|
Vliv vodních ploch na návrh nového uspořádání pozemků ve vybraných pozemkových úpravách.
JAROŠOVÁ, Kamila
Ve své diplomové práci se zaměřuji na vliv vodních ploch na návrh nového uspořádání pozemků ve dvou vybraných pozemkových úpravách. Zaměřila jsem se na katastrální území Žár u Nových Hradu a Netřebice. Práci jsem zpracovávala na základě porovnávání map pozemkového katastru, katastru nemovitostí a mapy projektu komplexní pozemkové úpravy, kde jsem se zaměřila na srovnání změn v uspořádání a výměře rybníků a nádrží s přilehlými pozemky a změny ve vlastnictví.
|
|
Vlastnictví pozemků a jejich převody z pohledu daňových předpisů
Masopust, Karel ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Vondráčková, Pavlína (oponent)
Závěr Současná daňová soustava České republiky je nepřehledná a pro poplatníky nečitelná. Navíc množství daní vytváří dojem, že je zpoplatněno veškeré konání. Pro zlepšení daného stavu a také pro lepší vnímání daní širokou veřejností by bylo na místě dané změny uvést v život. Byly nabídnuty výše sepsané argumenty a nabídnuto řešení de lege ferenda, které by tyto nejpalčivější problémy vyřešilo. Úplným závěrem bych si tedy dovolit daná opatření na poli zdanění pozemků shrnout: zrušení daně dědické, daně darovací, daně z převodu nemovitostí úprava daně z nemovitostí tak, aby základem daně byla hodnota nemovitosti; po vzoru Slovenska bych daň zařadil mezi místní daně a její sazbu určil rámcově zákonem a konkrétní sazbu ponechal uvážení obce zavedení nové nezdanitelné části základu daně u daně z příjmů fyzických osob - tím by byla zaplacená daň z nemovitosti daň z přidané hodnoty - beze změn Pro ilustraci dopadů vícenásobného odvodu, tak jak byl popsán v závěru, přikládám následující modelový příklad. Vstupy do příkladu byly zvoleny uměle, tak aby nejlépe demonstrovaly nespravedlnost, kterou v daném postupu spatřuji. U pozemku byla z důvodu jednoduchosti zvolena výměra 1000m2 . Aby daň byla maximální, jedná se o stavební pozemek v Praze, koeficient byl zvýšen ze 4,5 na 5 a navíc byl obecně závaznou...
|
| |
|
První pozemková reforma 1919
Korolus, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Československá pozemková reforma mezi světovými válkami měla zlepšit strukturu hospodařství státu přerozdělením půdy velkostatků. Dalším cílem bylo odstranění nežádoucího vlivu pozemkové aristokracie (německé a maďarské). Tento rozsáhlý projekt probíhal v letech 1919 -- 1935, kdy byl oficiálně prohlášen za ukončený. Problematika pozemkové reformy je v ČSR významná i pro další obobí (po 2. Světové válce, při restitučních sporech). Pod reformu spadalo přibližně 29 % rozlohy státu (více než 4 miliony hektarů). Přibližně polovinu zabraných majetků získali noví nabyvatelé, druhá byla ponechána těm stávajícím. Tímto přesunem byly naplněny oba zmíněné cíle. Nejmenší usedlosti byly zvětšeny o půdu velkostatků a získaly tak na efektivitě. Majetek pozemkové šlechty se snížil o polovinu a tím poklesl i její vliv. Přes nedostatky v legislativě a provádění reformy byly její hlavní cíle naplněny a já ji v daných podmínkách považuji za úspěšnou. Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout pouze za jiných podmínek, například v delším časovém horizontu. V mezinárodním porovnání se jednalo o třetí nejrozsáhlejší projekt tohoto druhu (po Rumunsku a Rusku).
|
|
Práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy
Kuřinová, Pavla ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Zemědělství je základní a nejstarší obor lidské činnosti, který je silně propojen s životním prostředím. Vzájemná potřeba a ovlivňování zemědělské výroby a životního prostředí je tak aktuální téma také v dnešním světě. Půda, která je složkou životního prostředí, je zároveň nezastupitelný výrobní prostředek umožňující nejen produkci potravin, ale je i prostředkem k udržování a ochraně rozsáhlých oblastí tzv. zemědělské krajiny. Otázky vlastnictví této složky přírody a hlavně negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí mají za následek vznik právní regulace této oblasti. Tato práce je rozdělena do 7 základních kapitol. V první kapitole se věnuji otázce vlastnictví, především z pohledu ústavního práva. Vedle vlastnického práva, jehož ústavní základ je obsažen v článku 11 Listiny, je zmíněno také právo na příznivé životní prostředí. Druhá kapitola představuje krátký popis historického vývoje pozemkového vlastnictví na území České republiky od roku 1918 po současnost. Třetí kapitola je zaměřena na zemědělskou půdu, výklad tohoto pojmu, zvláštnosti ohledně evidence této nemovitosti a v neposlední řadě specifické vlastnosti zemědělské půdy, které ukazují na jedinečnost tohoto statku. Čtvrtá kapitola je věnována osobě vlastníka, přičemž se soustřeďuje hlavně na stát v roli vlastníka a jeho pozici...
|
|
Změny malého venkovského města od roku 1945 na příkladu Kelče
Tomková, Hana
Diplomová práce se zabývá změnami v malém městě od roku 1945. Vybraným objektem je Kelč, městečko ležící ve Zlínském kraji. První část práce pojednává o historii českého venkova od roku 1945 se zřetelem na poválečnou konfiskaci, pozemkovou reformu, proces združstevňování, úlohu JZD, transformace po roku 1989 a vstup do EU. Další část je zaměřena na historii města Kelče. Následuje charakteristika města z hlediska polohy, přírodních a historických zvláštností a jeho urbanistická struktura, zhodnocení současné Kelče. V poslední části je městečko zdokumentováno pomocí fotografií. Klíčová slova: Kelč, poválečná konfiskace, pozemková reforma, združstevňování, transformace, urbanistická struktura
|
|
Venkovské statky, dvory a rezidence pražského biskupství za Tobiáše z Bechyně
Spoustová, Ludmila ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Resumé Venkovské statky, dvory a rezidence pražského biskupství za Tobiáše z Bechyně Biskupství pražské vlastnilo již od samotných počátků pozemkový majetek, který postupem doby nabýval na rozsahu a na konci 13. století měli i díky tomuto vlastnictví biskupové pražští postavení rovnající se nejpřednějším šlechticům země, s vlastním dvorem a reprezentativními sídly. Biskupské zboží bylo nepravidelně rozseto po území celé diecéze; výnosy z hospodaření byly pak soustřeďovány do jednotlivých hospodářských dvorců. Každá oblast měla rovněž své vyšší správní centrum. Koncem 13. století, za časů biskupa Tobiáše z Bechyně, můžeme patrně mezi tato střediska počítat Žerčice a Běchary v oblasti Pojizeří; na sever od Prahy Roudnici, Slavětín a Blíževedly, v západních Čechách Rokycany a Horšovský Týn, v jižních Čechách Týn nad Vltavou, Chýnov a pozdeji na krátkou dobu získaný Sepekov a Skalice. Ve středních Čechách Český Brod a Trhový Štěpánov a v rozsáhlém území Českomoravské vysočiny pak střediska Červená Řečice, Pelhřimov a Vyskytná. Na Moravě vlastnilo pražské biskupství majetek s centrem v Kojetíně. Vyjmenovaná místa byla středisky hospodářské i církevní správy, stával zde kostel, dřevěný či kamenný dvorec nebo tvrz a v několika případech i kamenný hrad, konával se tu trh. Často tudy procházela frekventovaná cesta,...
|
|
Právní režim pozemků v hornictví
Sochovský, Vít ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce pojednává o právním režimu pozemků v hornictví. Těžba nerostů a hornická činnost jako taková jsou již ze své podstaty velmi úzce spjaty s půdou a pozemky. Práce nabízí ucelený pohled na pozemkové právní vztahy v rámci jednotlivých fází hornické činnosti od průzkumu ložisek až po likvidaci a zajištění důlních děl, přičemž popisuje klíčové problémy jak z pohledu vlastníků dotčených pozemků, tak také těžebních organizací. Právní vztahy vznikající při hornické činnosti jsou velmi výrazně ovlivněny samotným jejím charakterem. V oblasti horního práva se střetávají zcela protichůdné zájmy. Zájem těžební organizace na dobývání nerostů se velmi často dostává do konfliktu se zájmem vlastníka pozemku, pod jehož povrchem se ložisko nachází. Svou roli pochopitelně hraje také stát, který v těchto vztazích vystupuje jednak jako vlastník nerostného bohatství, ale také jako autorita hájící veřejné zájmy. Úvodní kapitola definuje základní pojmy, jež jsou pro zvolené téma zásadní. Další kapitoly, jejich členění a řazení, korespondují s jednotlivými fázemi hornické činnosti tak, jak probíhají ve skutečnosti. Vyhledávání a průzkum ložiska představuje první fázi hornické činnosti. V kapitole věnované této aktivitě se práce zaměřuje zejména na řízení o stanovení průzkumného území a chráněného...
|
|
Vývoj využití zemědělského půdního fondu v katastrálních územích Bedřichovice a Podolí
Jež, Jan
Bakalářská práce na téma vývoj využití zemědělského půdního fondu v katastrálních územích Podolí u Brna a Bedřichovice je zpracována do dvou částí. První část je zaměřena na půdu, na vývoj užívacích vztahů k půdě v období kapitalismu, socialismu až po současnost. Druhá část bakalářské práce obsahuje charakteristiku katastrů, strukturu půdního fondu, historický přehled o vývoji vlastnických vztahů k půdě ve vybraných katastrálních územích až po současnost. Ke konci druhé části se zabývám úhrnnými hodnotami druhů pozemků, ochranou zemědělského půdního fondu a zlepšením hospodaření na půdě.
|
| |
host ::
