní nemocnici v Praze, probíhala na základě polostrukturovaných rozhovorů, které s vedeny. Rozhovory byly se souhlasem pacienta nahrávány pro účely následné transkripce a analýzy. Výsledky: Mezi hlavní bariéry při změně životního stylu po atace pankreatitidy patří budoucnosti, pocit viny, svádění viny na druhé lidi, pocit selhání, samoty a odloučení, citová netečnost vůči blízkým lidem; velká pracovní vytíženost, neustálý spěch, nedostatek času na sebe i ostatní členy rodiny, strach z opětovného začlenění do společnosti; špatné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, závislost na alkoholu či drogách a ignorace léčby jako takové. Mezi hlavní motivátory při změně životního stylu po...
|
|
|
Prevence komplikací u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami
Trojáková, Miluše ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Srpová, Daniela (oponent)
Závěrečná práce se zabývá problematikou zajištění dýchacích cest orotracheální a tracheostomickou kanylou. Pacienti, u kterých jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci, mají dýchací cesty zajištěny převážně endotracheální nebo tracheostomickou kanylou. Tito pacienti jsou ohroženi velkým rizikem vzniku komplikací. Jednou z nejčastějších komplikací je ventilátorová pneumonie (ventilator-associated pneumonia, VAP). VAP představuje v současné době velký problém nejenom v České republice, ale také problém globální. Ve Spojených státech je považována VAP za druhou nejčastější nozokomiální infekci a je zodpovědná za 25 % infekcí, vyskytujících se na jednotkách intenzivní péče. Komplikace nejenom zhoršují zdravotní stav pacienta, prodlužují celkovou délku pobytu v nemocnici, ale pro některé představuje i přímé ohrožení života. Úmrtnost na VAP se pohybuje mezi 20-50 %. Kromě těchto aspektů, komplikace zvyšují ekonomické a léčebné náklady na poskytovanou péči. Cílem bakalářské práce je porovnání aktuálních vědeckých poznatků a doporučených postupů v péči o dýchací cesty, s reálně prováděnými činnostmi. Formou případových studií, tedy kvalitativním výzkumem, popisuji realizaci vysoce specifické ošetřovatelské činnosti, péči o dýchací cesty. Studie probíhaly na anesteziologicko - resuscitačním...
|
|
|
Problematika náročného odpojování dlouhodobě ventilodependentního dospělého pacienta
Hájková, Lenka ; Drábková, Jarmila (vedoucí práce) ; Srpová, Daniela (oponent)
v ČJ Hlavním důvodem zvolení tohoto tématu je neustále narůstající počet dlouhodobě ventilodependentních pacientů, kteří podstupují odpojování od ventilační podpory na jednotkách intenzivní péče. V kapitolách je zmíněna anatomie a fyziologie dýchacího systému, patofyziologie a některá onemocnění spojována s ventilodependencí, vývoj a charakteristika oddělení OCHRIP - NIP a DIOP, postup odpojování a role sester v procesu odpojování. Ve výzkumném šetření jsou uvedeny cíle a hypotézy výzkumu a použitá metodika. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat zkušenosti a znalosti sester při odpojování pacientů od umělé plicní ventilace a druhým cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají péči o tyto pacienty a jejich pohled na možnosti dalšího rozvoje této péče. Výzkumné šetření probíhalo na lůžkových jednotkách (ARO, ICU, NIP a DIOP) pěti nemocnic, kde stěžejní metodou bylo anonymní dotazníkové šetření, určené 147 respondentům (sestrám) na těchto odděleních a studentům dvou fakult v oboru Intenzivní péče. Hlavními výsledky našeho výzkumného šetření jsou, že sestry mají dostatečné znalosti a zkušenosti s odpojováním pacientů od ventilátoru, i když ony samy se podhodnocují, ale jejich praktické zkušenosti vyplývají pouze ze zvyklostí jejich pracoviště. Většina sester by uvítalo jednotný standard a chtěly by se dále...
|
host ::
RSS.