|
| |
|
| |
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
| |
|
|
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948
Roubíková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918 - 1948 Abstrakt Disertační práce se zabývá sociálním zákonodárstvím v letech 1918-1948, tedy za první, druhé a třetí republiky československé. Základy československé sociální legislativy však byly položeny za Rakouska-Uherska již v druhé polovině 19. století. Vývoj sociálního zákonodárství přímo souvisel s existencí právní úpravy moderní obecní samosprávy a jejích vyšších stupňů. V tomto ohledu byly přijaty dva velmi důležité zákony: zákon č. 18/1862 ř.z. ze dne 5. března 1862 "jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní a dne 3. prosince 1863 zákon č. 105/1863 ř.z. "o právu domovském". Ohledně chudinské péče byl dne 3. prosince 1868 přijat zákon v příčině opatření chudých neboli "chudinský zákon" (zákon č. 59/1868 zemského zákoníku). Na základě sociální politiky "cukru a biče" Otto von Bismarcka v Německu, přijala rakouská vláda řadu zákonů o zdravotním a jiných typech systémů sociálního pojištění, které neplatily obecně, nýbrž s rozdíly v závislosti na profesi, odlišné např. pro horníky, tovární dělníky nebo úředníky. Protože zákonem č. 11/ 1918 Sb. došlo k recepci veškerých dosavadních rakouských právních předpisů do československého právního řádu, staly se rakouské říšské a zemské předpisy základem dalšího...
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Úloha československých odborů v letech 1945-1948
Padevět, Pavel ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Základy odborového hnutí byly v českých zemích položeny na přelomu 19. a 20. století. Dělníci v nich nalezli způsob, jak bojovat se zaměstnavateli o vylepšení svých pracovních, mzdových a sociálních podmínek. Někdy se opravdu jednalo o ekonomický boj, když dělníci zahájili stávku a přerušili tím výrobu, jindy stačila dohoda po společném vyjednávání. K větší efektivitě prosazování svých požadavků se od vzniku Československa pokoušeli odboráři propracovat sjednocením, ale z důvodu politické různorodosti všechna jejich jednání skončila neúspěchem. Odborová jednota nastala až po okupaci nacistickým Německem a pod rouškou legálnosti odborů se v nich začala utvářet významná odbojová skupina. Poválečná obnova státu, na které se odbory měly nemalou měrou podílet, byla ve spojení s jejich tehdejší popularitou velkou příležitostí vytvořit pro zaměstnance co nejpříznivější podmínky. Ozbrojené stráže závodů, ve kterých na výrobu dohlížely závodní rady podléhající odborové pravomoci, nebo správa národního pojištění byly novými benefity, pomocí kterých se měly zlepšovat pracovní a mzdové podmínky pracujících. Odbory však v té době již ztratily svou tvář a jejich členská základna svou nespokojenost dávala najevo stávkami a demonstracemi.
|
host ::
RSS.