|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
|
Evoluční a teoreticko-biologické aspekty díla Bohumila Němce
Loginov, Ivan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárský, Viktor (oponent)
Rostlinný fyziolog Bohumil Němec patří mezí nejvýznamnější osobnosti v dějinách české vědy. V této práci jsou zmapovány a uvedeny do kontextu zásadní koncepty a teorie, které B. Němec rozpracovával ve svých odborných i populárně-naučných publikacích. K doplnění slouží i materiály získané z osobního fondu B. Němce uloženého v Archivu AV ČR. Konkrétně jsou rozebrány otázky kolem vedení vzruchu u rostlin, statolitové teorie gravitropismu, morfestezie, organogenů, přístupu B. Němce k evoluční teorii a genetice a kolem rozdělení organismů na dvě skupiny. Kromě toho je naznačena Němcova role v dobových diskuzích o vitalismu, mechanicismu a vlivu těchto dvou směru na přístup k vědeckému bádání. Dokládá se tím Němcův posun od meсhanicismu k tzv. fyziologii dráždivosti. Výstupem práce je prohloubení poznání v oblasti dějin rostlinné fyziologie a zejména dějin přírodních věd v českém prostředí.
|
|
| |
|
|
Měření Čechoslováků. Česká společnost biotypologická a konstituční lékařství v ČSR mezi lety 1937-1959
Musil, Jan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent) ; Svobodný, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce popisuje vznik, činnost a zánik České společnosti biotypologické (1937-1959), na jejímž příběhu je představen průnik konstituční typologie (vědy o lidské konstituci) především do československé medicíny. Věda o lidské konstituci (ve francouzském a latinském světě nazývaná jako biotypologie) je založena na klasifikaci individua na základě morfologických a fyziologických vlastností, přičemž zvláštní pozornost je věnována snaze o prognózu jeho budoucího vývoje. Klíčovou součástí nauky je nalézání korelací mezi fyzickou podobou člověka a jeho psychickými vlastnostmi a mentálními schopnostmi. Česká společnost biotypologická (ČSB) byla založena s ambicemi člověka nejen zkoumat, ale především účelně navyšovat jeho potenciál. Celé hnutí je proto představeno jako příklad ozdravného vědeckého programu, který do velké míry sledoval státní zájem na racionalizaci populační péče. Metodologickým východiskem práce je koncept biomoci Michela Foucaulta, tedy proměny mocenských strategií a jejich konstitutivní charakter pro vznik a změnu sítě společenských vztahů, hodnot a individuálních strategií jedince. Partikulární příběh vzniku a zániku ČSB je interpretován jako důsledek těchto proměn. Jádro práce tvoří historická rekonstrukce života společnosti pomocí analýzy, interpretace a...
|
|
|
Vědecká a institucionální činnost Bohumila Němce na Univerzitě Karlově
Loginov, Ivan ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárský, Viktor (oponent)
Bohumil Němec patří mezi nejvýznamnější osobnosti české vědy. Počátkem 20. století značně přispěl k objasnění gravitropismu rostlin, a zasloužil se o vznik ústavu fyziologie a anatomie rostlin na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity. Kromě toho se věnoval tématu regenerace u rostlin, oplodnění a jaderného dělení. Ve své práci jsem zpracoval Němcovy odborné i popularizační publikace a za použití sekundární literatury analyzoval jeho celkové působení na univerzitě v historickém kontextu. Výstupem práce je strukturovaný přehled vědecké činnosti Bohumila Němce, který je možné využít pro navazující výzkum.
|
|
| |
|
|
Útěcha ze života (Studie o biologickém díle a Útěše z filosofie Emanuela Rádla)
Hermann, Tomáš ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Sokol, Jan (oponent)
Přírodovědecká faku|taUniversity Kar|ovyv Praze Mgr.Tomáš Hermann Útěcha ze života Studie o bio|ogickémdí|ea Útěše z filosofie Emanue|a Rád|a Autoreferátdisertačnípráce 2008 Tématem předloŽené prráceje vědecké a filosofické dílo českéhobiologa" filosofa a veřejně činnéhointelekturílaEmanuela Rrídla (l873_1942) v prvním obdobíjeho tvorby před první světovou válkou a v období posledním, završenémv poslední práci ÚÉcha zflosofie. Hlavní intence prace je hktorická, jedná se o příspěvek jednak kdějinám biologie a biologického myšleď, a jednak k dějinárn filosofie v česloýchzemích v první polovině 20. století.Příspěvek k intelektuální biografii Emanuela Rádlaje tu zároveň introspektivní sondou do intelektrrálního života českéspolečnosti vjeho důleŽitých a v mnoha aspekech dosud nedostatečně probádaných epochách. Pníce vznikala jako součríst široce formulovaného badate|ského projektu' jehož dalšími konkrétními v..ýstupyjsou zejnéna: l. Uspořadaní a inventarizace óbjevené části Rádlovy pozustalosti jako Sbírkoý a dokumentačnífond Emanuela Ródla: jako archivní celekje zpřístupněn odbomé veřejnosti. 2. Edice. kompletního českého překladu Rádlových Dějin biologicbých teorií novověku, I..II' (Academia: Praha 200ó) Jádro předloženépráce pak tvoří tři velké kapitoly' kterépředstawjí do značnémíry velké samostatnéce|ky s...
|
|
| |
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
host ::
RSS.