|
Nové výzkumné trendy v geografii dopravy
NEJEDLÁ, Eva
Koncept studia geografie dopravy je značně roztříštěn. Předmětem této diplomové práce je zhodnocení a charakteristika vývoje výzkumného zaměření, hlavních paradigmat, konceptů a metod výzkumu geografie dopravy od jejího vzniku jako samostatné vědní disciplíny; a definování nových výzkumných trendů v oboru. V 90. letech 20. století se geografie obrací k mobilitě, jednomu z hlavních konceptů geografie dopravy. Mobilita stála vždy ve středu zájmu dopravních geografů, avšak její pojetí se vyvíjelo, podobně jako pojetí akcesibility. V posledních letech se významně mění výzkumné zaměření geografie dopravy. Od jednostranného zaměření pouze na dopravu a dopravní systém se geografický výzkum posouvá k vztahu více rozmanitému a specifičtějšímu, ve kterém figuruje člověk a jeho vnímání prostoru a pohybu v něm.
|
|
The Concept of Self-Definition: Emersonian Principles in Ralph Ellison's Invisible Man and Richard Wright's Native Son
Piňosová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ralph Waldo Emerson, významný americký myslitel devatenáctého století, nepřestává svým dílem inspirovat, zejména díky tomu, že své myšlenky zaměřuje na jedince s účelem dodat mu vnitřní sílu. Především jeho pojetí svrchovanosti jedince, důležitosti sebe-definice a jeho pohled na vztah mezi svobodnou vůlí a osudem a na život jako neustávající proud mohou být v životě jedince prakticky a užitečně aplikovány. Emersonovo dílo je tedy možno chápat a hodnotit na základě praktické účinnosti jeho myšlenek, jinými slovy prismatem pragmatismu. Emersonova filozofie posiluje jedince; je tedy obzvláště relevantní pro znevýhodněné menšiny, například Afroameričany. Emersonovské principy se proto objevují v dílech rozličných afroamerických spisovatelů nebeletristické literatury, jako jsou W.E.B. Du Bois, James Baldwin, Martin Luther King Jr. a Cornel West. V afroamerických románech Neviditelný Ralpha Ellisona a Syn černého lidu Richarda Wrighta jsou tyto principy pro pozitivní vývoj hrdinů mimořádně důležité.
|
|
Význam mýtu pro moderního člověka
Najbrt, Tomáš ; Balabán, Milan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Práce popisuje několik základních pohledů na mýtus a uvádí různé typy jeho interpretace. Pokouší se určitým způsobem vydefinovat modernitu, moderní společnost a moderního člověka jako součást této společnosti. Na příkladu historického mýtu a jeho konkrétním příkladu, kosmogonickém mýtu, se snaží ukázat souvislost mezi pojetím stvoření v různých mytologiích, v nichž figuruje téma vody a vznik světa z vodstva. Hodnotí význam tohoto mýtu pro moderního člověka. Na příkladu nehistorického mýtu, který byl pro potřeby této práce vydefinován a označen jako "mýtus Člověka" se práce snaží doložit, že moderní člověk potřebuje mýtus stejně jako člověk archaických společností. Na porovnání historického a nehistorického mýtu ukazuje, že se stále jedná o mýtus jako takový, který se liší pouze formou. Na tyto konkrétní příklady navazuje obecné zhodnocení významu mýtu pro moderního člověka. Práce tento význam hodnotí jako velmi důležitý a mýtus považuje za nedílnou součást lidského způsobu uvažování o světě a existenci člověka v tomto světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
K aplikaci etických zásad ve vztahu ke klientům v církevních a necírkevních sociálních zařízeních
CHMELOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá aplikací etických zásad v sociální práci a srovnáváním církevních a necírkevních sociálních zařízení. Je zde kladen velký důraz na vztah sociálního pracovníka a klienta. Dělí se celkem na 6 kapitol. První kapitola se zabývá vysvětlením základních etických pojmů, které s prací souvisí a pro snazší orientaci v dalších kapitolách. Druhá se týká rozdělení církevní a necírkevní organizace zabývající se sociální péčí, popisuji jejich organizační strukturu a srovnání. Třetí kapitola je věnovaná lidským právům, spolu s nimi související etický kodex a jeho význam i kritika. Čtvrtá poukazuje na hodnoty v sociální práci, jaké jsou hodnoty ve vztahu sociální pracovník a klient. Pátá kapitola vymezuje pojem kvalita života, lidskou důstojnost a s ní spojenou sociální práci. V závěrečné kapitole jde o vztah člověka k sobě samému, ke klientovi a křesťanské pojetí člověka.
|
|
Konstruování obrazu sebe sama v prostředí virtuální reality
Průchová, Andrea ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Konstruování obrazu sebe sama v prostředí virtuální reality teoreticky rozpracovává problematiku digitální fotografie osob umístěných na profilových stránkách internetových sociálních sítí. Práce rozvíjí ontologické koncepty virtuální reality a rizomatické antistruktury, aby poukázala na současný problém transformace způsobu myšlení a vnímání portrétní fotografie s nástupem "nových" médií. Za důsledek nevyřešené situace této transformace chápe proces politizace digitálních fotografií osob na sociálních profilech, kterým recipient přikládá roli politického zástupce reprezentované osoby. Politizaci fotografie proto vysvětluje jako specifický typ střetu dvou typů vizualit, které do společnosti vnáší novou diskuzi o ohrožení osob spojenou s otázkou zveřejňování fotografií na internetu. Opora práce v psychoanalýze a sociálně konstruktivistické linii myšlení dovoluje rozvinout výzkumné téma jako problém interdisciplinární, sahající ještě dále za otázku bezpečnosti sdílení dat na internetu.
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
Meditace a její vliv na kvalitu života
KREJZOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá vlivem pravidelného praktikování meditace na kvalitu života. V teoretické části je představen historický vývoj meditace, meditace z pohledu vědy a nejdůležitější filosofické a náboženské směry ve kterých se fenomén meditace objevuje. Dále se teoretická část zabývá pojmem "kvalita života" z různých úhlů pohledu a hledá vzájemný vztah mezi meditací a kvalitou života. Praktická část obsahuje kvalitativně laděný výzkum zaměřený na pravidelné praktikování meditace a její vliv na kvalitu života respondentů.
|
|
Krize mužství v perspektivě současné sociologické literatury
RAUŠEROVÁ, Jana
Bakalářská práce "Krize mužství v perspektivě současné sociologické literatury" se nejprve zabývá vývojem krize mužství a dále se zaměřuje na oblast konstruování mužské identity s důrazem na identifikační teorie. Práce také mapuje téma sociálních rolí a genderových stereotypů. Taktéž je představen pojem chybějícího otce a dále popis jednotlivých typů nevyzrálých mužů. Další část si blíže všímá otázky nového otcovství. V neposlední řadě se zabývá popisem nového muže a v závěru práce si všímá i tématu mužských skupin. Bakalářská práce tedy uvádí základní linie krize mužství.
|
|
Role muže při plánování rodičovství
CÁPOVÁ, Adéla
Aktivní účast muže již při plánování rodičovství se ukazuje jako vhodný prostředek pro posílení partnerských i rodičovských vztahů. Tato práce se zaměřuje na monitorování postojů mužů k otázkám plánování rodičovství. V teoretické části práce uvádí do problematiky plánování rodičovství, mužské identity a z ní vyplývajících rolí, se zaměřením na rodičovskou roli muže. Pro získávání výzkumných dat byly zvoleny kvalitativní výzkumné metody. Metodou analýzy zakotvené teorie byly zpracovány polostrukturované rozhovory s dvaceti muži ve věku rané dospělosti. Obsah rozhovorů vychází z vymezení pojmu plánované rodičovství, na jehož základě bylo stanoveno šest tématických kategorií. Kategorie byly rozčleněny na asociace k pojmu plánované rodičovství, představy o rodině, postoje k významu dětí v životě, k roli muže při výchově dítěte, k rodičovské dovolené, ke kontracepci a k řešení poruch plodnosti. Výsledkem zvolené analytické metody je stanovení významných sociálních vlivů působících na postoje mužů k otázkám plánování rodičovství. Diskuse výsledků s názory odborníků přináší pojmenování rolí, které má muž při plánování rodičovství. Konečná podoba nastavených podmínek pro zahájení reprodukce by měla být výsledkem partnerského vyjednávání. I přes ochotu přijmout změny ve výkonu rodičovských rolí, vyjednávání stále směřuje k rozdělení rolí podle společenských zvyklostí, kdy žena zastává roli pečovatelky a muž roli živitele. Kroky pro podporu odpovědnosti již při plánování rodičovství by se měly zaměřit na genderově senzitivní výchovu u mužů i žen a vést je tak ke genderově rovnocennému vyjednávání o rodičovství. Zjištěné poznatky vytváří novou teorii, která vybízí zainteresované výzkumníky k prověřování její platnosti navazujícími výzkumy.
|
|
Otázka lidské přirozenosti v Aristotelově pojednání o slasti v Etice Níkomachově
Synek, Stanislav ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Karfík, Filip (oponent)
Práce se snaží ukázat zdroje normativity v Aristotelově koncepci slasti, potažmo v celkovém rozvrhu jeho etiky. Vychází především z dvou pojednání o slasti v VII. a X. knize Etiky Níkomachovy, čerpá však i z dalších Aristotelových textů. Klade jim dvě základní otázky: "Co je slast?" a "Co je dobrá slast?" Důležitým motivem pro zodpovězení obou je Aristotelova koncepce lidské přirozenosti (jjsis). Práce se snaží obhájit tvrzení, že samotná slast (hédone) neumožňuje založit mravní normativitu, a nemůže být proto uznána za nejvyšší dobro. Možnost rozlišení slastí na "dobré" a "špatné" nastává až poukazem k "předmětu" slasti (to hécfy), tedy jakýmsi vykročením od čistě "subjektivní" slasti (hédone) k jejímu "předmětnému korelátu" (to hécfy). Vlastní normativita je pak založena na specifické koncepci lidství; tu Aristotelés formuluje pomocí motivů lidského "úkolu" (ergon) a lidské přirozenosti (jjsis). Ukazuje se, že nejdůležitějším zdrojem normativity je "božství", které je u člověka reprezentováno rozumem (logos). Poměr slasti k nejvyššímu dobru (eudaimonia) alias k uskutečnění (energeia) lidského života tím nejlepším způsobem (kat' arete) je zvláštně ambivalentní: na jedné straně pro něj představuje vážné nebezpečí, neboť slast bývá příčinou špatnosti a "zkažené" přirozenosti, a je proto třeba se jí spíše...
|
host ::
