|
|
The possibilities of horticultural production in stalled spaces and public spaces of postindustrial city
Adamková, Jana ; Löw, Jiří (oponent) ; Štěpánková,, Roberta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
|
|
|
Ponava – potenciál rozvoje území
Holý, Martin ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Problém - Ponava je území s poměrně rozsáhlými plochami brownfields. Ponava by mělo být území s jasně definovanou strukturou bloků, smíšenými funkcemi, vysokým podílem bydlení a celkovým městským charakterem. Území řešené v této práci bylo vybráno jako nejvhodnější pro vytvoření tzv. iniciačního jádra, tedy jádra startujícího rozvoj celého území. Nejistota z budoucnosti, z toho jaké potřeby budou za 5, 10, 20 let dělají z klasického urbanistického plánování nepřizpůsobivou a nefunkční metodu práce s územím. Řešení - Můj urbanistický koncept se snaží poskytnout dostatek volnosti co se týče využití budov i volných prostranství. Je výhodný zejména proto, že je schopen pojmout více malých investorů, kteří mohou působit nezávisle. Jednotlivé části území mohou fungovat samy o sobě, právě podle aktuální situace a potřeb společnosti. Koncepce spočívá v jedoduchém rozdělení řešeného území pomocí pravidelné pravoúhlé sítě na jednotlivé stejné části a jejich následném zaplňování. Stavění budov probíhá šachovnicově, je tak zajištěno jejich dostatečné oslunění a zárověň snadná prostupnost územím všemi směry. Prostory mezi budovami mají v okrajových částech charakter živých náměstí se silným vlivem přilehlé ulice. Uvnitř území jsou pak tyto meziprostory klidné a slouží především místním obyvatelům.
|
|
|
Možnosti vzniku Městských farem
VOJÁKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá možnostmi vzniku Městské farmy v Českých Budějovicích. Pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu se snaží zjistit zájem o služby takového zařízení u široké veřejnosti, pedagogů základních škol a sociálních pracovníků v domovech důchodců. Na základě výsledků je navržena nejrelevantnější podoba farmy a vhodné aktivity.
|
|
|
Fenomén urban gardening
Kozáková, Petra
Diplomová práce si klade za cíl představit fenomén urban gardeningu (městského zahradničení) a identifikovat benefity, které poskytuje městskému prostředí a společnosti. Jsou identifikovány přínosy městského zahradničení jako možného adaptačního opatření s ohledem na probíhající změnu klimatu. Jsou představeny typy městského zahradničení, přístupy a možnosti jeho aplikace v praxi. Trendy v městském zahradničení a jednotlivé aspekty jsou popsány na příkladech v Česku, Nizozemsku a Švédsku. Konkrétní přínosy urban gardeningu byly vyjádřeny na příkladě komunitní zahrady v Brně pomocí CBA analýzy (analýzy nákladů a užitků). Vstupní údaje byly poskytnuty pracovníky komunitní zahrady a pomocí metody „willingness to pay“ byly finančně vyjádřeny environmentální benefity, které zahrada poskytuje jejím uživatelům. Výsledky potvrzují pozitivní environmentální dopady komunitní zahrady na městské prostředí a jeho obyvatele.
|
|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Městská komunitní zahrada Smetanka v letech 2014-2017: důvody k zahradničení, konflikt a zánik
Beran, David ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato diplomová práce: Městská komunitní zahrada Smetanka v letech 2014-2017: důvody k zahradničení, konflikt a zánik se věnuje fenoménu městského komunitního zahradničení, urban gardeningu, v kontextu sporů o podobu přírody a enviromentálních konfliktů. V teoretické části se vymezuje vůči relativně častému pojetí přírody ve vědě jako něčeho stojícího a zkoumatelného vně sociálního světa. Místo dualismu společnosti a kultury vyzdvihuje pojem sociopříroda či (socio)přírody v množném čísle a stojí tím na současném post-antropocentrickém proudu společenských věd. Paradigmatické zakotvení práce je v teorii konfliktu. Výzkum představuje odpovědi na otázku, jak reflektují aktéři důvody ke svým činnostem v komunitní zahradě Smetanka na pražských Vinohradech. Jako výsledky udává například proces budování a zlepšování sousedských vztahů anebo trávení kvalitního času s rodinou či prostor pro děti kreativním hrám. Tato zahrada zanikla v roce 2017. S tím spojený konflikt vidí text jako spor o podobu sociopřírody. Práce se ptá, jak aktéři legitimizovali zánik zahrady. Hlavní argumentace se týká plánu postavit na místě sportoviště pro sousedící základní školy a fakt, že zde zahrada měla od počátku být pouze dočasně. Práce také ukazuje, jak určití aktéři legitimizovali její další existenci. Argumentovali...
|
|
|
The possibilities of horticultural production in stalled spaces and public spaces of postindustrial city
Adamková, Jana ; Löw, Jiří (oponent) ; Štěpánková,, Roberta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The image of the postindustrial city is formed by public spaces (streets, plazas and squares, parks, riverfronts and waterfronts) together with a wide range of underused urban spaces and long-term unused areas of stalled spaces. The subject of this work is research of different types of urban gardening spaces and their optimal spatial, operational and functional parameters in the context of urbanism and urban planning. The aim is to apply them to the structure of unused urban spaces. On the basis of the case studies included in the research, the success of placement of individual community projects in different types of public spaces and stalled spaces is assessed. Recommendations for planning practice are based on these evaluations. The results of the work show that spaces with possibilities of horticultural production are a suitable solution for the temporary and also long-term use of under-utilized urban areas with many benefits in social, economic and environmental areas.
|
|
|
Ekosystémové služby a komunitní zahrady v Praze
Růžičková, Lucie ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Komunitní zahrady jsou v současné době fenoménem. Proto se jimi tato bakalářská práce zabývá. Konkrétním cílem práce je zjistit, zda pražské komunitní zahrady plní funkce ekosystémových služeb. Práce se skládá ze dvou hlavních celků. První část si klade za cíl vytvořit teoretický rámec, nezbytný pro úvod do studia ekosystémových služeb a konceptu městského zahradničení. V druhé části se snaží nastínit, které ekosystémové služby jsou v komunitních zahradách plněny nejčastěji a které naopak nejméně často, dále pak které komunitní zahrady jsou v tomto plnění ekosystémových služeb hodnoceny nejlépe a které nejhůře. Pomocí metody terénního výzkumu a rozhovoru je potvrzeno, že nejvýraznějším benefitem komunitních zahrad pro lidskou společnost představují kulturní ekosystémové služby. Další důležité funkce, které komunitní zahrady plní, jsou ekosystémové služby podpůrné a regulační. Neméně důležitým zjištěním také je, že komunitní zahrady plní i funkci produkce potravin pro místní zahradníky. Klíčová slova: ekosystémové služby, městské zahradničení, komunitní zahrady
|
host ::
RSS.