|
Výkon rozhodnutí v sociálním pojištění a jeho sociální dopady.
ŽIŽKOVÁ, Marta
Tématem bakalářské práce je problematika postupu při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, postupu při vymáhání a zajišťování pohledávek všemi dostupnými zákonnými prostředky a hodnocení jeho dopadů na sociální situaci jednotlivců. Pojistné na sociální zabezpečení je vedle daní, poplatků a cel příjmem státního rozpočtu. Je založené na principu solidarity: mladí lidé svými platbami pomáhají starým, zdraví zase nemocným či lidem v těžké životní situaci. Princip solidarity spolehlivě funguje ve všech vyspělých státech světa. Tím, že stát vybírá pojistné na sociální zabezpečení, si vytváří finanční zdroje pro realizaci základních sociálních práv, která jsou garantována mezinárodními úmluvami a Ústavou České republiky, resp. Listinou základních práv a svobod. Hlavním cílem této bakalářské práce je na základě rozhovorů s poplatníky pojistného a analýzy dokumentů v prvé části zmapovat dopady vymáhání pohledávek v rámci vedených exekučních řízení do sociální situace klientů Okresní správy sociálního zabezpečení Strakonice a ve druhé části zjistit, v jaké míře se vynucené vymáhání zákonné povinnosti podílí na zhoršování životní situace jednotlivců. Pro dosažení stanoveného cíle byla zvolena metoda analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy a sekundární analýzy dat. Jako doplňující metoda bylo použito dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Se záměrem získat co nejvíce informací o zkoumané problematice, jsem využila pro sběr primárních dat kvalitativní výzkum. Cílovou skupinu tvořili plátci nebo bývalí plátci pojistného, kteří jsou zároveň dlužníky Okresní správy sociálního zabezpečení Strakonice a jejichž dluh na pojistném a penále byl vymáhán správním nebo soudním výkonem rozhodnutí. Cíl práce byl splněn. Výsledky výzkumu zvýší informovanost v dané zkoumané problematice a mohou být využity i v praxi při provádění exekucí na okresních správách sociálního zabezpečení.
|
|
Výkonnostní kariéry plavkyň zařazených do českých juniorských reprezentací v letech 1999-2004
Trčová, Lenka ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Výkonnostní kariéry plavkyň zařazených do českých juniorských reprezentací v letech 1999-2004 Cíle práce: Cílem práce je zjištění, v jaké míře se ještě dnes potýkáme s problémem rané specializace konkrétně u českých plavkyň. V této práci chceme na uvedený problém poukázat za pomoci juniorských reprezentantek, u kterých sledujeme délku trvání jejich plavecké kariéry, věk, ve kterém podaly nejhodnotnější výkony a zda ve své kariéře úspěšně pokračují i v dospělosti. Ke zjištění uvedených skutečností jsme si vybrali plavkyně zařazené do juniorské reprezentace v letech 1999-2004, přičemž jsme se pokusili sledovat jejich kariéru od počátku do jejího samotného ukončení. Metoda: Data byla zjištěna studiem získaných materiálů. K vyhodnocení získaných dat bylo použito základních statistických metod, pomocí kterým máme možnost srovnání s teorií v dostupné literatuře. Počítačovým zpracováním dat byl získán přehled o délce a charakteru kariéry juniorských reprezentantek České republiky v plavání. Výsledky: Zjištěné poznatky práce uvádějí přehled o délce kariéry českých juniorských reprezentantek ve vybraných plaveckých disciplínách, která až na výjimky kulminuje ve věku adolescence. Klíčová slova: Sportovní plavání, plavecká kariéra, sportovní výkon, juniorská reprezentace České republiky, vrcholná výkonnost.
|
|
Výkonová motivace v tréninku synchronizovaného plavání
Kopecká, Kateřina ; Jurák, Daniel (vedoucí práce) ; Peslová, Eva (oponent)
Název práce: Přípravná plavecká výuka dětí s mentálním postižením Cíle práce: Cílem práce je navrhnout a ověřit vhodné postupové kroky při nácviku základních plaveckých dovedností u dětí s mentálním postižením v přípravné plavecké výuce. Studiem odborné literatury a realizací experimentálního výzkumu získáme nové poznatky a praktické zkušenosti. Ty poznatky vyhodnotíme a následně budeme formulovat určitá doporučení pro praxi. Metoda: Experiment bude prováděn metodou přímého a zúčastněného pozorování Klíčová slova: plavecké dovednosti, přípravná plavecká výuka, mentální postižení
|
|
Vliv vybraných psychických faktorů na výkon závodníka ve vodním slalomu na divoké vodě
Kubričan, Pavel ; Bílý, Milan (vedoucí práce) ; Hátlová, Běla (oponent)
Název práce: Vliv vybraných psychických faktorů na výkon závodníka ve vodním slalomu na divoké vodě Title of diploma paper: The influence of chosen psychical factors on performance of competitor in wild water slalom. Cíle práce: Cílem práce je na základě výsledků z dotazníku CSA-I 2 zjistit hodnoty všech tří složek závodní úzkosti a jejich vliv na výkon v samotném závodě. Metody: Ke zjištění hodnot složek závodní úzkosti bylo použito dotazníku CSAI-2. Výsledky byli zpracovány pomocí statistického programu SPSS. K porovnání dat byl použit neparametrický korelační výzkum. Výsledky: Vodní slalomáři mají vyšší hodnoty kognitivní a somatické úzkosti a nižší hodnoty sebedůvěry než vrcholoví závodníci z jiných sportovních odvětvích. Nebyl prokázán lineární vztah mezi jednotlivými složkami závodní úzkosti a vlastním výkonem v daném závodě. Klíčová slova: Závodní úzkost, sebedůvěra, sportovní výkon, vodní slalom.
|
|
Taneční terapie jako pomoc při integraci osob s dětskou mozkovou obrnou
Šourková, Barbora ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Olšiaková, Jasmína (oponent)
Taneční terapie je formou psychoterapie, kdy hlavním prostředkem změny je pohyb. K této změně člověk používá své vlastní tělo, neboť tělo je fyzickým aspektem osobnosti. Tato terapie pomáhá při vytvoření si pozitivního obrazu o svém těle. Tím také pomáhá k vytvoření pozitivní představy o sobě. Je to nová profese, která je stále v procesu definování sebe sama. Taneční vzdělání a umělecký výkon nejsou v této terapii cílem. Při této terapii se nebere ohled na estetickou stránku pohybu. Řecké sloveso terapie se významově shoduje s českým slovem doprovázeti. Terapeut je tím, kdo doprovází klienta na jeho cestě za uzdravením a sebepoznáním. Hlavním momentem taneční terapie je spojení mezi pohybem těla a prožitkem emocionálním. Spojení body - mind (tělo - mysl) je systém, který musí fungovat snadno a v harmonii. Porušení plynulosti tohoto systému může poukazovat na psychický či fyzický stres. Jedince charakterizuje vztah mezi emocí a pohybem. Vypovídá o tom výraz tváře, postoj těla, velikost prostoru, v němž se tělo pohybuje atd. Pokud psychoterapie změní psychický postoj, dojde ke změně i na úrovní tělesné. V taneční terapii tento princip funguje také, ale opačně. Aktérem změny v chování člověka je tělo. Na povrch vychází také skutečnost, že s rozvojem řeči u člověka se fyzická komunikace stává méně významnou. U...
|
|
Sanace půdy po těžbě uranu
Kříž, Jakub ; Kalous, Jaroslav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Sanace oblasti, ve které byl dříve těžen uran metodou rozpouštění (leaching method) roztokem obsahujícím zejména kyselinu sírovou je založen na odčerpávání zbytků rozpouštědel – kontaminovaných důlních vod – z geologických horizontů bývalé těžby. Kontaminované vody jsou dále zpracovávány chemicky. V zařízení pro zpracování kontaminovaných vod klíčovou roli zaujímají odparky. U provozovaných odparek, tři identická tělesa, jde o uspořádání se splývajícím filmem. Ohřev je zajištěn brýdovou parou generovanou v odparkách. K pohonu kompresorů a příslušných cirkulačních čerpadel je potřebné dodat elektrický výkon 3,4 MW pro každé těleso. Při chodu odparek je zahušťovaný roztok dodáván do každé trubky rozdělovači se dvěma tangenciálními otvory. Po vstupu do odparek se v roztoku začne vytvářet síran vápenatý v malé koncentraci. Jakmile při odpařování koncentrace síranu vápenatého dosáhne určité hodnoty – i lokálně – vytvoří se podmínky pro saturaci a iniciaci zanášení. Na určitých místech vnitřního povrchu trubek a v blízkosti vstupních otvorů rozdělovačů se začne vytvářet pevná fáze. Odpařovací výkon začne klesat, až dosáhne dolní hranice a odparku je potřebné odstavit. Po odstavení je zahájen proces čistění. V době začátku provozování odparek (1996) interval mezi odstávkami trval kolem půl roku. S dobou provozování odparek se tento interval postupně zkracoval, takže v současné době může trvat pouze jeden týden. Diplomová práce navrhuje dva přístupy k řešení tohoto neuspokojivého stavu. Jednou z možností je náhrada stávajících rozdělovačů sadou příslušně dimenzovaných a uspořádaných sítových pater, která by zaručila rovnoměrné rozdělení zahušťovaného roztoku do všech trubek stávajících odparek se splývajícím filmem. Druhý přístup spočívá ve vybudování nové odpařovací stanice s mnohostupňovými expanzními odparkami. Odpařovací výkon by byl identický s hodnotami stávajících odparek při zahájení jejich provozu v roce 1996 a stupeň zahuštění roztoku by vyhovoval koncentracím, které jsou potřebné pro návazná zařízení a technologie. Diplomová práce předkládá návrh technologie nové odpařovací stanice včetně návrhů konstrukčního uspořádání klíčových částí zařízení. Pro dodávku tepla potřebného pro chod mnohostupňové expanzní odparky je navržen způsob využití tepla plynu vystupujícího z plynové turbiny – a to pro přímý ohřev a páry generované utilizačním kotlem, který je umístěn na proudu již zmíněného plynu z plynové turbíny. K zajištění specifikovaného odpařovacího výkonu, z hlediska dodávky potřebného tepla, je vybrána plynová turbína s elektrickým výkonem 30 MW pro export, kde palivem je zemní plyn.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.
|
|
Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací.
Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci.
Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince.
Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX.
Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.
|
|
Vyhodnocení úspěšnosti vymáhání pohledávek na pojistném na sociální zabezpečení v rámci České správy sociálního zabezpečení
Brdičková, Radka ; Kukalová, Gabriela (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Diplomová práce analyzuje relevantní způsoby vymáhání pohledávek na pojistném na sociální zabezpečení a vyhodnocuje úspěšnost jednotlivých postupů v rámci ČSSZ. První část práce se věnuje vymezení teoretických východisek jako základních pojmů včetně základního uspořádání sociálního zabezpečení. Dále presentuje obecný postup vymáhání pohledávek v rozdělení na správní a soudní výkon rozhodnutí a uplatňování pohledávek v jiných řízeních. V analytické části jsou analyzovány a srovnávány jednotlivé způsoby vymáhání, a to jak ve spolupráci se soudními exekutory, tak daňová exekuce, zejména jejich vliv na vývoj pohledávek a výběr pojistného v letech 2013 a 2014 a účinnost jednotlivých způsobů v praxi. Na základě provedených šetření jsou navrženy některé možnosti řešení vedoucí ke zvýšení úspěšnosti postupů jednotlivých způsobů vymáhání pohledávek a rovněž k zefektivnění, zkvalitnění a zrychlení práce pracovníků, kteří se zabývají vymáháním pohledávek.
|
|
Ošetřovatelský proces u nemocného před a po operaci štítné žlázy
Pacáková, Renata ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jandová, Jana (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila ošetřovatelský proces u pacienta před a po operaci štítné žlázy konkrétně strumy. Toto onemocnění jsem si vybrala jelikož se onemocnění štítné žlázy vyskytuje v mé rodině a i já sama jsem podstoupila operaci štítné žlázy a jsem odkázaná na doživotní medikamentózní léčbu. Onemocnění štítné žlázy je často vyskytující se chorobou, které postihuje asi 40% obyvatel ČR. Ženy onemocní 5x častěji než muži. Rizikovou skupinou jsou ženy středního a staršího věku nebo adolescenti. Neznámějším a nejčastějším onemocněním je zvětšená štítná žláza lidově " vole" , odborně struma. Na vznik strumy mají vliv genetické faktory a byl prokázán rodinný výskyt. Geny zodpovědné za vznik strumy nebyly zatím jednoznačně identifikovány a příčina je zřejmě multifaktoriální. Toto téma jsem si také zvolila proto, abych získala nové informace a více se dozvěděla o problémech lidí s onemocněním štítné žlázy. Zejména, abych se zdokonalila v předoperační péčí pravě a pooperační péči, a tím přispěla k většímu komfortu svých nemocných. V práci sem se pokusila zpracovat ošetřovatelský proces u 35 leté klientky L.F., která byla přijala s diagnózou struma netoxická mnohauzlová pro plánovaný výkon thyreoidectomia totalis. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
