Název:
Otázka lidské přirozenosti v Aristotelově pojednání o slasti v Etice Níkomachově
Překlad názvu:
The Problem of human nature in the conception of pleasure in Aristotle's Nicomachean Ethics
Autoři:
Synek, Stanislav ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Karfík, Filip (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2006
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Práce se snaží ukázat zdroje normativity v Aristotelově koncepci slasti, potažmo v celkovém rozvrhu jeho etiky. Vychází především z dvou pojednání o slasti v VII. a X. knize Etiky Níkomachovy, čerpá však i z dalších Aristotelových textů. Klade jim dvě základní otázky: "Co je slast?" a "Co je dobrá slast?" Důležitým motivem pro zodpovězení obou je Aristotelova koncepce lidské přirozenosti (jjsis). Práce se snaží obhájit tvrzení, že samotná slast (hédone) neumožňuje založit mravní normativitu, a nemůže být proto uznána za nejvyšší dobro. Možnost rozlišení slastí na "dobré" a "špatné" nastává až poukazem k "předmětu" slasti (to hécfy), tedy jakýmsi vykročením od čistě "subjektivní" slasti (hédone) k jejímu "předmětnému korelátu" (to hécfy). Vlastní normativita je pak založena na specifické koncepci lidství; tu Aristotelés formuluje pomocí motivů lidského "úkolu" (ergon) a lidské přirozenosti (jjsis). Ukazuje se, že nejdůležitějším zdrojem normativity je "božství", které je u člověka reprezentováno rozumem (logos). Poměr slasti k nejvyššímu dobru (eudaimonia) alias k uskutečnění (energeia) lidského života tím nejlepším způsobem (kat' arete) je zvláštně ambivalentní: na jedné straně pro něj představuje vážné nebezpečí, neboť slast bývá příčinou špatnosti a "zkažené" přirozenosti, a je proto třeba se jí spíše...The essay is trying to reveal the sources of normativity in the Aristotelian conception of pleasure, resp. in general composition of his ethic. The interpretation works mainly with the two treaties of pleasure in the books VII and X of Nicomachean Ethics, but also takes other passages into account. The two main questions are: What is pleasure? What is the good pleasure? To answer these questions the conception of human nature (Pi?Jsis) must be set forth. The essay is trying to show that pleasure itself (hédone) does not allow to establish moral normativity and therefore cannot be acknowledged to be the highest good. The possibility of the difference between "good" and "bad" pleasures appears only with reference to the "object" of pleasure (to hécfy), i.e. with a sort of "stepping out" from solely subjective feeling of pleasure (hédone) to its "objective" content (to hécfy). The normativity itself is established on a specific conception of humanity that is introduced on the key motives of human "task" (ergon) and human nature (P1!Jsis). It shows up that the most important source of normativity is godhood which is represented by reason (logos) in men. The relation between pleasure and the highest good (eudaimonia) alias the actualization (energeia) of man's life in the best way (kat' arete) is ambivalent: on...