2023-06-04
00:46 |
The arboretum borová hora – its importance and influence on the landscape of zvolen town environs
Sarvašová, Ivana ; Lukáčik, Ivan
Arboretum and botanical gardens are scientific and educational institutions that are closely connected with the development of science and the needs of practice. They are specific by the focus of the plant collections, the architectural solution, the location within the residential unit, region, etc. Arboretum Borová hora is a research and pedagogical workplace of the Technical University in Zvolen. The collections use primarily for pedagogical, scientific research and educational work in the field of dendrology and other biological disciplines. In contrast to other similar facilities, mainly autochthonous trees species grow here, which once grew in the forests of Slovakia, in their wide intra-species and geographical variability. Arboretum Borová hora has with a high probability changed the potential values of the landscape during its more than 55-year duration, especially in relation to the residence and their contacts with the landscape. The landscape character, natural components and characteristics of the arboretum are currently perceived as added value, which is used not only primary education, science and research of the faculties of the Technical University in Zvolen, but also environmental education of the general public in an experiential form.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
ALS application in the landscape protection of protected heritage zone in Kremnica
Miňo,Martin ; Dědič, Peter ; Flórová, Mária ; Lieskovský, Tibor
Kremnica was an important mining town in the kingdom. Because of the gold mining it has become since the Middle Ages the seat of the royal mint, which works until today. The mint is the last of the working components with the exception of minor mining in the Andrej shaft upon which the economy and the importance of the town were built. The remnants of the mining activities went through the process of natural succession and blended into the wooded landscape. Despite the area is a protected heritage zone since 1999 its valuable landscape components were not sufficiently known and protected because of broken topography and natural succession. It became visible among others in the way the border of the heritage zone was established. In several places it leaves valuable relicts without protection. Slovakia's landscape is gradually airborne laser scanned (ALS). The source data allow to create a digital surface model (DMP) in very high resolution, which is 4 times higher than most of the commonly available data. DMP is visualized by a specialized workflow highlighting relics of cultural heritage. Full-area ALS of Slovak landscape came just when the regulations of the protected heritage zone needed to be updated. This facilitated the configuration of a new assessment approach for this site using a combination of LLS interpretation, historical maps and field surveys. For presentation and practical use of state administration a practical GIS model was created and an interactive 3D model of the area is being prepared as an important tool mainly for consideration of new building inputs in the protected zone.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
The inspiration is called unesco: from world heritage to special forestry sites in slovakia
Mičovský, Ján
Medieval devastation of forests led to the emergence of a forest profession. Today, the importance of this profession is enhanced by climate change. Despite this, foresters are often exposed to misunderstanding. Therefore, it is necessary to talk not only about the values of the forest, but also about the value of forestry work. One possibility is to offer an unconventional view of landscape elements created in connection with forestry. We can include these under the concept of natural, technical or building monuments. Reservations, transport systems, works of art, arboretum..., all this reveals the unsuspected breadth of forestry. These works not only document the ability of foresters to contribute to the creation and protection of the landscape, but are often also a contribution to the appreciation of its beauty. The system of declaring the world's natural and cultural heritage, which has been applied by UNESCO since 1972, offered inspiration in the attempt to use these values in presenting forestry. Its analogy in the conditions of Slovak forestry became the system of declaring "special forestry sites". This system, as an original way of protecting forestry history, has been implemented since 2007 by the state enterprise Lesy SR. So far, 58 special forestry sites have been declared. The guarantor of the system is the Forestry and Timber Museum in Zvolen. The idea grew into a permanent project, in which museum experts find not only an educational and popularizing effect, but also a tool for deepening forestry historical research. The most important part of this system is the increased protection, maintenance and often costly reconstruction of landscape monuments.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Cisterciácká krajina velehradu
Létal, Aleš ; Hudec, Petr
Příspěvek představuje zájemcům klíčové výsledky několikaletých výzkumných aktivit zabývajících se cisterciáckou krajinou Velehradu. Cílem aktivit bylo, stále je a bude identifikovat, popsat a zachytit význam existujících nebo zaniklých unikátních fragmentů krajiny, které jsou dokladem vlivu cisterciáckého řádu na region po dobu více než 600 let. Aktivity a část výstupů souvisí s řešením mezinárodního projektu Cisterscapes, který patří do kategorie LEADER Transnational Cooperation. Autoři v textu detailněji popisují hodnocení vlivu cisterciáků na krajinu a celkový rozvoj regionu se zdůrazněním specifik regionu velehradské cisterciácké krajiny. Komentář doplňují obrazové přílohy v podobě fotografií, aplikačních výstupů a tematických map.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Rekonstrukce dymokurské rybniční soustavy
Kupka, Jiří
Článek představuje výsledky výzkumu historické kulturní krajiny na území správního obvodu ORP Poděbrady prováděného v rámci projektu NAKI II Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Součástí výzkumu bylo vymezení jednotek a celků historické kulturní krajiny a následně podrobná analýza částečně reliktní krajiny bývalé Dymokurské rybniční soustavy. Dílčím výstupem projektu byla mapová rekonstrukce rybníků a hrází ke stavu z roku 1713, ze kterého se dochoval popis rybníků na panství, prezentovaná ve formě interaktivní mapy. Text představuje užité prameny, mezi kterými vynikají archivní mapy, zejména první vojenské mapování, konfrontované s katastrálními mapami, leteckými snímky a digitálním modelem reliéfu. Na základě analýzy bylo v řešeném území identifikováno 91 lokalit rybníků, které byly zaneseny do mapy a podrobně popsány a zdokumentovány (výřezy map, fotografie). Do současnosti jich zůstalo zachováno 30, zbytek vodních ploch zanikl. Několik větších rybníků se dochovalo na Štítarským potoce (Pustý u Dymokur, Jakubský), na Smíchovském potoce (Komárovský v lese severně od Dymokur a rybníky u Malého Nouzova) a na Záhornickém potoce (Vražda, Nouzovský). Z některých rybníků zůstaly vlhké louky (Deblický, Štítarský), jiné zanikly zcela (mj. největší rybníky Štítarský a Nepokoj, dále Deblický, Záhorský, Netušil, Malý břeh a další), jsou však patrné v terénu, a to vč. dodnes výrazných hrází (nejmohutnější v případě Štítarského rybníka). Výsledky analýz dokazují, že i na první pohled běžná a nezajímavá zemědělská polní krajina vykazuje množství historických krajinných struktur, navíc s historicky ověřeným potenciálem pro zadržení vody v krajině.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Dokumentace památkově chráněných objektů z pohledu geodeta
Vystavěl, Ondřej ; Kuruc, Michal ; Berková, Alena ; Volařík, Tomáš
Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Pro tvorbu BIM je obecně třeba zvolit software, který mj. umožňuje modelovat z předem nadefinovaných prvků. Pro projektování nových konstrukcí těchto prvků existuje celá řada. Jinak je tomu ale u historických staveb. Ty obsahují prvky zcela jiných a často komplikovaných geometrických tvarů, které se v současnosti v dostupných knihovnách nenachází, tudíž je třeba si je vytvořit, protože bývají pro každou stavbu jiné, často unikátní. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí, které umožňují vytvářet výstupy pro běžné uživatele. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Zelená infrastruktura v České republice a v Evropské unii
Kotrla, Jakub
Zelená infrastruktura je pojem v poslední době ve zvýšené míře diskutován, avšak nebyl dlouhou dobu legislativně ukotven. Zelená infrastruktura má v každé jednotlivé zemi trochu jiný význam a chápání. Zelená, zeleno-modrá, modro-zelená, zeleno-modro-šedá – to všechno se ve světě objevuje, ale zatím nebylo ujednoceno jejich používání. Zelená infrastruktura v obecné míře znamená všechny prvky zeleně, které se v sídlech objevují. Zeleno-modrá infrastruktura přidává i vodní prvky. Přístupy k tomuto jevu jsou však v zemích Evropské unie velmi rozdílné. To ovlivňuje i míru ochrany krajiny a prvků, které se v ní nacházejí. Článek přináší rešerši přístupů k zelené infrastruktuře z pohledu EU, včetně příkladů, i návaznost na legislativu ČR. V ČR dlouho tento pojem neměl jednotnou definici. Teprve až s novým zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon byl pojem zelená infrastruktura v České republice legislativně ukotven. Je zde definováno dělení veřejné infrastruktury, tedy pozemkům, stavbám a zařízením sloužícím veřejné potřebě. V právním řádu České republiky se tedy jedná nejenom o prvky vegetační a vodní, ale také územní systém ekologické stability krajiny.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
The tuff rock dwellings in Hont region | Slovakia
Víťazová Bohovicová, Simona
The Hont region is one of the oldest of Slovakia's 25 historical cultural regions, which represent territories with characteristic socio-cultural phenomena while following on from the administrative division of the counties of former Hungary. The territory of the Hont region is located in the southern part of central Slovakia, where it covers the lower part of the valley of the river Hron with an extension to the river Ipel to the mouth of both rivers into the Danube. The uniqueness of Hont is its geological bedrock produced in prehistoric times by the Štiavnický stratovolcano, which, among other components, is rich in the presence of tuff rocks. The inhabitants of Hont have long used tuff material for the construction of houses - dwellings and farm buildings. At the same time, they used the free spaces created in the rock massif by mining for storage and auxiliary work purposes. The paper presents three localities from the Hont region - Mackas, Sebechleby and Brhlovce - where the inhabitants used spaces in tuff massifs for various functions of the dwelling. All the locations known to us were mainly used as wine cellars, thanks to the physical properties of tuff - it provides the premises with a constant temperature all year round, which is ideal for wine fermentation processes. The rock dwellings in the village of Brhlovce are the only location in Slovakia where the rock spaces of the tuff massif were also used as spaces for permanent living. The rock dwellings in this contribution represent a system of spaces enabling the realization of all the life needs of our ancestors, which, in addition to the dwelling, also represent spaces for economic and auxiliary work.
Úplný záznam
|
2023-06-04
00:46 |
Rehabilitace Santiniho vodního systému v klášteře v Plasích
Řehák, Jakub ; Burgetová, Eva
V článku je presentován postup obnovy barokního konventu cisterciáckého kláštera v Plasích založeného na základovém dubovém roštu a pilotách. J. B. Santini navrhl vodní systém pro konzervaci základové konstrukce konventu čistou pramenitou vodou, přiváděnou do jílových bazénů pod klášterem. Tím se udržovala dubová základová konstrukce pod vodní hladinou a byla zajištěna její konzervace. V 19. stol. došlo ke ztrátě znalostí o chování budovy, byly přerušeny všechny vodovody kritické pro stabilitu objektu a uskutečnily se mnohé nevhodné zásahy. Santini pamatoval na tuto možnost a navrhl nouzový režim, který počítal s možností ztráty všech přívodů vody. V nouzovém stavu je stahována okolní voda (splachy z komunikace a polí) do základových bazénů. Tento zdroj vody však neodpovídá požadavkům pro konzervaci základové konstrukce. V nouzovém režimu se stavba nacházela zhruba 70 let do roku 2021, kdy byl částečně obnoven přívod vhodné vody. Článek popisuje obnovu systému, vyhodnocuje její dopad na budovu porovnáním vnitřního mikroklimatu v období před a po opravě a současně ověřuje možnost vysoušení vnitřního vzduchu v konventu pomocí rozstřiku studené vody, jež v minulosti zajišťovala barokní fontánka. Na základě výsledků měření lze konstatovat pozitivní vliv opravy na základovou konstrukci kláštera a zlepšení vnitřního mikroklimatu. Stopovací zkouškou bylo identifikováno vzájemné propojení částí vodního systému.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
