|
|
Regenerace a fyzický stav bytových domů na pražských sídlištích
Mýl, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Sídliště jsou důležitou součástí postsocialistických měst, včetně Prahy. Od pádu socialistického režimu byla jejich budoucnost předmětem diskuse. První názory, že se budou značně zhoršovat, se nenaplnily. Mnohá sídliště naopak prošla nějakou formou revitalizace. Práce navazuje na analýzu provedenou Institutem plánování a rozvoje z roku 2011 a klade si za cíl posoudit stav revitalizace a porozumět současnému rozsahu obnovy bytových domů v největších pražských sídlištích. Součástí je také popis vývoje změn v rozsahu revitalizací a posouzení vlivu vybraných faktorů na obnovu bytových domů. V neposlední řadě jsou představeny dva konkrétní příklady revitalizace pražských sídlišť. Výsledky práce poukazují na významný rozsah revitalizace, přesto je možné sledovat určité rozdíly mezi jednotlivými sídlišti i jejich částmi. Vliv většiny sledovaných faktorů se nepotvrdil za nejvýznamnější lze označit období výstavby. Byl nalezen také vztah podílu cizinců a rozsahu revitalizace, což je zjištění, které by stálo za ověření a případně další prověření. Klíčová slova: sídliště, revitalizace, post-socialistické město, Praha
|
|
|
Dlouhodobý vývoj věkové struktury obyvatel sídlišť: srovnání Prahy a Ostravy
Červenka, Jakub ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Panelové domy na socialistických sídlištích patří v Česku mezi dominantní formy bydlení. Po dokončení výstavby se na nová sídliště stěhovaly především mladé rodiny s dětmi, následný vývoj složení obyvatelstva však nebyl na všech sídlištích stejný. K jejich diferencovanému vývoji přispěly výraznou měrou i velké společenské změny po Sametové revoluci. Cílem této práce je popsat celkovou proměnu pražských a ostravských sídlišť mezi lety 1970-2011 z hlediska věkové struktury jejich obyvatelstva, najít rozdíly mezi zmíněnými městy a identifikovat hlavní vývojové trajektorie jednotlivých sídlišť. Pro analýzu byla využita popisná statistika a dále pokročilejší metody analýzy reprezentované lokalizačními kvocienty a sekvenční analýzou. Výsledky ukázaly, že sídlištní populace byla zpočátku velmi mladá, v dalších desetiletích však intenzivně stárne. Ostravská sídliště jsou po celou dobu existence mladší než pražská, postupně se však celky v obou městech vyrovnávají. U početné skupiny sídlišť je patrná tendence ke stabilizaci věkové struktury na úrovni struktury celého města. Klíčová slova: sídliště, věková struktura, demografické stárnutí, Praha, Ostrava
|
|
| |
|
|
Senioři v centru Prahy
Dvořáková, Nina ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
9 ABSTRACT On long term bases the major economic and governmental institutions are concentrated in the center of Prague. The transformations of political, economical and cultural relations after the communism period emphasize the importance of certain functions. During the past years the center of Prague has changed from residential function to concentration of commercial activities, contacts, management and decision making processes. The attractiveness of city center for tourists, process of commercialization and gentrification are often seen in some parts of the center. These features cause fact that the services are not any more accessible for majority of residents. The services start to focus on business firms, foreign visitors and residents with higher incomes instead of local residents. The residents living in the center of Prague, particularly those with lower incomes and with low space mobility, face the disadvantage. The seniors are one of the disadvantage groups of residents, because they are dependent on basic services and other facilities located within their neighborhood. The availability of basic needs, the quality of public place and the possibility to move in the city without any barriers are important factors that determine quality of life of seniors. The first part of master thesis...
|
|
|
Pohled tří generací na život v městské části Praha - Kunratice
Hrušková, Tereza ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
POHLED TŘÍ GENERACÍ NA ŽIVOT V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA - KUNRATICE Abstrakt Bakalářská práce je věnována pohledu rezidentů pražské městské části na život. Diskutováno je hodnocení kvality života, z toho vplývající rezidenční spokojenost v určitých životních fázích člověka. Vlastní průzkum probíhá formou případové studie, která se zabývá územím městské části Praha - Kunratice a jejím hodnocením třemi různými cílovými skupinami. Na základě terénního pozorování a strukturovaných rozhovorů je nastíněna rozdílnost názorů cílových skupin.
|
|
|
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Mladí lidé v suburbiu: případová studie obce Zvole Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá dopady procesu rezidenční suburbanizace na změny v prostorové mobilitě a strukturu činností v každodenním životě mladých lidí. Cílem práce je také zhodnotit charakter některých aspektů sociálního prostředí, např. charakter vzájemných vztahů původních a nově příchozích obyvatel. Přestěhování do suburbánní oblasti mělo za následek nutnost časté dojížďky do Prahy do škol a za službami. Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé jsou ve svém denním pohybu limitováni veřejnou dopravou. K sociálnímu kontaktu nově příchozích a původních obyvatel dochází v omezené míře, lze však v této oblasti předpokládat pozitivní vývoj. Klíčová slova: suburbanizace, mladí lidé, prostorová mobilita, každodenní život
|
|
|
KOMUNITNÍ ZAHRADNIČENÍ JAKO ZPŮSOB VYUŽITÍ VEŘEJNÉHO PROSTORU VE MĚSTĚ
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, objasnit důvody vzniku a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou svými zakladateli chápány jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, v níž jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrady, město, Praha
|
|
|
Sociální a prostorová izolace seniorů
Petrišče, Ondřej ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Práce se zabývá hodnocením sociální a prostorové izolace seniorů ve vybraných lokalitách. Pro výzkum byly zvoleny dva různé typy prostředí a to Městská část Plzeň 4 - Doubravka a venkovská obec s periferní polohou - obec Pasečnice. Práce zkoumá, jaká jsou pozitiva a negativa daného prostředí pro tuto skupinu. Výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů subjektivně hodnotí míru sociální izolace a rezidenční spokojenost seniorů v obou lokalitách. Zaměřuje se na oblast sociálních vztahů, bydlení, základních obchodů a služeb, dopravní dostupnosti, volnočasových aktivit, bezpečnosti. Klíčová slova: sociální izolace, rezidenční spokojenost, senioři, město, venkov, občanská vybavenost
|
|
|
Každodenní mobilita dětí: případová studie města Stochova
Křížová, Veronika ; Frydrych, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Každodenní mobilitě dětí je v posledních letech věnováno v akademické sféře více prostoru, jelikož došlo k různým transformacím, které každodenní mobilitu zásadně ovlivnily. Tyto změny s sebou nesou řadu problémů spojených s poklesem aktivních způsobů cestování u dětí a nárůstu institucionalizované dětské hry. Cílem této práce je zjistit vzorce každodenní mobility a pravidelné volnočasové aktivity dětí ve městě Stochově. Město Stochov bylo vybráno pro případovou studii, jelikož nabízí prostředí, které může nezávislou mobilitu dětí podporovat. Výzkum byl proveden formou časoprostorových deníků doplněných o zákresy do map, jejichž následnou analýzou byly objeveny souvislosti mezi jednotlivými záznamy a odhaleny vzorce každodenní mobility dětí ve městě Stochově. Teoretickým východiskem práce jsou koncepty geografie času, především pak prostor aktivit a stanice. Z výsledků studie vyplynulo, že děti ve městě Stochově mají vysokou nezávislou mobilitu a využívají zejména aktivních způsobů dopravy. Zaznamenané stanice a aktivity dětí se koncentrovaly především do stejného urbánního systému, ve kterém mají bydliště či školu a jejichž prostor aktivit nabýval průměrné velikosti 1 713 metrů. Z volnočasových aktivit se děti věnovaly především těm sportovním, zároveň však za těmito aktivitami jako jedinými...
|
|
| |
host ::
RSS.