|
Kolektivní odpovědnost v knize Genesis
PLEVOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá situacemi, ve kterých byla v knize Genesis uplatněna kolektivní odpovědnost a účelem, za jakým byla kolektivní odpovědnost v knize Genesis používána. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy kolektivní odpovědnost, vina a odpuštění. Dále práce zahrnuje analýzu textů z knihy Genesis: 12,10-20; 18,16-33; 20,1-18; 26,1-11; 34,1-31. Tyto texty jsou v poslední části rozebrány z pohledu kolektivní odpovědnosti. Stěžejní otázka této práce zní: V jakých situacích v Genesis je uplatněna kolektivní odpovědnost? Z analýzy jednotlivých textů vyplynulo, že kolektivní odpovědnost v Genesis je spojená s trestem nebo varováním. Kolektivní odpovědnost ukazovala směr, kterým měl vyvolený lid jít k Bohu, a varovala před sejitím z této cesty a vzdálením se od Boha.
|
|
Odhad výběru DPH po zavedení elektronické evidence tržeb v ČR od roku 2016
Píchal, Dominik ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává problematiku inkasa daní a s tím spojené jevy jako šedá ekonomika, daňové úniky a nástroje, které vedou k samotnému zefektivnění výběru daní. Elektronická evidence tržeb v českých podmínkách je právě takovýmto nástrojem, který má za cíl zvýšit výběr daní a také zlepšit kontrolu nad daňovými subjekty. Pro svůj metodologický základ byla využita analýza a komparace. Na základě vypracovaných rozborů a srovnání jsem dospěl k závěru, že stanovené teze prokázaly, že elektronická evidence tržeb, ale i evidence tržeb v obecné rovině jako model supervize daňových subjektů, je efektivním nástrojem. Přínosem práce je celkový popis vybraných jevů ovlivňující výběr daní, popis zahraničních modelů evidencí tržeb a především popis a analýza budoucího českého modelu.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
Rukopisy VBF
Hrabalová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
V období normalizace působilo v Československu velké množství skupin, které mimo oficiální nakladatelství kontrolované státem šířily literaturu, která nesměla vycházet. Jednou z nich byly také Rukopisy VBF. Tato edice se vymykala tím, že byla zaměřena na vydání sebraných spisů tří již nežijících autorů. Rukopisy VBF založili Bedřich Fučík a Vladimír Binar na počátku sedmdesátých let za účelem vydání sebraných spisů Jakuba Demla. Dílo Jakuba Demla bylo uspořádáno do čtrnácti svazků. Třináct z nich vyšlo v letech 1978 až 1983, čtrnáctý zůstal nedokončen. Mezitím se Bedřich Fučík rozhodl vydat také spisy Jana Zahradníčka a Dílo Jana Čepa. Po smrti Bedřicha Fučíka připravil Vladimír Binar v rámci edice Dílo Bedřicha Fučíka. Jako vedlejší produkt vznikala tzv. Knižnice Rukopisů VBF, ve které vycházela vedle děl organizátorů Rukopisů také díla jejich přátel a známých. Práce obsahuje anotovanou bibliografii edice a rozhovor s Vladimírem Binarem. Smyslem práce bylo vypracovat bibliografii Rukopisů VBF, shromáždit dostupné informace o této edici a rozšířit je o cenné svědectví jednoho z pořadatelů - Vladimíra Binara.
|
|
Parallel single-cell analysis of active caspase-3/7 in apoptotic and non-apoptotic cells
Ledvina, Vojtěch ; Klepárník, Karel
Caspases are proteases that play key role in the process of apoptosis, the programmed\ncell death. Among them, caspase-3 and -7 are main executioner caspases that cleave\nmany vital proteins during apoptosis and after their widespread activation, the process\ncannot be reversed. To analyze caspase-3/7 activation within single cells, a miniaturized\ndevice for parallel analysis of eight samples was developed. The assay is based on the\nmodified luciferin-firefly luciferase bioluminescence (BL) system. Individual\nsuspended cells were collected and transferred into detection microvials using a\nmicromanipulator. The bioluminescence was detected using a photon counting head\nwith cooled photcathode. The LOD suitable for detection of active caspase-3/7 in both\napoptotic and non-apoptotic cells was reached.
|
|
Jean Ray, představitel belgické fantastické povídky
Tauchmanová, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Jean Ray, vlastním jménem Raymundus Joannes Maria De Kremer, byl jedním z nejvýznamnějších belgických spisovatelů první poloviny dvacátého století. Jeho tvorba byla stylisticky i žánrově velice rozsáhlá a rozmanitá, publikační činnost trvala nepřetržitě přes šedesát let. Psal především krátké fantastické povídky a dobrodružné romány, nicméně pod pseudonymem John Flanders překládal, resp. psal také detektivní příběhy. Svá díla publikoval především časopisecky a v novinách. Ray byl bilingvní, což mu umožnilo psát jak v jazyce francouzském, tak i vlámském. Oba jazyky jsou v jeho tvorbě obdobně zastoupeny. Převážná část jeho díla byla vydávána buď anonymně, nebo pod nejrůznějšími pseudonymy. Diplomová práce je stručnou monografií tohoto autora. V první části se zabýváme teoretickým zasazením jeho osobnosti a tvorby do kontextu belgické francouzsky psané literatury a do žánru fantastické literatury. Druhá část je věnována životopisu Jeana Raye, s důrazem na jeho literární tvorbu. Obsahem třetí části je analýza vybraných děl z jeho rozsáhlé tvorby. Krátce se zabýváme detektivními příběhy Harryho Dicksona, nicméně jádro třetí části tvoří tvorba fantastická, tj. nejvýznamnější knižní soubory krátkých fantastických povídek a jeho jediný fantastický román Malpertuis. Diplomová práce si klade za cíl seznámit...
|
|
Vliv přísunu živin, hydrometeorologických podmínek a provozních manipulací na fytoplankton ve vodárenské nádrži Římov na Malši.
Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří ; Nedoma, Jiří ; Seďa, Jaromír ; Znachor, Petr
Analýza dat získaných během dlouhodobého a komplexního limnologického monitoringu nádrže Římov v období 1983 – 2015, která zachycují vývoj fyzikálně-chemických ukazatelů, hydrologie a hydrodynamiky nádrže s návazností na biologická data o fytoplanktonu, zoooplanktonu aj. ukázala, že koncentrace a druhové složení fytoplanktonu závisejí na přísunu a dostupnosti živin, ale zároveň jsou také významně ovlivňovány klimatickými a hydrologickými podmínkami i vodohospodářským provozem nádrže.\n
|
|
Populačně genetický rozbor plemene starokladrubský kůň
Vostrá Vydrová, Hana ; Majzlík, Ivan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Starokladrubský kůň, spolu s plemenem lipicán, andaluský kůň a lusitano, patří mezi plemena starošpanělského a staroitalského typu a je chováno ve dvou barevných variantách (bělouši a vraníci). Protože se jedná o uzavřenou populaci, je populace ohrožena ztrátou genetické proměnlivosti. Genetická rozmanitost a populační struktura byla analyzována u starokladrubského koně na základě rodokmenových záznamů jedinců registrovaných v plemenné knize. Dále byly identifikovány faktory, které mohou ovlivnit genetickou variabilitu starokladrubského plemene. Rodokmenové záznamy použité v analýze zahrnovaly data o 7971 jedincích v rozmezí let 1729 až do roku 2013. Rodokmenové záznamy zahrnovaly 33 generací předků, s průměrnou kompletností rodokmenu 15,1. Efektivní počet zakladatelů a předků přispívajících do současného genofondu populace byl 92,69 a 17,16. Průměrné hodnoty koeficientů příbuzenské plemenitby byly následující: 13 % (s maximální hodnotou 29 %) pro referenční populaci (jedince schopné reprodukce n=612 jedinců), 11 % pro variantu běloušů (s maximální hodnotou 25 %) a 15% pro vranou variantu (s maximální hodnotou 29 %). Podíl inbredních jedinců v celé referenční populaci představoval 99 %. Průměrný nárůst koeficientu příbuzenské plemenitby z generace na generaci nabýval hodnot: 1% pro celou referenční populaci, 0,8 % pro variantu běloušů a 1,1 % pro variantu vraníků. Těmto hodnotám odpovídaly také hodnoty efektivní velikosti populace, které byly odhadnuty: 52 jedinců pro referenční populaci, 62 jedinců pro bílou variantu a 45 jedinců pro variantu vraníků. Odhadnuté ztráty genetické rozmanitosti z důvodu nenáhodného páření uvnitř sledované populace a barevných subpopulací byly 1 % pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a 1,2 % pro variantu vraníků. Celková ztráta genetické rozmanitosti pro celou referenční populaci a pro variantu běloušů a vraníků dosahovaly hodnot 11 %, 13% a 17%.
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
host ::
