|
|
Subjektivní rychlost plynutí času
Slavíková, Lenka ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce se zabývá psychologickým časem, aspektem jeho trvání a především subjektivní rychlostí času. V teoretické části představuje teorie časového vnímání a teorie vysvětlující akceleraci času s věkem. V empirické části ověřuje hypotézu o akceleraci času s věkem. Přes lidově rozšířenou představu o tom, že čím je člověk starší, tím mu čas ubíhá rychleji, data tuto teorii nepodporují. Vzorku 101 respondentů ze tří věkových skupin (adolescenti, dospělí a senioři) byl administrován dotazník mapující různými způsoby vnímání rychlosti času. Dotazník zahrnoval mimo jiné nově vytvořený Inventář subjektivní rychlosti času (ISRČ) a Zimbardův dotazník časové perspektivy. Většina respondentů souhlasí s tvrzením, že jim čas teď ubíhá rychleji než dříve, a že jim ubíhá rychle. Testování hlavní hypotézy výzkumu o akceleraci času s věkem však nenalézá signifikantní rozdíly ve vnímané rychlosti času spolu s věkem (Kruskal-Wallisův test). Signifikantní rozdíl v závislosti na věku byl nalezen pouze u měření rychlosti prostřednictvím ISRČ (Kruskal-Wallisův test). Adolescenti dosahují signifikantně vyššího skóru v ISRČ než dospělí a senioři (Mann-Whitney U test). Výsledky naznačují, že adolescentům ubíhá čas nejrychleji. Zároveň adolescenti pociťují ve srovnání s dospělými a seniory nejvíce časového tlaku (Mann-Whitney...
|
|
|
Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19
Babíček, Matouš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a následně blíže popsat proměny ve vnímání času u studentů vysokých škol v době pandemie nemoci Covid-19. Jde především o identifikaci těchto změn ve vnímání času a jejich následná argumentace, na základě předem stanovené literatury. Cílovou skupinou jsou již zmínění studenti, kde předem nebyla určena specifika pro jejich výběr. Bakalářská práce je zaměřena například na popis průběhu pandemie, organizace času, identifikování proměn ve vnímání času, dopad těchto změn a tvorbu rutiny. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který pomocí polo-strukturovaných rozhovorů se studenty vysokých škol zkoumá výše uvedené téma v kontextu pandemie nemoci Covid-19. Klíčová slova: vnímání času, proměny ve vnímání času, Covid-19, tvorba rutiny, pohyb v prostoru, ztráta rutiny, organizace času, perspektiva studentů
|
|
|
Raná ontogeneze časové percepce
Dörflová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na téma časové percepce s důrazem na intervalové časování. Převážná část práce je věnována rané ontogenezi časové percepce, tedy vnímání času u člověka v kontextu lidského vývoje. Práce představuje nejzásadnější proudy, kterými se doposud výzkum časové percepce ubíral, a to převážně z psychologické perspektivy. Předkládá ucelený náhled na současný stav poznání mechanismů a funkcí časové percepce z hlediska psychologických témat s důrazem na výzkum intervalového časování a proměnných, které s ním souvisí. Aktuální poznatky z oblasti vývoje časové percepce jsou v práci srovnávány s pojetím časové percepce v kontextu teorie kognitivního vývoje od Jeana Piageta. KLÍČOVÁ SLOVA Čas, časová percepce, intervalové časování, ontogeneze člověka
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Metodologické aspekty úlohy aktivního vyhýbání se místu
Bahník, Štěpán ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Úloha aktivního vyhýbání se místu představuje jednu z metod studia animální kognice. Subjekt je v této úloze umístěn na rotující kruhovou arénu a vyhýbá se neviditelnému sektoru vymezenému v rámci místnosti. Rotace arény způsobuje, že se subjekt musí vyhýbat aktivně, neboť v opačném případě bude zanesen do trestaného sektoru, kde obdrží mírný elektrický šok. Experiment popsaný v této práci zjišťoval vliv proměnlivé rychlosti rotace arény na schopnost potkanů vyhýbat se trestanému sektoru. Potkani ve skupině s proměnlivou rychlostí rotace arény se učili vyhýbání se trestanému sektoru stejně rychle a na konci experimentu dosáhli stejné schopnosti vyhýbání se jako potkani ve skupině se stabilní rychlostí rotace arény. Rozdíl mezi skupinami byl zjištěn pouze v preferované pozici v rámci místnosti. Ve fázi za tmy, kdy potkani nemohli využívat orientační body v místnosti, nebyl pozorován žádný rozdíl mezi oběma skupinami. Pouze jeden z potkanů byl schopný se naučit vyhýbat se trestanému sektoru v této fázi. Výsledky experimentu naznačují, že v úloze aktivního vyhýbání se místu nejsou idiotetická orientace a intervalové časování klíčové pro naučení vyhýbání se trestanému sektoru. Idiotetická orientace je nicméně postačující k vyhýbání se trestanému sektoru za tmy. Práce dále popisuje nově vytvořený program...
|
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Vnímání času u předškolních dětí
BÍCHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rozvojem vnímání času u dětí předškolního věku. Předkládá řadu praktických činností, jejichž prostřednictvím je možné dětem tuto oblast zábavnou i poučnou formou přiblížit. Cílem práce je předložit metodické návrhy na činnosti vedoucí k rozvoji vnímání času, uskutečnit realizaci projektů a zjistit jejich efektivitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na kognitivní vývoj dítěte v předškolním věku a popisuje možnosti projektové výuky. Praktická část obsahuje čtyři projekty, které byly naplánovány a zrealizovány ve třídě se skupinou předškolních dětí ve věku pět až šest let, a jejich závěrečné vyhodnocení. Projekty jsou zaměřené na rozvíjení orientace v čase a jejich účinnost byla ověřena zmapováním předchozích dovedností formou rozhovorů s dětmi a opakováním rozhovoru se stejnými otázkami po ukončení projektu.
|
|
|
Percepce času a prostoru u laboratorních potkanů
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Prostorová a časová složka kognice tvoří dvě neoddělitelné entity, neboť při pohybu v prostoru se také zároveň vždy pohybujeme v čase. Avšak prostorová orientace je narozdíl od intervalového časování mnohem lépe prozkoumána. Percepce času je pro přežití jedince rovněž nesmírně důležitá a velmi pravděpodobně s percepcí prostoru různými způsoby interaguje. I přesto se na toto téma zaměřuje jen velmi málo prací a proto bylo naším cílem vyvinout a otestovat úlohu, která by vyžadovala použití obou těchto složek a interakce mezi nimi. Tato nová verze úlohy AAPA byla testována na aparatuře jménem Kolotočové bludiště, na které se obvykle testuje pouze prostorová orientace potkanů. Oproti normální variantě zde byli potkani postupně učeni na řešení úlohy za tmy, kdy předpokládáme, že musí více používat časovou strategii, spíše než samotnou prostorovou orientaci jako je tomu za světla. V další fázi následovala farmakologická studie s látkami, u kterých se předpokládalo narušení systémů pro intervalové časování. Prokázalo se použití odlišných strategií za světla a za tmy, přičemž výkon za světla závisí převážně na prostorové orientaci, narozdíl od úseků za tmy, kdy je zvíře více závislé na časové komponentě. Aplikace látek v hlavním pokusu neměla vliv na schopnost potkanů v obou částech, což mohl způsobit...
|
|
|
Subjektivní rychlost plynutí času
Slavíková, Lenka ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce se zabývá psychologickým časem, aspektem jeho trvání a především subjektivní rychlostí času. V teoretické části představuje teorie časového vnímání a teorie vysvětlující akceleraci času s věkem. V empirické části ověřuje hypotézu o akceleraci času s věkem. Přes lidově rozšířenou představu o tom, že čím je člověk starší, tím mu čas ubíhá rychleji, data tuto teorii nepodporují. Vzorku 101 respondentů ze tří věkových skupin (adolescenti, dospělí a senioři) byl administrován dotazník mapující různými způsoby vnímání rychlosti času. Dotazník zahrnoval mimo jiné nově vytvořený Inventář subjektivní rychlosti času (ISRČ) a Zimbardův dotazník časové perspektivy. Většina respondentů souhlasí s tvrzením, že jim čas teď ubíhá rychleji než dříve, a že jim ubíhá rychle. Testování hlavní hypotézy výzkumu o akceleraci času s věkem však nenalézá signifikantní rozdíly ve vnímané rychlosti času spolu s věkem (Kruskal-Wallisův test). Signifikantní rozdíl v závislosti na věku byl nalezen pouze u měření rychlosti prostřednictvím ISRČ (Kruskal-Wallisův test). Adolescenti dosahují signifikantně vyššího skóru v ISRČ než dospělí a senioři (Mann-Whitney U test). Výsledky naznačují, že adolescentům ubíhá čas nejrychleji. Zároveň adolescenti pociťují ve srovnání s dospělými a seniory nejvíce časového tlaku (Mann-Whitney...
|
host ::
RSS.