Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,084 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.17 vteřin. 


Psychosociální situace rodiče dítěte s tělesným postižením
TOMANOVÁ, Růžena
Bakalářská práce Psychosociální situace rodiče dítěte s tělesným postižením se zabývá rodinami, které se starají o postižené dítě. Teoretické části jsou nastíněny bio-psycho-sociální faktory, které ovlivňují život rodiny s postiženým dítětem. Tato část se dále zabývá rodinou postiženého dítěte, změnami, kterými rodina prochází, vlivem na jednotlivé členy rodiny i širší rodiny. Nalezneme zde také možnosti vyrovnání se s obtížnou rodinnou situací. Praktická část obsahuje osm kazuistik rodin s postiženým dítětem a výzkumné šetření se zabývá otázkou, jakým způsobem rodiny péči o dítě zvládají a jak konkrétně narození postiženého dítěte zasáhlo do života rodiny. Dále šetření ukazuje preference rodičů při sdělování informací o postižení dítěte.

Plán realizace a analýza otevření rodinného penzionu na Jižní Moravě
Šimeček, Petr ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Šípek, Ladislav (oponent)
Otevření ubytování typu Bed&Breakfast se zaměřením na domácí, zdravé snídaně na Jižní Moravě. Součástí bude i prodejna s domácími produkty od regionálních výrobců.

Možnosti zefektivnění programů primární prevence
Hermanová, Lenka ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Poznatky z výzkumů uvádí nutnost začít preventivně působit již od nejnižšího věku jedince. Tuto funkci má mít v dětství nejdříve rodina a nejbližší okolí, poté ji přejímají nejprve předškolní zařízení a následně škola. Tato práce se týká možností zefektivnění primárně preventivního působení na děti a mládež. Zaměřuje se hlavně na nejvíce využívané primárně preventivní programy ve školách. Kromě tohoto působení jsou velice důležité i další možnosti působení. Je to právě vliv nejbližšího prostředí, tedy hlavně rodiny a vrstevníků, ale také podmínky ve společnosti. Právě v tomto prostředí se vyskytuje celá řada ochranných a rizikových činitelů, které mohou riziko zvyšovat nebo zmenšovat. Existuje celá řada postupů a kritérií, které by měly primární programy splňovat, aby je bylo možné považovat za co nejvíce efektivní. I v tomto případě platí, že obsah i formy programů se musí lišit podle věku jedince. Obsahem práce jsou tedy specifika primární prevence podle věkových skupin, nejčastěji používané typy programů a metody, jakými je možné preventivně působit, jak v rodině, tak ve škole. Dále jsou uvedeny i konkrétní možnosti a prvky, ze kterých by se měl skládat komplexní a efektivní školní primárně preventivní program. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Krize - rozpad rodiny očima dítěte
Nevoralová, Monika ; Procházková, Jana (vedoucí práce) ; Hadj - Moussová, Zuzana (oponent)
Tato práce přinesla mnoho témat, kterým by bylo dobré věnovat větší pozornost. Je zřejmé, že nepříznivá rodinná atmosféra, popř. rozvod rodičů, může být pro dítě rizikovým faktorem v mnoha oblastech. Rozhodujícím faktorem je však spíše atmosféra (klima) v rodině než samotný rozvod rodičů. Větší škodu mohou způsobit nezdravé vztahy v rodině něž rozvod, rozchod rodičů. Úplná harmonická rodina je pro děti pochopitelně nejlepší, na druhou stranu harmonické prostředí rozvedené rodiny je pro jejich další vývoj prospěšnější než disharmonická úplná rodina. Z tohoto důvodu nelze problémy vyskytující se u dítěte přičítat vždy samotnému rozvodu rodičů. Tím dochází ke zjednodušení a zároveň k zavádějící představě, že všechny děti, jejichž rodiče se rozvedli, jsou problémové. Jistě je pravdou, že u nich může díky této situaci nastat zvýšené riziko vzniku různých potíží, ale stejně tak může být ohroženo mnoho dalších dětí, jejichž rodiče rozvedeni nejsou, ale doma panuje nepříznivá atmosféra atd. V některých případech mohou být důsledky rozvodu dokonce i pozitivní, jak vyplývá i zvýše uvedené analýzy. Záleží vždy na mnoha faktorech. Především na tom, zda přetrvávají konflikty i nadále mezi bývalými partnery. Dále záleží i na osobnosti a odolnosti dítěte, na prostředí, osobách, které dítěti mohou být v době krize v rodině...

Vývojové proměny krátké venkovské prózy 2. poloviny 19. století a počátku 20. století (Hálek, Světlá, Mrštík, Rais, Nováková, Kratochvíl, Šlejhar)
Kletečková, Martina ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Resumé Diplomová práce v interpretaci krátkých venkovských próz pěti vybraných autorů 2. poloviny 19. století a počátku století dvacátého (K. V. Rais, J. K. Šlejhar, A. a V. Mrštíkové, T. Nováková, J. Kratochvíl) sleduje pojetí tématu venkovské rodiny podle hledisek, vymezených na základě historických a sociologických poznatků odborné literatury o venkovské rodině 19. století. Na základě těchto hledisek jsou pojednání o autorech členěna do kapitol "Model rodiny", "Domov a svět", "Rodina a zemědělský rok", "Rodina a poměry majetkové", "Narození a smrt ve venkovské rodině", "Rodina v naplňování tradic a norem náboženského života". Tvorba autorů je zasazena do kontextu venkovské prózy 19. století. Následná interpretace dokládá proměny v přístupu jednotlivých autorů k zobrazovanému tématu.

Prosociální postoje dospívajících ze sociálně znevýhodňujícího prostředí
Špirková, Kateřina ; Pelikán, Jiří (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. První se zabývá morálkou a prosociálností, dále jsou tato témata dávána do souvislostí se socializací a rodinou. Druhou část tvoří vlastní výzkumná sonda prosociálních postojů dospívajících, a to z běžné populace a sociálně znevýhodňujícího prostředí. Prosociální postoje a jednání ovlivňuje mnoho faktorů, mezi hlavní patří kognitivní vývoj a empatie, jejichž kvalita je značně závislá na prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Proto se tento text zaměřuje na rodinu dospívajících a sociálně znevýhodňující prostředí, jímž konkrétně myslím dětské domovy, azylový dům, středisko výchovné péče a jednu nestátní neziskovou organizaci (Barevný svět dětí). Kromě výše uvedeného, míra a úroveň prosociálnosti je dána samotnou situací, na kolik je pro člověka ohrožující, zda jsou v ní přítomny další osoby a dochází k tzv. rozptýlení odpovědnosti. Provedený průzkum potvrdil, že záleží na konkrétní situaci i vztahu k osobě vyžadující pomoc. Nejvíce prosociálních a altruistických postojů se vyskytlo u příběhu umírající vlastní ženy, nejméně u podnapilého mladíka, který se ptá na cestu. Tato výzkumná sonda má podobu dotazníkového šetření a zjišťovala prosociální postoje u dvaceti pěti dospívajících ze sociálně znevýhodňujícího prostředí a dvaceti pěti...

Problematika dětí z neúplných rodin
RAŠKOVÁ, Pavlína
Má bakalářská práce se zabývá pozorováním dětí z neúplných rodin v předškolním věku, studiem jejich chování v rámci jejich problematiky. V teoretické části definuji rodinu jako sociální skupinu, její rozdělení, funkci a neopomíjím náhled do historie, který se značně liší od současnosti. Rodina úplná ukazuje dítěti mužský a ženský vzor chování, poskytuje citové zázemí, je zdrojem jistoty a bezpečí. Rodina úplná, ale disfunkční tyto hodnoty do jisté míry postrádá. Dále vysvětluji rodinu neúplnou, její vznik a typy, ve které je jeden vzor. Druhý je buď nahrazován, a tudíž nedostatečně plní svou roli, a nebo úplně chybí. Proto často dochází k citové deprivaci, která vede k labilnímu chování. V praktické části aplikuji výzkumnou metodu pozorování na vzorek dětí předškolního věku, kterých se daná problematika osobně dotýká. Závěrem výzkumu potvrdím či popřu, na základě podrobných kazuistik, jestli se u daného vzorku dětí vyskytuje problematické chování a psychické deprivace či ne.

Základní problematika péče o děti (porovnání české a španělské právní úpravy)
Kemény, Ágnes ; Dvořák, Jan (oponent) ; Radvanová, Senta (vedoucí práce)
67 5. ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se věnovala stále velmi aktuálnímu tématu o náhradní péči o děti a jejich formám, protože bohužel vždy bude existovat mnoho dětí, které budou potřebovat pomoc, aby nezůstaly bez jakékoli péče, výchovy, podpory a určitého zázemí pro svůj vývoj. Pomoc těmto dětem může být poskytnuta nejrůznějšími formami, a to prostřednictvím osvojení, které je považováno ze jednu z nejdůležitějších forem. Osvojení jsem věnovala při psaní největší pozornost, neboť se při něm vytváří nová rodina a právě jen díky němu se může vytvořit takový vztah mezi osvojencem a osvojitelem, který je podobný vztahu rodič-dítě. Dále může být dítě svěřeno do pěstounské péče, do péče jiné fyzické osoby než rodiče nebo do ústavní výchovy. Uvedené formy jsou důležité a zvolení jedné z nich musí odpovídat individuálnímu případu, situaci pokrevní rodiny a neopomenutelným hlediskem bude v každém případě zájem dítěte. Jak jsem napsala již v úvodu, rozhodla jsem se tuto problematiku porovnat i s jiným právním řádem a díky tomu jsem se mohla dozvědět, jak je náhradní výchova řešena i v jiné zemi. Podařilo se mi tak v této oblasti získat znalosti nejen v české, ale i španělské právní úpravě a snažila jsem se je do své práce vhodným způsobem začlenit. Co se týče zjišťování informací ve španělském právním řádu, je...

Konstrukce programů přípravy na život pro děti a mladistvé vyrůstající v dětském domově
Klasová, Johana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce programů přípravy na život pro děti a mladistvé vyrůstající v dětském domově" pojednává o několika aspektech péče o ohrožené děti, kterým okolnosti v současné době zabraňují žít ve vlastní rodině. Stručně mapuje situaci v péči o takto ohrožené děti, jak tento systém funguje a kde jsou jeho slabé stránky. Ukazuje na znevýhodnění, které lidem, kteří vyrostli v dětském domově, ztěžuje samostatný život oproti lidem, kteří měli v dětství "normální" rodinné zázemí, a specifické potřeby, které tito lidé při stavění se na vlastní nohy mají. Snaží se přiblížit život několika mladých lidí, kteří vyrostli v Dětském domově v Sázavě a už několik let žijí samostatně. Jednak statisticky zmapovat, kolik z nich je schopno sociálně fungovat v běžném neinstitucionálním prostředí a na jaké úrovni. Jednak předkládá konkrétní příběhy několika těchto lidí a snaží se na nich ukázat zajímavé aspekty problematiky samostatného života lidí, kteří vyrostli v dětském domově. V neposlední řadě chce tato práce poukázat na některá opatření a návrhy, které by lidem, kteří opouštějí Dětské domov v Sázavě, pomohly lépe zvládnout nároky společnosti při na dospělé lidi.