|
|
Komparace daně z příjmů fyzických osob v České republice a Finsku
Rulíšková, Pavla ; Beranová,, Michaela (oponent) ; Brychta, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v České republice a ve Finsku. Nejprve jsou vymezena základní východiska v kontextu základních svobod Evropské unie. Následně je přiblížena a porovnána relevantní právní úprava týkající se zdaňování vybrané kategorie příjmů v České republice a ve Finsku. S využitím získaných poznatků je určeno a srovnáno daňové zatížení modelových poplatníků.
|
|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Grinc, Jan (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?" Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z "velkých" smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či...
|
|
|
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti COVID-19
Studničková, Alena ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Meze omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti covid-19 Práce se zabývá mezemi omezení základních práv a svobod v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19. Jejím cílem je za prvé posoudit soulad zavedení povinného očkování proti covid-19 v České republice s ústavním pořádkem, případně definovat podmínky, jež by právní úprava musela splňovat, aby ji bylo možné pokládat za ústavně konformní, za druhé zhodnotit bezvadnost mimořádných opatření vydávaných za účelem likvidace epidemie. Text obsahuje nastínění právní úpravy povinného očkování v České republice doplněný o analýzu relevantní judikatury Ústavního soudu, na což navazuje popis úpravy zavedení povinného očkování proti onemocnění covid-19 v prosinci 2022 a hodnocení jeho ústavnosti v době vydání a v okamžiku dokončení práce pohledem autorky. Další část je věnována mimořádným opatřením souvisejícím s očkováním proti nemoci covid-19 v oblasti pracovněprávních vztahů, školství a služeb, kdy je kladen důraz na právní předpisy, na základě kterých docházelo k odlišnému zacházení s osobami očkovanými a neočkovanými. Práce obsahuje popis jednotlivých mimořádných opatření, analýzu otázek, které vydáním těchto opatření vznikly ve veřejném prostoru, rozbor související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a...
|
|
| |
|
|
Koncepce volného pohybu osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah
Šafránková, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Volný pohyb osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na jednu ze základních svobod vnitřního trhu. Jedná se volný pohyb osob a pracovníků, který vymezuje základní právo každého občana Evropské unie. Diplomová práce se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků soustředí z pohledu teorie a praxe, s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Předmětem diplomové práce je zmapování problematiky volného pohybu osob a pracovníků od samotného vývoje dané svobody, zavedení občanství EU a konsolidující směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, po samotnou definici pracovníka, až k aktuální podobě této svobody včetně náhledu do současné situace. Cílem diplomové práce je zaměřit se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků z pohledu jejich vzájemného vztahu a porovnat jejich práva. Práce je členěna do 4 kapitol, kdy se první kapitola zabývá vývojem svobody volného pohybu osob a součástí je také podkapitola zaměřující se na občanství EU. V této kapitole je také upraveno právo pobytu občanů EU. Druhá kapitola se věnuje definici pracovníka včetně pojetí tohoto pojmu ve světle novější judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jádrem diplomové práce je třetí kapitola, jež se...
|
|
|
Attitudes Towards Free Movement of Workers from the Perspective of Welfare Regimes
Janáková, Šárka ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi režimy sociálního státu, jejich institucemi a postojem veřejnosti vůči volnému pohybu pracovníků v rámci Evropské unie. Cílem této práce je analyzovat, zda rozdělení do jednotlivých režimů může sloužit jako užitečný nástroj pro pochopení rozdílů mezi členskými státy EU ve veřejném mínění ohledně vnitro-evropských pracovních migrantů. K dosažení tohoto cíle používá tato práce institucionální teorii a studuje tři dimenze institucí sociální státu - univerzalitu sociálního státu, ekonomické nerovnosti a pracovní příležitosti. Analýza je prováděna na případě osmi (současných i minulých) členských států EU, které jsou rozděleny do dvojic, z nichž každá reprezentuje jeden režim sociálního státu - konzervativní, liberální, sociálně demokratický a Jihoevropský. Závěrem této práce je, že ani rozdělení do režimů ani institucionální dimenze nepředstavují dostatečný nástroj pro vysvětlení rozdílů v postojích vybraných států. Nedostatečnost použití režimů dokazují případy zemí, které jsou sice členy stejného režimu sociálního státu, ale ukazují jiné úrovně podpory vůči volnému pohybu pracovníků Zároveň země, které by podle institucionálních dimenzí měly vykazovat nejpozitivnější přístup nedosahují předvídané míry podpory. Na druhou stranu země, které by měly ukazovat...
|
|
|
Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU
Jirsa, Tomáš ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU Tato práce analyzuje právní postavení občana EU a jeho rodinných příslušníků, kteří jsou odvozenými beneficienty práva volného pohybu v rámci EU. Pro účely analýzy, komparace a pochopení skutečného přínosu evropského občanství je důraz v rámci mé práce kladen na rodinné příslušníky občana EU, ať již jimi mohou být jak jiní občané EU, tak státní příslušníci třetích zemí. Tato práce si zároveň klade za cíl upozornit na určitá práva a obecné principy v judikatuře Soudního dvora EU, které se zformovaly ve judikatuře SDEU k právu svobodně se pohybovat a pobývat v jiných členských státech, jakož i ve svém vlastním domovském členském státě EU. Jedná se zejména o právo na respektování soukromého a rodinného života, princip nejvlastnějšího (nejlepšího) zájmu dítěte, princip proporcionality, zásada zákazu diskriminace a doktrína skutečného využití podstatné části práv spojených s občanstvím Unie. První kapitola mé práce slouží k představení institutu evropského občanství, jeho vzniku, vývoje, připomenutí klíčové judikatury, která ho formovala, úvahám o jeho reformě a zdůraznění úlohy práva svobodně se pohybovat a pobývat v rámci EU pro formování současné evropské identity. Tato kapitola se mezi jiným...
|
|
|
Postavení migrujících osob v sociální oblasti
Zábojová, Kristýna ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Postavení migrujících osob v sociální oblasti Cílem práce je odhalit a popsat postavení dvou skupin evropských ob an , pracovníka a studenta, migrujících po EU a uplat ujících svá sociální práva. Na jedné stran zde totiž stále dochází k diskriminaci ob an Unie, na stran druhé dochází ke kritice ESD pro jeho p ílišnou benevolentnost v rozhodování. Sociální oblastí v názvu práce je mín na nejen sféra sociálního zabezpe ení a pracovního práva, ale také oblast p ístupu ke vzd lání. Práce je rozd lena na dv ásti, obecnou a zvláštní. Dv úvodní kapitoly tvo ící obecnou ást se v nují vymezení pojm volného pohybu osob a evropského sociálního práva, jejich historickému vývoji nap í primárním právem. Zmi ovány jsou též dobové okolnosti a d vody, pro vývoj sm oval práv touto cestou. Podrobn ji je rozebírána p íslušná platná právní úprava v právu sekundárním a p edstaveny p ípadné vize Unie do budoucna. Zvláštní ást tvo ená t etí a tvrtou kapitolou má za úkol na vybraných judikátech ESD demonstrovat skute né postavení daných migrant v sociální oblasti. Každému migrantovi je v nována jedna kapitola. Judikáty jsou pro p ehledn jší sledování vývoje azeny chronologicky. P i jejich komentování na základ odborné literatury autorka v nuje pozornost i vyjád ením lenských stát , nebo tato významn p ispívají k dokreslení...
|
host ::
RSS.