Botanický ústav

Nejnovější přírůstky:
2024-01-25
22:11
Monitorování životaschopnosti mikrobiální populace v pitné vodě metodou průtokové cytometrie
Maršálková, Eliška ; Makieieva, Y. ; Kovar, K.
Mikrobiom přírodní vody z artéského vrtu (tj. balené vody tohoto původu) byl charakterizován metodou kombinující fluorescenční barvení buněk a počítání buněk průtokovou cytometrií. Byla sledována změna celkového počtu buněk (TCC) (mikrobiální „otisk prstu“), počtu buněk mrtvých (DCC) a poměr živých buněk s vysokým (HNA) a nízkým (LNA) obsahem nukleových kyselin. Tato pitná voda (tj. obsahující přibližně 14 tisíc buněk na ml) byla upravena technologií CaviPlazmy, při které vznikají peroxid vodíku, ozón a volné radikály. Touto metodou se snižovala životaschopnost (viabilita) mikrobiálních buněk, jak z původního mikrobiomu, tak přidané laboratorní kultury E. coli. Buňky odumíraly, jejich celkový počet se snížil, buňky také lyzovaly a zvyšoval se tak obsah asimilovatelného uhlíku (AOC) v ošetřené vodě. Poznatky z těchto laboratorních pokusů přispívají k porozumění vlivu oxidačních procesů na životaschopnost mikrobiálních buněk a možného budoucího využití těchto technologií pro dezinfekci a ochranu proti opětovnému růstu možných kontaminantů.

Úplný záznam
2023-12-06
00:36
Klasifikátory kosatců, pivoněk a denivek v Průhonické botanické zahradě
Sekerka, Pavel ; Blažek, Milan ; Blažková, Uljana ; Caspers, Zuzana ; Macháčková, Markéta ; Fáberová, I. ; Papoušková, L. ; Matiska, P. ; Koudela, M.
V roce 2015 bylo Radou genetických zdrojů odsouhlaseno rozšíření kolekcí genetických zdrojů Národního programu genetických zdrojů Rostlin o rody Hemerocallis (denivka) a Paeonia (pivoňka). Kromě výběru rostlin, vhodných pro zařazení do Národního programu, jsme začali postupně ve spolupráci se studenty Katedry zahradnictví FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze připravovat klasifikátory pro tyto rody. Klasifikátor měl umožnit popis jak botanických znaků planých druhů, protože plané druhy pivoněk a denivek jsou rostliny LAKR a je tedy vhodné je zařadit do Národního programu, tak i pokročilých zahradních okrasných odrůd. Současně se ukázalo, že námi používaný klasifikátor pro kosatce je koncipovaný především pro kosatce s kartáčky (Iris subgen. Iris). Během posledních dvaceti let se však čeští šlechtitelé začali specializovat i na další skupiny kosatců, především na kosatce sibiřské, japonské a kosatce skupiny Spuriae, které nemají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů a také v dalších znacích se od-lišují od podrodu Iris. Proto jsme se rozhodli rozšířit stávající klasifikátor tak, aby postihl celou šíři rodu s výjimkou cibulnatých kosatců.

Úplný záznam
2023-03-28
00:39
Souhrnná výzkumná zpráva
Man, Matěj ; Kačmarová, Lucie ; Prošek, Jiří ; Vébrová, Dana ; Růžičková, Anna ; Müllerová, Jana
Souhrnná zpráva přináší podrobný popis aktivit v rámci projektu, metodiku řešení projektu, výsledky projektu a komentář/diskusi jednotlivých výsledků včetně pasáže o možnostech udržitelnosti projektových aktivit po jeho skončení a návrhy na budoucí uplatnění projektových výsledků.

Úplný záznam
2023-03-12
00:04
Metodika zachování genofondu klonálních rostlin ex situ
Sekerka, Pavel ; Caspers, Zuzana ; Macháčková, Markéta ; Navrátilová, Jana
Metodika zachování genofondu klonálně množených rostlin v botanických zahradách. Jednotlivé metody konzervace a jejich charakteristika. Výběr rostlin vhodných pro záchovu v klonových archivech. Popis variability sněženek a kosatců v České republice. Návrh klasifikátorů pro popis jejich variability.

Úplný záznam
2023-02-26
00:13
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně chudých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Cílem je poskytnout botanickým zahradám informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a mnohaleté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně chudých substrátů: Coleanthus subtilis, Centunculus minimus, Cyperus michelianus, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Pseudognaphalium luteoalbum, Radiola linoides, Spergularia echinosperma a Tillaea aquatica

Úplný záznam
2023-02-26
00:13
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně bohatých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Poskytnout botanickým zahradám a pracovníkům ochrany přírody informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a dlouholeté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu dílčích populací kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně bohatých substrátů: Bupleurum tenuissimum, Crypsis aculeata, Crypsis schoenoides, Cyperus flavescens, Samolus valerandi, Spergularia media a Tripolium pannonicum subsp. pannonicum.

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Metodika ke zpracování archivních materiálů o historickém využívání lesních majetků
Suchánková, Silvie ; Vild, Ondřej ; Szabó, Péter ; Chudomelová, Markéta ; Hédl, Radim
V důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí překotným změnám prostředí, jejichž vyvrcholením jsou kůrovcové kalamity. Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, aby bylo možné zavádět účinná adaptační opatření na měnící se podmínky. Znalost historie umožňuje pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat. Metodika přehledně shrnuje, jak informace o lesní historii získat a využít. Podává úvod do studia archiválií v českých archivech a poskytuje návod pro samostatné studium. Zaměřuje se na popis archivní sítě v České republice, seznamuje s archivními pomůckami a archivní terminologií. Dále uvádí důležité online databáze a radí, jak postupovat při práci v archivu a při práci s historickými prameny. Nakonec představuje příklad využití archivních materiálů na rozsáhlé databázi LONGWOOD, obsahující data o moravských a slezských lesích.

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Souhrnná výzkumná zpráva
Brůna, Josef ; Wild, Jan ; Hederová, Lucia ; Klinerová, Tereza ; Macek, Martin ; Urbanová, Renáta
Výsledek má především dokumentační a podpůrnou roli pro další využití hlavního výsledku - mikroklimatické mapy. Dokumentuje podmínky jejího vzniku a obsahuje další cenná data.Výzkumná zpráva poslouží jako podklad pro vyhodnocení vlivu mikroklimatu na obnovu lesních porostů, chráněné druhy a lesní biotopy.

Úplný záznam
2022-09-28
00:47
Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách, certifikovaná metodika
Sekerka, Pavel ; Navrátilová, Jana ; Macháčková, Markéta ; Caspers, Zuzana ; Navrátil, Josef ; Peroutková, Petra
Rámce získávání, držení a poskytování rostlinného materiálu, mezinárodní úmluvy a zákony týkající se vlastnictví rostlin. Evidence, pěstování a množení rostlin v ex situ podmínkách botanických zahrad. Biologické základy konzervace ohrožených druhů. Pěstování divoce rostoucích taxonů z volné přírody v ex situ podmínkách botanických zahrad. Botanické zahrady České republiky a jejich zapojení do ex situ konzervace.

Úplný záznam