|
Profesní rozvoj sociálních pracovníků v oblasti sociálních služeb
ŠKOPKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce ukazuje možnosti profesního rozvoje sociálních pracovníků v oblasti sociálních služeb. Za tímto účelem je v práci představena profese sociálního pracovníka a oblast vzdělávání v sociální práci. Stěžejní část práce ukazuje vedle zákonem stanoveného dalšího vzdělávání i další možnosti profesního rozvoje pracovníků v prostředí organizace.
|
|
Systém pro podporu činnosti klubu orientačního běhu
Buk, Jindřich ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent)
V současnosti se stále více procesů a oblastí života dočkává IT podpory. Často se jedná o využití internetu pro zrychlení nebo zjednodušení existujících procesů. Mimo to je zde velká oblast sociálních sítí, které lze využít i jinak, než jen k navazování a utužování přátelství. Bakalářská práce se zabývá možností využití webových technologií pro podporu chodu klubu a jeho následného rozvoje. Přitom oddíl má potenciál jak zjednodušit a zautomatizovat mnohé procesy, kterými se dříve musel někdo osobně zabývat, tak využívat sociální sítě pro vlastní rozvoj a propagaci. Cílem práce je nejprve zjistit, jaké oblasti chodu oddílu je vhodné podpořit nějakým informačním systémem. Dalším cílem je zjištění, jak to řeší ostatní oddíly. Posledním cílem je navržení a vytvoření konkrétní aplikace. První dva cíle jsou řešeny pomocí dotazníkového šetření mezi vedoucími velkých českých oddílů. Právě ve velkých oddílech má využití automatizace a zjednodušení existujících procesů největší potenciál. Návrh konkrétní aplikace poté vychází z dotazníkového šetření a zkušeností autora práce. Navržená aplikace přitom obsluhuje již existující procesy v chodu klubu a přidává k tomu mnohé prvky ze sociálních sítí.
|
|
Multimediální komunikace
Vondra, Zdeněk ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Skrbek, Jan (oponent) ; Jurášková, Olga (oponent)
Multimédia jsou formou sdělování informací a sdílení znalostí prostřednictvím synergického efektu paralelně propojených komunikačních rovin. Jejich hlavní uplatnění je v tvorbě komunikací coby produktů i služeb a v tvorbě uživatelských rozhraní. Hlavním cílem této disertační práce je vytvořit model multimediální komunikace pro pochopení významu a smyslu použití multimédií v komunikačním procesu. Model popisuje návaznosti prvků a parametrů multimediální komunikace v rámci vnitřního i vnějšího kontextu. Dále je cílem práce vytvořit metodiku multimediální komunikace, která slouží pro návrh, tvorbu a vyhodnocování konceptů multimediálních komunikací. Metodika je vytvořena aplikací modelu multimediální komunikace. Disertační práce vychází ve své teoretické části z analýzy různých definic a přístupů vybraných k řešení modelu multimediální komunikace. Na to navazují rozbory teorií komunikace, pojmů média, multimédia, doručovací platformy a funkce komunikace. Na teoretickou část navazuje popis výzkumu v praxi čtyřech odlišných oblastí využití multimédií. Získané poznatky jsou v následujících částech práce analyzovány za účelem vytvoření modelu multimediální komunikace a odvozené metodiky multimediální komunikace. Metodika je dále ověřena prostřednictvím případové studie a jsou formulována doporučení pro její další rozvoj. Model a metodika multimediální komunikace vytvořené v této práci prezentují ucelený pohled na problematiku multimediální komunikace jako na nástroj využitelný pro konkrétní komunikační účel. Práce tak přináší nástroj pro řešení a studium multimediálních komunikací a zároveň definuje prostor pro rozvoj metodických postupů v této oblasti.
|
|
Návrh na zlepšení internetového marketingu vybrané strojírenské firmy
Pokorný, Zdeněk ; Hinčica, Vít (vedoucí práce) ; Olšanová, Květa (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit současné využití internetového marketingu podnikem POKORNÝ spol. s r. o. a zároveň navrhnout vedení společnosti další postup rozvoje, kterým by se internetový marketing této společnosti mohl ubírat. V rámci současného internetového marketingu společnosti jsou nejdříve analyzovány její webové stránky a to z pohledu celkové kvality prezentace, obsahu a poté také statisticky pomocí zjištěných hodnot z nástroje Google Analytics. V souvislosti s webovými stránkami je následně analyzována i jejich optimalizace pro vyhledávače. Mimo webové stránky je zhodnoceno také využití dvou sociálních sítí, kterými jsou Facebook a LinkedIn. Po provedené analýze je vedení navržen další postup rozvoje internetového marketingu, kde mimo doporučení odstranění zjištěných nedostatků jsou také navrženy k využití další nástroje, které společnost doposud nevyužila. Výsledkem těchto návrhů by měla být zlepšená konkurenceschopnost této společnosti.
|
|
The current state and prospects for sustainable development of tourism in Slovakia.
Libantová, Silvia ; Indrová, Jarmila (vedoucí práce) ; Chaloupka, Radek (oponent)
Cestovní ruch přispívá k rozmachu destinací, kam přináší finanční prostředky, nová pracovní místa, vyšší úroveň služeb, či rozvoj infrastruktury. Ovšem pokud se cestovní ruch nerozvíjí udržitelně, doprovázejí ho i negativní faktory. Jde hlavně o negativní dopady na životní prostředí, jako například: znečištění vody, půdy, zvýšená hlučnost a přelidnění destinace během sezóny. Jako reakce na zhoršující se stav životního prostředí a možné neodvratitelné změny způsobené nezodpovědným lidským jednáním, nabývá na významu myšlenka udržitelného rozvoje. Teoretická část popisuje cestovní ruch na Slovensku a poukazuje na plány udržitelného rozvoje cestovního ruchu. V praktické části jsou zhodnoceny výsledky dotazníku, který se týká povědomí o udržitelném cestovním ruchu na Slovensku. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu v oblasti udržitelného cestovního ruchu a návrh možností jeho rozvoje do budoucna.
|
|
Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k e-governmentu
Filipová, Lucie ; Ulman, Miloš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce "Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k eGovernmentu" zkoumá problematiku rozvoje elektronizace samosprávy ve vztahu k legislativě a eGovernmentu. Téma elektronizace veřejné správy je v posledních letech stále více diskutováno nejen v souvislosti s rostoucími nároky na rychlost zpracování a poskytování informací, ale také na usnadnění a zprůhlednění dílčích procesů ve veřejné správě. V teoretické části jsou popsány role eGovernmentu ve veřejné správě, proces elektronizace veřejné správy v ČR a jednotlivé služby eGovernmentu (Czech POINT, datové schránky, základní registry, komunikační infrastruktura veřejné správy), které využívají obce. Praktická část hodnotí stav využívaného softwarového a hardwarového vybavení, legislativně vázaného softwaru a služeb eGovernmentu na vzorku obcí mikroregionu Zábřežsko. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou závěrem stanovena doporučení pro zkoumaný vzorek 20 obcí mikroregionu Zábřežsko.
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením
KRAUMANNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce Tanec jako prostředek integrace dospělých s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit taneční kurz zaměřený na rozvoj sociálních kompetencí dospělých lidí s mentálním postižením. Práce se věnuje dospělým lidem s mentálním postižením a volnočasové aktivitě zaměřené na tanec. Ve volném čase lidí s mentálním postižením je prostor pro rozvíjení sociálních kompetencí. V reakci na současnou situaci nabídky volnočasových aktivit pro dospělé lidi s mentálním postižením jsem pokládala za přínosné založit taneční skupinu lidí s mentálním postižením, zároveň s jedinci intaktními v prostorách, které jsou pro ně neznámé. Na základě aktivity, kterou je možné realizovat zábavně, lze všestranně rozvíjet osobnost člověka a jeho sociální kompetence, které jsou předpokladem úspěšné integrace. Bakalářská práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole je vymezen pojem mentální postižení. Následně se pozornost zaměřuje na charakteristiku cílové skupiny, tedy dospělých osob s lehkou a střední mentální retardací. Dále je popsán zásah postižení do oblasti psychiky člověka a oblasti sociální. Ve druhé kapitole je nejprve definován pojem tanec a popis jeho využitelnosti v oblasti volnočasové, umělecké, ale i terapeutické. Ve třetí kapitole jsou vypsány předpoklady pro úspěšnou integraci. V závěru teoretické části je propojení cílové skupiny a aktivity pro rozvoj sociálních kompetencí. Na teoretickou část bakalářské práce navazuje část praktická, čtvrtá kapitola. Jedná se o program šestiměsíčního kurzu, který jsem sestavila na základě analýzy odborné literatury a získaných zkušeností při vedení tanečních lekcí a práci s lidmi s mentálním postižením. V programu budou zahrnuty metody práce a vyhodnocení dílčích činností. Šesti měsíční taneční kurz probíhal ve školním roce 2015/2016 a účastnilo se ho šest dospělých lidí s mentálním postižením. Do kurzu byly zapojeny studentky Jihočeské univerzity. Pro jednotlivé taneční lekce byly stanoveny dílčí cíle a aktivity byly uzpůsobeny tak, aby v nejvyšší možné míře nenásilně rozvíjely sociální kompetence účastníků. Kurz byl realizován v prostorách Občanského sdružení IN. Pro vyhodnocení aktivity a zjištění progresu v oblasti sociálních kompetencí účastníků bylo stanoveno několik oblastí rozvoje. Několik vybraných sociálních kompetencí bylo rozděleno do hodnotících škál. Účastníci byli hodnoceni při začátku kurzu a znovu po šesti měsících. Metodou vyhodnocení bylo vlastní pozorování. Zaměřila jsem se na evaluaci svého působení, evaluaci skupiny a každého jednotlivce. Evaluace proběhla také ze strany účastníků kurzu. Taneční lekce a aktivity s nimi spojené se osvědčily jako vhodný prostředek pro rozvíjení sociálních kompetencí dospělých s mentálním postižením. U pěti účastníků se hodnoty zvýšily v 5 10 ze 17 sledovaných kompetencí. Regres nastal u účastníka, který prožíval poslední dva měsíce kurzu náročnou životní situaci. Nejvýrazněji a u všech účastníků se zvýšily hodnoty v oblasti spolupráce ve skupině. U pěti účastníků došlo k progresu v navazování a udržování očního kontaktu a navazování konverzace. U jednoho účastníka se zvýšila hodnota v oblasti vystupování ve skupině, u jednoho v oblasti samostatnosti a jeden oproti začátku oslovoval ostatní účastníky jménem. Celkově se členové skupiny stali sebevědomějšími. K dosažení žádoucích výsledků přispíval fakt, že se kurz konal mimo známé prostory a v kolektivu dalších dospělých intaktních jedinců. Důležitý byl také přístup lektora, promyšlení a stanovení cílů a reakce na podněty účastníků. Při realizaci taneční aktivity s lidmi s mentálním postižením dochází k rozvoji sociálních kompetencí. Při promyšleném postupu lze kompetence rozvíjet intenzivněji a přesto nenásilně. Bakalářská práce má sloužit jako motivace pro pracovníky, kteří by chtěli touto aktivitou naplňovat volný čas dospělých s mentálním postižením a cíleně tak působit na jejich rozvoj.
|
host ::
